Zápas proti Kadani trošku připomínal ten loňský. Prohráli jste první třetinu, ačkoliv jste rozhodně nebyli horší. Vzpomněl jste si na něj?
„Musím říct, že jsem si na to vzpomněl hned, když jsem po první třetině přišel do kabiny. Říkal jsem si: Ty krávo, už je to tady zase. Zápas s Kadaní a po první třetině tečeme.“

Čím to?
„Já vůbec nevím. Možná jsme si trochu mysleli, že to po zápase s Lovosicemi půjde samo, ale Kadaň je samozřejmě o dost lepší tým. Nevím, jestli jsme to podcenili, i když nějaké šance jsme měli, ale nepadlo to tam. Pak jsme dostali dva góly a prostě se to stalo.“

Jak vypadala první přestávka v kabině?
„Řekli jsme si, že takhle ne, že to musíme zvednout. Máme vše přizpůsobené tomu, abychom každý zápas vyhrávali a netrápili se s Kadaní.“

Jak moc vás pak uklidnil rychlý gól na 1:2?
„Musím říct, že nám to asi dost pomohlo, protože jsme si řekli, že musíme dát v druhé třetině rychle gól, jelikož čím déle ho nedáme, tím víc se budeme trápit a to by pro nás bylo špatně.“

Přesto po dvou třetinách svítila na ukazateli remíza 3:3. Bál jste se, že by utkání nemuselo dopadnout výhrou?
„Musím říct, že po druhé třetině už jsem věřil, že vyhrajeme a nervózní z prohry jsem nebyl.“

Co vás k tomu vedlo?
„Když jsme srovnali a trochu se to zklidnilo, tak jsme si začali více věřit.“

Stejně jako loni jste dal gól, a tentokrát dokonce dva. Chvíli to vypadalo, že bude i stejný výsledek, ale nakonec to tak nebylo. Pomohly vám dvě trefy a jste po nich zase trochu klidnější?
„Určitě mi to pomohlo. Ten první gól byl docela důležitý a myslím si, že každý gól každému hráči pomůže v dalších zápasech i střídáních.“

Máte za sebou stejné kolečko jako loni a nyní přijdou zápasy s týmy, se kterými jste nehráli. Jak moc je zvláštní, že vlastně nevíte, co od soupeřů čekat?
„Je pravda, že první dva zápasy jsme odehráli se stejnými týmy jako loni, s Lovosicemi a Kadaní. Od zbylých týmů vlastně vůbec nevíme, co můžeme čekat.“

I přesto těšíte se, že konečně narazíte i na někoho jiného?
„Jo, to víte, že se na to těším. Každopádně uvidíme, jak hrají i ostatní a ne jen Lovosice a Kadaň.“

Vzhledem k podpoře diváků jste byli v podstatě skoro doma. Co na to říkáte, že fanoušci takto jezdí?
„Chtěl bych jim za to moc poděkovat, protože můžu říct, že zatím na každém stadionu, kde jsme hráli, jsme se cítili jako doma. Koukal jsem, že na další zápas v Roudnici jede už naplněný autobus a za to bych chtěl opravdu moc poděkovat.“