Jeho přestup z Mladé Boleslavi se udál vskutku velmi bleskově. Vše bylo otázkou několika hodin. „S novým trenérem Boleslavi Režnarem jsme si nějak nepadli do noty. Shodou okolností se to doneslo panu Kýhosovi, který mi pak hned volal. Řekl jsem mu, že bych se chtěl vrátit do Chomutova a prakticky za den to bylo všechno vyřízené a já jsem si balil kufry.“ Škodováci zatím zůstávají trochu dlužni svým předsezónním ambicím. Zatím jsou na pátém místě tabulky se ztrátou jedenácti bodů na vedoucí Hradec Králové. Právě povinnost být favoritem je podle Michala Jeslínka paradoxně jedním z důvodů, proč Středočeši nehrají podle očekávání. „Ti hráči jsou tam pořád ve stresu a pod velkým tlakem. Ty cíle mají jednoznačné a prostě musí. To pro ně není jednoduchá úloha.“

Zato na severu Čech je rychlonohý útočník doslova v sedmém nebi. „Ani nemusím říkat, jak jsem šťastný, že jsem zpátky. Je tady lepší parta, uvolněnější atmosféra, hraje se útočnější hokej. V Chomutově je to prostě po všech stránkách lepší,“ září blahem. Podle vlastních slov by se zde chtěl na delší čas usadit. „Podepsal jsem smlouvu ještě na další rok tak věřím, že tu ještě něco zažijeme,“ usmívá se. Od diváků se dočkal více než vřelého přivítání. Oslavné skandování, transparenty s jeho jménem a hlavně pocit důvěry ho provází prakticky na každém kroku. „Na místní fanoušky nedám dopustit, jsou nejlepší, co jsem viděl. Jsem rád, že mi fandí a že stojí za mnou. Jen škoda, že jich nechodí víc. Myslím, že právě dnešní zápas byl důkazem toho, že se dokážeme semknout i když se nedaří a umíme zápas otočit. To se podle mého názoru musí lidem líbit.“

I na druhé straně barikády byla očekávána jedna premiéra. Poprvé v kariéře totiž přijel na chomutovský led statný obránce Petr Martínek v dresu soupeře. Jak sám říká, žádné zvláštní pocity neprožíval. „My už jsme vlastně letos jednou proti Chomutovu hráli u nás a tehdy to bylo trošku nepříjemné. Byl to první zápas jakoby proti „svým“. Ale teď už ten odchod přebolel. Dívám se dopředu, jsem v Brně a chci za něj hrát co nejlépe,“ říká ještě loni nejproduktivnější chomutovský bek. Průběhem zápasu byl prý zaskočen. „Domácí mě docela překvapili, protože vlastně 50 minut nehráli to, co jsme od nich čekali. My jsme za stavu 4:1 měli zápas ve své moci, bohužel jsme dostali sporný gól a pak jsme si ten výsledek sami zkazili. Před utkáním bychom určitě bod brali, ale podle vývoje utkání jsme měli vyhrát. Je to pro nás zbytečná ztráta, přesto bod bereme.“

Druhý bod měli hráči Komety na dosah v prodloužení, v němž hráli dlouhou přesilovku 5 na 3. Jenže se v ní neprosadili „Kdo chce vyhrát zápas, měl by takovou šanci využít,“ přiznává populární „Marčus“. Sám se hned v úvodu utkání dostal do křížku s Josefem Révayem a v drobné potyčce u mantinelu prohodili pár „přátelských pozdravů“. „To bylo spíš z hecu, ne, že bych se chtěl rvát. Vlastně ani nevím, za co jsem dostal 2 + 2 minuty. Jenom jsem stál na brankovišti v přesilové hře a stínil brankáři.“ Angažmá v barvách Komety si zatím Petr Martínek chválí „V Brně chodí čtyři až pět tisíc diváků a je tam perfektní atmosféra. Tady v Chomutově mi přijdou lidi hodně namlsaní. Kluci jsou první, hrají proti třetímu mužstvu a přijde 1300 diváků. A to bych ještě chtěl vidět, jestli tady vůbec byli,“ kroutil po utkání hlavou.