Povedený návrat po zranění kotníku zažívá chomutovský střelec Ladislav Boušek. K radosti své, trenérů i diváků dokazuje, že i během nucené pauzy si udržel skvělou formu. A spokojený útočník po několika odehraných zápasech hlásí: „Noha drží, zaplaťpánbůh.“ V zápětí však přiznává, že úplně v pořádku stále není. „Ještě to trochu bolí, ale do konce sezóny už to lepší nebude,“ říká smířeně. Představil se s novou vizáží, jeho přilbu zdobilo průzračně modré plexi. Důvod této inovace však nespočívá v žádném módním trendu. „To staré plexi bylo zničené a museli mi ho vyměnit. A protože bylo k dispozici jen to modré, tak jsem si ho vzal. Já v tom nevidím žádný rozdíl.“ Utkání proti Jihlavě bylo pro chomutovské o to složitější, že hráli pouze na tři formace. „Je to už prakticky třetí zápas, co hrajeme na tři pětky,“ prozrazuje Boušek. „Je to trošku změna, ale že by nám docházely síly, to určitě ne. My chceme vyhrávat, takže síly musí být.“ On sám se do debaty, zda je lepší hra na čtyři nebo na tři řady, nepouští. „Záleží na rozhodnutí trenéra. Když hrajeme na tři lajny, je hra trochu rychlejší. Mě osobně je to jedno.“

Dalším mužem v bílomodrých službách, kterému se v poslední době bodově daří, je Jiří Charousek. Měl lví podíl na důležité výhře v Ostravě, v níž si zapsal do statistik jeden gól a tři nahrávky. „Já jsem samozřejmě spokojený, v Ostravě mi to vyšlo. S Láďou Bouškem a Radkem Šípem v lajně se hraje skvěle,“ chválí své spoluhráče. Zároveň ale upozorňuje: „Dobře hrálo celé mužstvo a navíc nás výborně podržel Michal Podolka, takže po všech stránkách super.“ Hned dva dny čekala na Chomutova další těžká bitva o umístění proti jihlavské Dukle. Severočeši ji zvládli a po vítězství 5:3 odskočili Hanákům už na pět bodů. „Důležité bylo, že jsme dali první gól, to nás uklidnilo,“ poukazuje na rozhodující moment zápasu Charousek. Mnozí diváci možná v posledních dnech zaregistrovali jeho jméno na soupisce Litvínova, za který po delší době odehrál několik extraligových duelů. Žádný návrat do nejvyšší soutěže se ale prý konat nebude. „Vytáhli si mě proto, že se Petružálek vrátil zpátky do zámoří, ale moc jsem si nezahrál Myslím, že to byla jen výjimečná výpomoc,“ uklidnil své chomutovské příznivce čtyřiadvacetiletý forvard.

Také Kamil Koláček našel na středečním střetnutí jen samá pozitiva. „Myslím, že jsme podali dobrý výkon a zaslouženě jsme zvítězili,“ hodnotil. V letošním ročníku není jeho produktivita tak oslnivá, jako tomu bývalo v letech minulých. „Nemůžu říct, že by se mi doteďka hrálo nějak špatně, ale prostě to tam nepadalo.“ Všem zlým jazykům ale Kamil dokázal, že do „starého železa“ ještě rozhodně nepatří. Konto Dukly zatížil gólem a dvěma asistencemi. „O tom, že se mi vrací produktivita, bych ještě nemluvil,“ říká opatrně. Velmi nadějně vypadá zejména jeho spolupráce s Milanem Kostourkem. „Předtím se mi na křídlech vždycky někdo střídal. V posledních dvou zápasech hrajeme s Milanem a zatím nám to celkem jde. Doufám, že už se to složení nějak ustálí,“ přeje si. Fanoušci také pomalu odečítají dny, které scházejí do ostře sledovaného derby proti ústeckým Lvům. Statný centr však zatím žádné napětí nepociťuje. „Do té doby je ještě spousta času, teď nás čekají dva zápasy venku, určitě se ale na ně nebudeme připravovat nějak speciálně.“