Chomutovští měli svého soupeře na lopatkách. Po třech duelech vedlo mužstvo kapitána Milana Krafta 3:0 na zápasy a už v neděli mohlo sérii ukončit. Hanáci však svému soupeři čistou hru nepovolili a vítězstvím o dvě branky poslali sérii zpět na sever Čech. „Z naší strany to nebylo ono. Ale takové je play-off. Jednou je zápas lepší, jednou horší. V sobotu to z naší strany bylo super, v neděli to bylo jalovější. Nic to ale neznamená, ve středu nás čeká další zápas, navíc hrajeme doma. Musíme jít za vítězstvím,“ věří v ukončení série útočník Pirátů Lukáš Endál.

Hosté oproti sobotnímu střetnutí předvedli zcela odlišný výkon. Zatímco ve třetím utkání svého soupeře téměř nepustili ke své kleci, tentokrát to byli Olomoučtí, kdo si připsal větší šance. „Chyběla nám agresivita, kterou jsme se prezentovali v minulém utkání. Chybělo nám nasazení a hra na krev, “ odůvodnil Endál příčinu mdlého výkonu mužstva. „Do pátého utkání to musíme do sebe dostat, “ přemýšlel už o dalším duelu.

Chomutovští tak propásli možnost ukončit Hanákům sezónu a na čtvrté vítězství si musí počkat minimálně do středy. „Play-off je těžké. Musíme jít zápas od zápasu. To, že jsme prohráli, se stává. Ve středu máme výhodu domácího prostředí, a pokud předvedeme naši agresivnější hru, měli bychom být úspěšní, “ zná recept na soupeře.

Severočeši tak nejen že přišli o možnost ukončit semifinálovou sérii v nejkratší možné době, ale také poprvé v play-off nevstřelili ani branku. Reprezentační mladíček Libor Kašík svou klec uzamknul a nepovolil soupeři ani jednou skórovat. „Někdy takové zápasy nastanou. Měli jsme přesilové hry pět na tři, čtyři na tři a nevyužili jsme je. Asi jsme se málo hrnuli před bránu, “ mrzelo Endála.

"Do dalšího utkání se z toho musíme poučit a jít do toho s čistou hlavou. “

Stejně jako v sobotním duelu, tak i v neděli se na ledě několikrát přiostřilo. Ve třetím dějství došlo dokonce na šarvátku. Jednadvacetiletý Oldřich Horák vyzval na pěstní souboj o osm let staršího Štěpána Hřebejka. „Je to play-off. Hráči chodí do všeho. Takže když je nějaká šarvátka, musí se do toho jít. To k hokeji patří. Na obou stranách se dost vylučovalo, takže to možná vyplynulo z toho,“ hledal hráč s číslem osm důvod boxerské vložky.

Právě Lukáš Endál má na Olomouc příjemné vzpomínky. Byl to právě hanácký celek, přes který minulou sezónu prošel ve čtvrtfinále Endálův Havlíčkův Brod. „Loni v Havlíčkově Brodě to bylo trošku jiné. Úspěch byl, že jsme prošli přes předkolo. Prakticky nikdo nám nevěřil, že bychom přes Olomouc mohli přejít. Nakonec jsme ji porazili, udělali jsme velký výsledek. V Brodě z toho byla euforie, “ zavzpomínal na loňské překvapení v prvním kole play-off.

„Teď jsem ale v Chomutově a svou práci a výkony musím odvést tady, “ zdůraznil.

A právě díky své rebelské minulosti působí jméno Lukáše Endála před olomouckým publikem jako rudý hadr na býka. „Ani jsem si toho nevšímal. To, že diváci křičí, je jejich věc. Nezajímám se o to. Jde to mimo mě, “ neřeší časté výlevy fanoušků.

„Ovšem loni to bylo horší. Když jsem potkal fanoušky Olomouce na mistrovství světa v Bratislavě, tak jsem schytal pár narážek. Naložili mi, “ prozradil s úsměvem na tváři.