Svěřenci Kamila Koláčka mají za sebou s Rytíři už pět bitev a zatím vyhráli pouze jednu s tím, že naposledy v hájemství soupeře neskórovali. Jedná se tedy o celkem neoblíbeného protivníka. „Jsou brusliví,“ vyhrkne patnáctiletý útočník bez váhání. „Budeme se muset dobře připravit a pořádně máknout,“ apeluje.

Chomutovští ale předtím potřebují navázat na ledě pražské Hvězdy na dobrý výsledek z domácího klání s Třemošnou, jež přijela pod vrcholky Krušných hor poslední únorový čtvrtek. Dorostenci Pirátů potvrdili roli favorita výhrou 7:2. „Před zápasem máme dobrou náladu, věříme si, ale samozřejmě to nepodceníme,“ popisuje Jaroslav Pospíšil náladu v kabině před střetnutím s mužstvem, které má na kontě čtyři výhry, z toho jednu za dva body.

Po první třetině svítil na ukazateli výsledek 4:0, v dalším průběhu už tým do 17 let přidal „jen“ tři zásahy. „Už jsme tolik nestříleli, víc si přihrávali a všechno jsme chtěli hrát až do prázdné,“ ohlíží se odchovanec bílinského hokeje, který měl nakročeno v hattricku, když před svým prvním gólem neproměnil samostatný únik. „Dobře jsem si položil gólmana, ale puk nešel nahoru. Možná jsem trochu podklouzl, ale opravdu nevím,“ krčí rameny při hledání důvodu, proč v dobré pozici nepřehodil beton ležícího Michala Oršuláka. „Pak jsem si na hattrick věřil, ale bohužel už mi to tam nespadlo,“ připojuje.

Foto: Ronald Hansel (Juniorský hokej)

Dorostenci tak dali zapomenout na předchozí vysokou prohru v nedalekém Litvínově. „Chyběli nám kluci Badinkové a po porážce byla v kabině špatná nálada,“ přiznává. „Na dalším tréninku už to ale bylo dobré. Nahrávky chodily, jak měly, i další věci byly dobré,“ přibližuje mladík nastupující v extralize prvním rokem.

„Užívám si to i díky tomu, že mi to tam docela padá,“ reaguje po odchodu Adama Titlbacha třetí nejproduktivnější hráč týmu. „V prvních zápasech jsem si tolik nevěřil, ale dál jsem hrál stejně jako u nás v Bílině, kde jsem s hokejem začínal, a zvykl jsem si,“ pokračuje autor zatím 17 gólů a majitel 24 asistencí s tím, že chomutovské dres chce podle vlastních slov oblékat i v příští sezóně.

Jaroslav Pospíšil si výkony v klubu vysloužil i pozornost trenérů reprezentace do šestnácti let, s níž absolvoval zatím jeden sraz. „Hned jsem si zahrál dvakrát proti Salcburku,“ těší jej. „Obléknout dres národního týmu pro mě byla velká čest, i když jsme nehráli proti jiné reprezentaci,“ vyznává se a jedním dechem hovoří o velké motivaci, aby se to změnilo. „Těšil jsem se, že dostanu možnost zahrát si i nějaký opravdu mezinárodní zápas, ale třeba to ještě někdy vyjde. Makám, aby se to povedlo,“ hlásí odhodlaně.

Když se řeč stočí na kvalitu zmíněných střetnutí, mladý forvard podle vlastních slov příliš rozdílů se zápasy proti špičkovým extraligovým týmům nevidí. „Hráli jsme trochu jiný systém než v klubu a bylo kolem týmu víc lidí, jinak se zápas tolik nelišil oproti zápasům třeba s Plzní,“ srovnává s tím, že za Red Bull nastoupili o rok starší hráči.

Jedna z opor chomutovského dorostu má podobně jako řada mladých hokejistů svůj vzor. Z jeho slov však vyplývá, že je tomu tak zatím docela krátce. „NHL sleduju už dlouho, ale na nikoho jsem se nezaměřoval. Až v poslední době koukám na Davida Pastrňáka, který si dovolí hodně v podstatě proti každému soupeři a v jakékoliv situaci,“ uzavírá Jaroslav Pospíšil.