Ríšo, jaký pro vás byl uplynulý ročník?
„Myslím, že to nebyla úplně špatná sezona, ale v áčku jsme mohli ukázat
mnohem a mnohem více. O čtvrtém místě nakonec rozhodla série sedmi proher
v řadě, tam jsme ztratili zbytečné body. Když to vezmu z pohledu
juniorky, tam se nám týmově vůbec nedařilo a byla to špatná sezona.“
Čím si vysvětlujete, že to v juniorce nešlo?
„Na začátku nám to klapalo a prvních pár zápasů jsme měli několik výher, ale
pak se tým bohužel rozpadl. Někteří kluci šli do Kadaně, další do áčka
v Chomutově a přišla i zranění. Pak jsme museli hrát
s mladšími kluky a výsledky nebyly takové. Potom nám chyběla taková ta
vyhranost a zkušenost, protože parta jsme byli výborná.
Mladší kluci z dorostu zapadli dobře?
„Jsou šikovní a v kabině neměli vůbec žádný problém. Jirka Kulich je
velký talent a dokázal to i v juniorce, kde měl pár bodů a hrál výborně.
To stejné Tadeáš Svoboda, který hrál výborně. Mladí kluci jsou tam šikovní.
S jakými ambicemi jste šli do prvního náhradního turnaje
pro juniory – O Pohár DHL?
„Když jsme se sešli před sezonou, ambice byly tak na střed tabulky. Neviděli
jsme to na špičku, ale ani na spodek. Po začátku, který se nám povedl a
chvilku jsme byli nahoře, jsme měli potenciál, abychom se v první pětce
udrželi, ale potom bohužel nastal ten zlom a chyběli nám hráči. Pak jsme začali
hrozně prohrávat, protože jsme nedávali žádné góly. Postupně se to začínalo
zase zvedat, ale už bylo moc pozdě.
A další turnaj – DHL Superpohár – v malých skupinách
o play-off?
„U nás rozhodlo, že jsme nebodovali s týmy, se kterými jsme měli. Třeba
České Budějovice jsme měli jasně porazit a stejně tak i doma Salcburk, ale naproti
tomu jsme dokázali vyhrát doma s Plzní a venku v Boleslavi, což jsme
zase vůbec nečekali. Mám z téhle skupiny smíšené pocity. To, co jsme měli
vyhrát, jsme nezvládli, ale tam, kde se to neočekávalo, jsme to urvali.
Na jihu Čech jste vedli a v závěru duel ztratili.
Proč?
„Tohle se nám nestalo jednou za sezonu. Bylo to kvůli tomu, že jsme dostali
kontaktní gól třeba na 1:2 a pak to zkušeností nezvládli – rozklepali jsme se.
Začali jsme zbytečně chybovat, a to rozhodlo několik zápasů. Myslím, že to bylo
kvůli tomu, že jsme neměli zkušený tým, ale mohlo v tom být i něco jiného.
Když jste zmínil výhry proti indiánům a v Mladé Boleslavi.
Co za tím stálo?
„Vyhráli jsme díky tomu, že jsme všichni hráli srdcem a byli jsme jako tým.
Kluci skákali do střel a všichni jsme tam nechali všechno, což v některých
zápasech nebylo. Tyhle dva zápasy to ale měly.
Kdy naposledy jste chytal za jedenácti hráči v poli?
„Tuším, že to bylo tak v šesté třídě ještě za Vsetín. Na takové úrovni jsem to ale nikdy nikde neviděl, jenom u nás.
Od začátku sezóny jste pendloval mezi juniorskou a druhou
ligou. Jaké to pro vás bylo?
„Mně se lépe chytala druhá liga, protože je to dospělejší a připomíná to více
první ligu než juniorka, kde ještě nemají hráči takovou hlavu. Nechci říct, že
je to jednoduší, ale je to prostě jiné. Třeba ve Vrchlabí byli hráči typu
Bednář a Sýkora, kteří mají spoustu extraligových startů, to šlo vidět už třeba
na zakládání útoků. Jsou to páni hráči, a to dělalo ten rozdíl.
Bílina inkasovala dost gólů. Bylo pro vás těžké chytat za
takovým mužstvem?
„Chytat za takovým týmem je vlastně jednodušší a je velká motivace dostat
třeba jeden gól za třetinu. Jsem rád, že jsem si v Bílině připsal poměrně
dost výher. A v posledním zápase jsem dokonce vychytal nulu, což se tam
nestalo hodně dlouho, ale ve statistikách ji nemám, protože na posledních pár
minut tam dali druhého gólmana, abychom si to jako by rozdělili. Větší část
jsem odchytal já, takže to připisuju více sobě a jsem za to moc rád.
Jak jste si užíval starty v první lize za áčko Pirátů?
„Byly to famózní zápasy a jsem za ně vděčný, na druhou stranu je mi líto, že
jich nebylo více. Ze všech startů mám dobrý pocit a v žádném jsem
nevyhořel, takže na ty zápasy vzpomínám rád. Na to, že jsme se sešli na
poslední chvíli, pět minut před dvanáctou, byli jsme na ledě super tým. Měli
jsme typy hráčů, jako je Marek Tomica, který je úžasný, nepřejde přes něj puk a
je to velký bojovník. Jsem moc rád, že jsem s takovou legendou mohl být
v kabině.
RICHARD BĚHULA V ČÍSLECH
1. liga: 5 zápasů – úspěšnost zákroků 91,53 % a 2,49 ⌀ inkas. gólů na zápas.
2. liga: 14 Z – 4,22 ⌀ G/Z.
O Pohár DHL: 24 Z – 92,32 % a 3,06 ⌀ G/Z.
DHL Superpohár: 6 Z – 88,94 % a 4,47 ⌀ G/Z.
Využíval jste zkušenosti z Bíliny?
„První liga je oproti druhé lize techničtější, ale čtení hry a kombinací je stejné. Rozdíl je v tom, že si kluci v první lize ještě více dovolí.
Jak vnímáte aktuální situaci?
„Je to hodně nešťastné a bojím se, jaký dopad to bude mít na všechny sporty.
Doufejme, že to všichni nějak zvládneme, a bude v Chomutově pokračovat
normálně další sezona. Já bych tu chtěl určitě pokračovat, ale ještě se to řeší.
Jaká je teď vaše náplň dne?
„Většinou dopoledne pomáhám tátovi v práci. Vzhledem k tomu, jaká
je situace, a není to v hoteliérství a restauracích nejlehčí, beru to jako
samozřejmost pomáhat. Nevadí mi to. Odpoledne se věnuju rodině a hlavně učení
na maturitu, večer si chodívám zaběhat. S bráchou taky doučujeme mladší
ségru, brácha má více fyziku a já třeba angličtinu a češtinu, matiku si bereme
napůl, protože šestou třídu ještě zvládám. Ale nemám na to moc nervy. Obdivuju
každého učitele, který své povolání zvládá, a jsem rád, že mám jenom jednu žákyni,
a to ségru, protože víc bych jich nesnesl.“