Devětadvacetinásobný reprezentant Československa se narodil 23. ledna 1938 ve Frýdku-Místku, takže na začátku letošního roku oslavil v rodinném kruhu 77. narozeniny. Josef Mikoláš bojoval v posledních měsících se zdravotními problémy, kvůli nimž strávil nějaký čas v léčebně dlouhodobě nemocných. Poslední týdny života pak prožil u své sestry v Čechách.

S hokejem začal Josef Mikoláš v roce 1956 v klubu PZ Ostrava, ovšem jeho talent brzy přerostl hranice tohoto oddílu, a tak se mladý brankář stěhoval do Vítkovic, kde se poměrně rychle prosadil na pozici jedničky. V sezoně 1958/1959 byl vyhlášen nejlepším gólmanem nejvyšší soutěže a o ročník později poprvé nakoukl do reprezentace.

Josef Mikoláš hrál v Chomutově mistrovské zápasy od sezóny 1965/1966, v přátelských duelech však nastupoval už o ročník dříve. Na jaře 1967 pomohl k návratu do nejvyšší soutěž, do Vítkovic se vrátil po sestupu Chomutova v sezóně 1967/1968.

Národní tým se po olympijském turnaji vydal na turné po zámoří, kde si Josef Mikoláš vysloužil uznání tamních odborníků. První velkou akcí vynikajícího brankáře bylo mistrovství světa 1961, kde odchytal parádní zápasy a pomohl tehdejšímu Československu k zisku stříbra. Reprezentanti měli tehdy stejně bodů jako vítězná Kanada, ale horší skóre je o světový titul připravilo. Malou náplastí byl titul mistrů Evropy. V roce 1962 Československo šampionát v USA bojkotovalo, o rok později si Josef Mikoláš přivezl ze světového šampionátu bronz a tím jeho reprezentační kariéra skončila.

Na klubové úrovni zažil brankář, jenž celou dobu chytal bez masky sestup Vítkovic v sezoně 1959/1960 i rychlý návrat o rok později. V průběhu ročníku 1964/1965 se Josef Mikoláš přesunul do Chomutova, ovšem nemohl ještě nastupovat v mistrovských zápasech. V bojích o návrat mezi tehdejší elitu mohl pomáhat až od sezony 1965/1966, kdy ve skupině o postup uspěly paradoxně Vítkovice.

Člen Síně slávy Českého svazu ledního hokeje a jeho spoluhráči se dočkali o rok později, kdy bitvy o nejvyšší soutěž opanovali a sezonu 1967/1968 odehráli s nejlepšími československými celky. Po rychlém sestupu se pak Josef Mikoláše vrátil do Ostravy, kde po sezóně 1969/1970 raději ukončil kariéru, protože stále chytal bez masky, což už v té době bylo nebezpečné a vynikající brankář se nemohl s používáním této části výstroje smířit.

Po skončení aktivní hráčské kariéry se Josef Mikoláš etabloval na poli sportovní žurnalistiky, s níž mu v začátcích pomáhal jeho velký kamarád spisovatel Ota Pavel. Psaní článků se v redakci deníku Sport a některých ostravských periodik věnoval až do odchodu do důchodu.

Josef Mikoláš vždy patřil k pravidelným návštěvníkům zápasů Vítkovic, kde u stropu stadionu visí jeho dres, ale nezapomínal ani na chomutovskou etapu svého života. Nyní jeden z velikánů československého a potažmo i českého hokeje odešel do hokejového nebe, kde bude brázdit pomyslné kluziště s dalšími legendami. ČEST JEHO PAMÁTCE.