Aktuální zprávy

„Nečekal jsem to, ale dělal jsem maximum,“ popisuje Vít Seemann návrat ještě v play-off

Napsal 17.04.2024 Libor Kult
​Poslední střetnutí nadstavby, které se hrálo ve speciálních dresech pro chomutovskou neurologii, opouštěl s bolestivou grimasou a vypadalo to, že sezóna pro něj skončila. Obránce Vít Seemann však makal na tom, aby stihl ještě aktuální play-off. Povedlo se, a tak mohl po čtvrtém semifinále ve Vyškově, které pro něj bylo prvním startem ve vyřazovacích bojích, juchat se spoluhráči po postupu do finále. Před startem série s Havířovem se rozpovídal o svém návratu i blížícím se vrcholu druholigového ročníku.

Víťo, první prognózy po vašem zranění hovořily o konci sezóny. Věřil jste, že si play-off ještě zahrajete?
„Přiznám se, že jsem to úplně nečekal, ale chtěl jsem udělat maximum. Domluvili jsme rehabilitace a podrobná vyšetření, abych se mohl co nejdřív vrátit. Jsem rád, že se to povedlo ještě v play-off.“

Jak náročné bylo po pauze skočit rovnýma nohama do čtvrtého semifinále?
„Složité to bylo, protože jsem zhruba měsíc a půl nehrál. Sice jsem občas i dvoufázově trénoval, ale během zápasů jsem vlastně seděl, takže naskočit do rozehraného play-off bylo náročné, přestože bych řekl, že jsem se díky tréninkům dostal na minimálně devadesát procent fyzičky.“

První utkání play-off jste hrál ve Vyškově, kde je menší kluziště. Vnímal jste to jako výhodu?
„Abych pravdu řekl, tohle jsem vůbec neřešil a vlastně ani nijak nevnímal. Šel jsem naplno do zápasu a neřešil velikost hřiště.“

Mluvil jste i o dvoufázových trénincích. Znamená to, že jste v hlavě byl na start připravený, nebo by se dalo říct, že šlo o blesk z čistého nebe?
„S trenéry jsme se bavili, že by chtěli zase hrát na osm obránců. Nicméně taky říkali, abych byl připravený pořádně. Chodil jsem ráno a občas i odpoledne na led, abych co nejdřív nabral odpovídající fyzičku a co nejvíc si oživil dovednostní věci.“

Jaké pro vás čtvrté semifinále bylo?
„Náročné a plné emocí. Srovnat v poslední minutě bylo neskutečné a jsem rád, že jsem u toho mohl být s klukama na ledě a na střídačce. Určitě to bylo lepší, než kdybych koukal z tribuny, protože jsem nikdy podobné vyrovnání na vlastní kůži nezažil ani v mládeži. Fakt hustý zážitek, který si budu pamatovat celý život.“

Byl zápas o trpělivosti vzhledem k tomu, kolik šancí zůstalo bez gólové tečky?
„Trpělivost byla určitě potřeba, ale taky jsme na konci měli i štěstí, protože vyrovnávací gól se odrazil od brusle domácího hráče.“

Před finále jste měli znovu docela dlouhou zápasovou pauzu, zatímco Havířov hrál sedmé utkání. Může to hrát nějakou roli?
„Určitě je výhoda, že budeme odpočatější. Navíc jsme se mohli připravovat vlastně na oba týmy, ale uvidíme až na ledě, jestli bude mít nějaký vliv, že jsme nehráli delší dobu než soupeř. Určitě si musíme pohlídat start série i proto, že zase narazíme na soupeře, kterého tolik neznáme.“

Přál jste si ve finále někoho z možných soupeřů víc?
„Asi jsem si přál víc Havířov, protože s Táborem to vždycky byly nepříjemné urputné souboje. Havířov tolik neznáme a oni zase nás, takže to může být zajímavé.“

Na druhou stranu minimálně šestý duel série Havířov–Tábor naznačil, že i finálový soupeř umí přitvrdit…
„Už jsme si ukazovali nějaká videa, takže čekáme, že po nás Havířov půjde na hraně pravidel. My si na to musíme dávat pozor a rychle posouvat puky. Bude to i o osobní statečnosti a o tom, abychom se nenechali vyprovokovat k oplácení. Pak bychom z toho mohli těžit přesilovkama.“

Poprvé v play-off vás čekají venkovní zápasy na podobně velkém ledě jako v ROCKNET ARÉNĚ. Vnímáte to vy osobně jako plus nebo to vůbec neřešíte?
„Trochu výhoda je, že se bude zápas blížit tomu, co jsme zvyklí hrát. Nebude to o jednoduchém posouvání jako třeba ve Vyškově, kde byl led menší.“

Vzhledem k tomu, že očekáváte od Havířova důraznou hru, je větší kluziště asi trochu výhoda, že?
„Bude víc místa na ledě a tím pádem méně prostoru na vyvolání kontaktu. Bude trochu víc času posunout puk a tím pádem je větší šance, že soupeř půjde do hráče bez kotouče, což zvyšuje šanci na faul.“

Těšíte se na finále?
„Těším se moc. Jsem strašně rád, že mi zdraví dopřálo, aby naskočil zpátky ještě teď v play-off.“

Budete před prvním zápasem nervózní?
„Já myslím, že určitě, protože všichni to bereme prestižně. Nervózní nás asi bude víc, ale spadne to z nás, jakmile vstoupíme na led. Čekám parádní zápasy.“

Zatím jediné finále jste hrál ve starším dorostu s Kometou Brno, že?
„Je to tak. Tehdy jsme bohužel prohráli. Teď to asi bude zatím vrchol kariéry, i když si myslím, že po pádu z extraligy do Chance ligy bychom se poprali o návrat, kdyby do toho nevlítnul covid.“

Tehdy měl být čtvrtfinálovým soupeřem shodou okolností Havířov…
„Tak na to jsem si vzpomněl až teď, když jste to řekl, abych se přiznal. Uvidíme, co nás ta čeká. Věřím, že dobrá atmosféra na obou stadionech.“