Rozhovory

„Měli jsme potenciál, ale tým se rozpadl,“ smutní Běhula. Teď ocelí nervy se sestrou

Napsala 10.05.2020 Kateřina Kundertová
C h o m u t o v - Richard Běhula byl v uplynulém ročníku brankářskou oporou juniorského týmu, nastupoval ve druhé lize za Bílinu a vysloužil si pár startů v áčku Chomutova. Nyní se připravuje na maturitu i další ročník, který už bude definitivně mezi muži.

Ríšo, jaký pro vás byl uplynulý ročník?
„Myslím, že to nebyla úplně špatná sezona, ale v áčku jsme mohli ukázat mnohem a mnohem více. O čtvrtém místě nakonec rozhodla série sedmi proher v řadě, tam jsme ztratili zbytečné body. Když to vezmu z pohledu juniorky, tam se nám týmově vůbec nedařilo a byla to špatná sezona.“

Čím si vysvětlujete, že to v juniorce nešlo?
„Na začátku nám to klapalo a prvních pár zápasů jsme měli několik výher, ale pak se tým bohužel rozpadl. Někteří kluci šli do Kadaně, další do áčka v Chomutově a přišla i zranění. Pak jsme museli hrát s mladšími kluky a výsledky nebyly takové. Potom nám chyběla taková ta vyhranost a zkušenost, protože parta jsme byli výborná.

Mladší kluci z dorostu zapadli dobře?
„Jsou šikovní a v kabině neměli vůbec žádný problém. Jirka Kulich je velký talent a dokázal to i v juniorce, kde měl pár bodů a hrál výborně. To stejné Tadeáš Svoboda, který hrál výborně. Mladí kluci jsou tam šikovní.

S jakými ambicemi jste šli do prvního náhradního turnaje pro juniory – O Pohár DHL?
„Když jsme se sešli před sezonou, ambice byly tak na střed tabulky. Neviděli jsme to na špičku, ale ani na spodek. Po začátku, který se nám povedl a chvilku jsme byli nahoře, jsme měli potenciál, abychom se v první pětce udrželi, ale potom bohužel nastal ten zlom a chyběli nám hráči. Pak jsme začali hrozně prohrávat, protože jsme nedávali žádné góly. Postupně se to začínalo zase zvedat, ale už bylo moc pozdě.

A další turnaj – DHL Superpohár – v malých skupinách o play-off?
„U nás rozhodlo, že jsme nebodovali s týmy, se kterými jsme měli. Třeba České Budějovice jsme měli jasně porazit a stejně tak i doma Salcburk, ale naproti tomu jsme dokázali vyhrát doma s Plzní a venku v Boleslavi, což jsme zase vůbec nečekali. Mám z téhle skupiny smíšené pocity. To, co jsme měli vyhrát, jsme nezvládli, ale tam, kde se to neočekávalo, jsme to urvali.

Na jihu Čech jste vedli a v závěru duel ztratili. Proč?
„Tohle se nám nestalo jednou za sezonu. Bylo to kvůli tomu, že jsme dostali kontaktní gól třeba na 1:2 a pak to zkušeností nezvládli – rozklepali jsme se. Začali jsme zbytečně chybovat, a to rozhodlo několik zápasů. Myslím, že to bylo kvůli tomu, že jsme neměli zkušený tým, ale mohlo v tom být i něco jiného.

Když jste zmínil výhry proti indiánům a v Mladé Boleslavi. Co za tím stálo?
„Vyhráli jsme díky tomu, že jsme všichni hráli srdcem a byli jsme jako tým. Kluci skákali do střel a všichni jsme tam nechali všechno, což v některých zápasech nebylo. Tyhle dva zápasy to ale měly.

Kdy naposledy jste chytal za jedenácti hráči v poli?
„Tuším, že to bylo tak v šesté třídě ještě za Vsetín. Na takové úrovni jsem to ale nikdy nikde neviděl, jenom u nás.

Od začátku sezóny jste pendloval mezi juniorskou a druhou ligou. Jaké to pro vás bylo?
„Mně se lépe chytala druhá liga, protože je to dospělejší a připomíná to více první ligu než juniorka, kde ještě nemají hráči takovou hlavu. Nechci říct, že je to jednoduší, ale je to prostě jiné. Třeba ve Vrchlabí byli hráči typu Bednář a Sýkora, kteří mají spoustu extraligových startů, to šlo vidět už třeba na zakládání útoků. Jsou to páni hráči, a to dělalo ten rozdíl.

Bílina inkasovala dost gólů. Bylo pro vás těžké chytat za takovým mužstvem?
„Chytat za takovým týmem je vlastně jednodušší a je velká motivace dostat třeba jeden gól za třetinu. Jsem rád, že jsem si v Bílině připsal poměrně dost výher. A v posledním zápase jsem dokonce vychytal nulu, což se tam nestalo hodně dlouho, ale ve statistikách ji nemám, protože na posledních pár minut tam dali druhého gólmana, abychom si to jako by rozdělili. Větší část jsem odchytal já, takže to připisuju více sobě a jsem za to moc rád.

Jak jste si užíval starty v první lize za áčko Pirátů?
„Byly to famózní zápasy a jsem za ně vděčný, na druhou stranu je mi líto, že jich nebylo více. Ze všech startů mám dobrý pocit a v žádném jsem nevyhořel, takže na ty zápasy vzpomínám rád. Na to, že jsme se sešli na poslední chvíli, pět minut před dvanáctou, byli jsme na ledě super tým. Měli jsme typy hráčů, jako je Marek Tomica, který je úžasný, nepřejde přes něj puk a je to velký bojovník. Jsem moc rád, že jsem s takovou legendou mohl být v kabině.

RICHARD BĚHULA V ČÍSLECH

    1. liga: 5 zápasů – úspěšnost zákroků 91,53 % a 2,49 ⌀ inkas. gólů na zápas.
    2. liga: 14 Z – 4,22 ⌀ G/Z.
    O Pohár DHL: 24 Z – 92,32 % a 3,06 ⌀ G/Z.
    DHL Superpohár: 6 Z – 88,94 % a 4,47 ⌀ G/Z.

Využíval jste zkušenosti z Bíliny?
„První liga je oproti druhé lize techničtější, ale čtení hry a kombinací je stejné. Rozdíl je v tom, že si kluci v první lize ještě více dovolí.

Jak vnímáte aktuální situaci?
„Je to hodně nešťastné a bojím se, jaký dopad to bude mít na všechny sporty. Doufejme, že to všichni nějak zvládneme, a bude v Chomutově pokračovat normálně další sezona. Já bych tu chtěl určitě pokračovat, ale ještě se to řeší.

Jaká je teď vaše náplň dne?
„Většinou dopoledne pomáhám tátovi v práci. Vzhledem k tomu, jaká je situace, a není to v hoteliérství a restauracích nejlehčí, beru to jako samozřejmost pomáhat. Nevadí mi to. Odpoledne se věnuju rodině a hlavně učení na maturitu, večer si chodívám zaběhat. S bráchou taky doučujeme mladší ségru, brácha má více fyziku a já třeba angličtinu a češtinu, matiku si bereme napůl, protože šestou třídu ještě zvládám. Ale nemám na to moc nervy. Obdivuju každého učitele, který své povolání zvládá, a jsem rád, že mám jenom jednu žákyni, a to ségru, protože víc bych jich nesnesl.“