Ohlasy po utkání

„Měli jsme déle udržet vedení 2:0,“ ohlíží se Tomáš Divíšek za bitvou na ledě Vítkovic

Napsal 25.02.2013 Libor Kult
C h o m u t o v - V předposledním kole základní části Tipsport extraligy zajížděli Piráti do Ostravy, kde změřili síly s Vítkovicemi bojujícími o postup do předkola Česká pojišťovna play-off. Chomutovští hokejisté vlétli do duelu skvěle. Po šestadvaceti vteřinách vedli zásluhou Michala Důrase, dvaadvacet vteřin před první sirénou přidal druhou trefu Štěpán Hřebejk. Jenže domácí se po pauze zvedli a čtyřmi góly skóre otočili. Tomáš Divíšek už jen zkorigoval na konečných 3:4 z pohledu Pirátů. „První třetina se nám povedla. Myslím, že jsme hráli dobře,“ vrací se zkušený forvard s několikahodinovým odstupem k souboji se Severomoravany. „Dodržovali jsme pokyny, byli aktivní, což Vítkovice zaskočilo,“ pokračuje Tomáš Divíšek v ohlédnutí.

„Vedli jsme 2:0 a takový zápas bychom neměli pouštět. Zbývající dvě třetiny ale bohužel nebyly z naší strany dobré. Druhou bych nazval strašidelnou, tam se zápas lámal,“ mrzí třiatřicetiletého útočníka, který si v utkání připsal i jednu asistenci.

Domácí, kteří chtějí na poslední chvíli proklouznout do vyřazovacích bojů, ve druhé třetině vyrovnali na 2:2. Obraz hry se změnil. „Vítkovice do toho musely šlápnout. Začaly být aktivní a napadat nás. My jsme s tím počítali, ale dělalo nám to velké problémy,“ konstatuje Tomáš Divíšek. „Přestali jsme hrát jednoduše, vymýšleli jsme věci, které nám nejsou úplně vlastní. Vítkovice nás zavřely a my jsme v našem pásmu chybovali,“ jmenuje hlavní důvody vyrovnání.

„Přestože po dvou třetinách byla remíza, psychická výhoda se dostala na stranu Vítkovic, které ji hned v úvodu třetí třetiny potvrdily třetím gólem. Nepřehrávaly nás sice soustavným tlakem, ale byli jsme o krok pozadu. Bohužel jsme v závěru doháněli skoro dvě třetiny a už se to nepovedlo,“ doplňuje ještě.

Tomáš Divíšek v souboji s třineckým Tomášem Kloučkem
Lednová posila Pirátů z Komety Brno zmínila, že zápas se lámal v prostředním dějství. Podle Tomáše Divíška mužstvo inkasovalo příliš brzy. „Měli jsme ještě déle udržet stav 2:0 v náš prospěch, jenže hned na začátku druhé třetiny jsme dostali gól na 2:1,“ uvádí s odkazem na fakt, že Ostravané snížili v čase 22:02. „Chtělo to Vítkovice ještě trochu podusit, aby znervózněly, takhle se dostaly na koně. Od té doby byly agresivnější a cítily, že nás můžou přehrát a opravdu nás přehrály,“ lituje.

Piráti čelili ve druhé dvacetiminutovce opravdu velkému tlaku, což dokládá i 23 zákroků Milana Řehoře, který zabránil obratu už v této třetině. „Domácí sice neměli dobrý vstup do zápasu, ale bojují o play-off, což se ve zbytku utkání projevilo. Hnala je vidina play-off a my jsme je nedokázali zastavit,“ konstatuje Tomáš Divíšek smutně.

Už po čtyřiceti vteřinách třetího hracího období dokonal obrat vítkovický Svačina, Pirátům tak s výjimkou prvního dějství nevyšly nástupy po pauzách. „Nevím, co se s námi dělo, ale něco takového se nesmí stávat,“ uvědomuje si centr první formace. „Při prvním gólu jsme chybovali ve středním pásmu, třetí doklepali domácí do brány po buly,“ popisuje. „Šlo o malé individuální chyby, které dělají hokej, a my jsme jich udělali víc,“ lamentuje.

Necelých šest minut před koncem svěřenci Jiřího Čelanského snížili na rozdíl jediné trefy, vyrovnat už však nedokázali. „Myslím, že posledních sedm osm minut jsme hráli zase náš hokej. Vítkovice toho měly plné zuby, my jsme hráli aktivně a agresivně, vytvořili jsme si i nějaké šance, snížili jsme a měli jsme i další příležitosti. Bez brankáře jsme to sehráli dobře, ale bohužel jsme se neprosadili,“ říká Tomáš Divíšek.

Tomáš Divíšek při zpracování přihrávky

Autor tří gólů a pěti asistencí v barvách Pirátů sice oceňuje, že se tým o body ještě porval, přesto dobře ví že je třeba být aktivní celý zápas. „Nemůžeme spoléhat, že vyhrajeme nebo vyrovnáme, když zapneme na posledních pět deset minut. Vítkovice už v té době byly nakopnuté, věřily si,“ argumentuje.

Na otázku, proč se nedaří udržet výkonnostní laťku po celý duel na stejné úrovni, hledá Tomáš Divíšek odpověď jen velmi těžko. „Kdybych věděl, co máme změnit, abychom hráli celý zápas stejně, klukům bych to řekl a dělali bychom to,“ krčí rameny.

„Občas začneme hrát trochu ustrašeně, soupeř to vycítí, a pak hraje velkou roli psychika. Jakmile soupeř cítí šanci, jde po ní,“ přemítá dále. „Nesmíme mu vůbec dát příležitost, aby věděl, že nás může přehrát a bodovat s námi. To se nám bohužel nedaří. Necháme ho čuchnout a těžko to doháníme,“ uzavírá.