Dominiku, skóre utkání s Českými Budějovicemi bylo až do šestačtyřicáté minuty 0:0. Jak jste se na ledě cítil?

„Těžce. Po třech měsících jsem čekal, co všechno to udělá. Takže pro mě to bylo opravdu těžké utkání.“

Právě proti Motoru jste se před čtvrt rokem zranil. Vzpomněl jste si na to na ledě?

„Na ledě ne, spíš před zápasem jsem to měl trochu v hlavě, ale snažil jsem se to vytěsnit. V zápase už nebyl čas na to myslet, jelikož jsem se snažil soustředit na sebe a na své tělo. Sledoval jsem, jestli všechno funguje tak, jak má.“

Už jste byl někdy zraněný takto dlouho?

„Během sezóny ne, ale jednou ve Znojmě ano, což bylo ale na začátku sezónu po letní přípravě, takže jsem pak nastoupil v polovině sezóny. Takže to bylo jiné, tady jsem začal sezóny, kde jsem se zranil a čekal, kdy se budu moct vrátit. Naštěstí jsem se vrátil před koncem, takže je to víceméně zase něco nového. Ale něco podobného už jsem tedy zažil.“

Několik minut před koncem zápasu snížil Roman Chlouba na 1:2. Věřili jste, že dokážete skóre ještě otočit?

„Tak my jsme věřili celou dobu – za stavu 0:0 i 0:2. Byl to vyrovnaný zápas, šance jsme měli, takže jsme se snažili a bojovali pořád i za stavu 0:2.“

Vy jste odehrál první zápas pro nemocnici. Jak se vám tento koncept líbí?

„Mně se líbí ohromně! Ve zdejší nemocnici se dobře postarali i o mě, takže jsem rád, že jsem je mohl takto naoplátku podpořit. Já bych uvítal více takovýchto akcí. Je to zajímavé pro nás hráče, když máme jiné dresy, ale i pro diváky, které to víc přitáhne. A když můžeme pomoct dobré věci, tak čím víc takových akcí, tím lépe.“

Jak se vám líbí speciální dresy? Myslíte, že vám sluší červená?

„Jo, moc! Červená mi sluší, stejně jako každá barva.“ (smích)

Zápas fanoušky skutečně nalákal, jelikož dorazilo přes 2 500 diváků. Bylo znát, že je v aréně tolik lidí?

„Jo, já i když jsem tři měsíce nehrál, tak jsem se chodil dívat na zápasy, takže se asi přišli podívat hlavně na mě po té pauze. (smích) Bylo to opravdu znát, jelikož čím více lidí chodí, tím je to lepší i pro nás, když nás fanoušci ženou. Takže doufám, že na play-off budou chodit v takto hojném počtu pořád.“

Před týdnem jste říkal, že se na zápas ještě necítíte. Každopádně na vás ztráta rychlosti nebyla tolik znát. Jak jste se na ledě cítil?

„Když to srovnám se svým stavem před zraněním, tak v listopadu jsem byl určitě rychlejší. Ve finále nemám takovou kondici, jakou jsem měl předtím. Teď se musím připravovat zápas od zápasu, hlavně abych byl připravený na play-off. Hned, když jsem se zranil, tak jsem si řekl, že se musím do play-off dát do pořádku, jinak mě to bude štvát. Znát to skutečně ještě je, musím trošičku změnit styl hry teď po zranění.“

Upřímně jsem čekala, že se budete více šetřit a nepůjdete tolik do dohrávání a osobních soubojů…
„Musím vyzkoušet, co mé tělo zvládne a vydrží. Naštěstí všechno tentokrát vydrželo, ale zkoušel jsem to. Ze začátku při prvním střídání jsem si u mantinelu ještě tolik nevěřil. Během zápasu jsem to ale vytěsnil z hlavy a už to bylo lepší a lepší. Tak jen doufám, že na play-off už budu stoprocentní a nebudu se ničeho nějakým způsobem bát. A bude to dobré!“