Začněme tím nejaktuálnějším. Co stálo za vaším příchodem zpět k Pirátům?
(chvilku přemýšlí) „První sezóna v Litvínově se vlastně ani nedá počítat, protože přišel COVID a v klubu se striktně dodržovala všechna nařízení, takže se netrénovalo a sezóna se odpískala někdy před Vánoci. Druhá sezóna byla u juniorky zase opačný extrém. Bylo to hodně náročné. V Litvínově rozhodli o změnách a mě v tu dobu zavolal Péťa Jíra, který mi nabídl pozici hlavního trenéra dorostu, což mě oslovilo. Dá se říct, že se to seběhlo vlastně ze dne na den.“

Jaký pro vás návrat do Chomutova je?
„Mám pocit, jak kdybych nikdy neodešel. (směje se) Všechno funguje jako před mým odchodem. Panuje tu pohoda. Opravdu mám pocit, jak kdybych si jen zlomil nohu, byl chvíli pryč a zase se vrátil.“ (znovu se směje)

Pojďme k dorostu. Jak bude vypadat jeho příprava?
„Řekl bych, že bude standardní jako jiné přípravy. Jediná drobná změna spočívá v tom, že začínáme o čtrnáct dní později, protože kluci trénovali i na ledě až do konce dubna. Čeká nás standardní kombinovaná příprava na suchu i na ledě.“

Dá se říct, že tréninky na ledě i v květnu a červnu se v posledních letech staly vlastně klasikou, přestože před několika lety patřilo tohle období jen „drilu“ na suchu?
„V současnosti už to tak opravdu je. Možná si to i vyžaduje situace, protože spousta kluků jezdila na kempy, kde na ledě stejně byli. Kombinovanou přípravou se to možná vyřešilo, takže kluci nemají vyloženě nutnost někam jezdit, protože stejný trénink dostanou doma v klubu.“

Jak široký kádr jde do přípravy?
„Máme na seznamu možná i přes třicet jmen, která půjdou do přípravy. Postupně dojde ke zužování a výběru hráč pro sezónu.“

Máte v hlavě data, ke kterým budete kádr zužovat?
„Půjde o průběžný proces, protože nás čeká těžká sezóna. Potřebujeme vybrat a připravit kluky, kteří to zvládnou. Nebude moc čas ptát se, kdo je kdo. (směje se) Samozřejmě musí přijít kombinace rozvoje hráčů, ale musíme klást nějaký důraz i na výsledky.“

Vy jste tým viděl vlastně až na začátku přípravy…
„To je sice pravda, ale zase ročník 2007 jsem tu nechával v osmé třídě, když jsem odcházel. Se staršími kluky jsem se potkával na VTM, takže si myslím, že se známe a pro nikoho to není krok do neznáma.“

Může být výhoda, že jste část týmu trénoval mezi žáky?
„Určitě je to výhoda. Na druhou stranu dva roky jsou dva roky, i když nikdo se asi nezmění tak, aby byl někdo úplně jiný. Oni tuší, co ode mne můžou čekat.“

Vaším předchůdcem u dorostu byl Kamil Koláček, se kterým jste hrával v chomutovském áčku. Zjišťoval jste u něj informace o týmu?
„Samozřejmě. Kamil mi předal jména, která připadají v úvahu, protože se na kádru pracovalo delší dobu. Měl jsem s ním už asi deset telefonátu a řešíme to neustále. Není to sice denně, ale voláme si často, abych si zjistil informace o hráčích i od něj.“

Vnímáte jako velkou pomoc, že mužstvo, které přebíráte, vedl někdo, koho opravdu dobře znáte?
„Určitě. Spoustu informací bych si musel zjistit sám. Na druhou stranu, každý trenér může mít trochu jiný názor a pohled. Já ale nemám důvod Kamilovi nevěřit, i když si samozřejmě budu dělat vlastní názor podle toho, jak kluky postupně poznám. Buď bude jiný než Kamilův, nebo si ten jeho utvrdím.“

Budete zároveň působit jako asistent u deváté třídy, takže poznáte adepty dorostu i během utkání přímo na střídačce. Je to podle vás výhoda?
„Je to jednoznačně výhoda. Devátou třídu nově oddělili od žákovského hokeje, takže bude blíž dorostu a juniorům. Kluci už by měli trénovat hodně podobně jako v dorostu, jen možná s menším důrazem na taktickou připravenost. Pokud chcete pracovat koncepčně a hráče rozvíjet, provázanost dorostu a deváté třídy je nutností. Čím dřív do toho kluci naskočí, tím lépe i pro ně, takže provázanost deváté třídy a dorostu prostřednictvím trenéra nebo někoho jiného je dobrá věc.“

TOP foto: Ronald Hansel (Juniorský hokej)