Jakub Grof: „Určitě s rodinou a naší malou holčičkou. V klidu doma u kapra, salátu, stromečku a dárků. Po večeři posedět s celou rodinou, s mamkou, taťkou, sestrou. To jsou asi nejlíp strávené Vánoce jaké si mohu přát.“

Petr Domin: „Určitě v klidu s rodinou a jelikož jsme momentálně bez přítelkyně, tak budu trávit Vánoce u rodičů.“

Zdeněk Skořepa: „Jednoznačně s rodinou. Máme tři dny volna, což je pro mne novinka, jelikož tolik dní jsem nikdy neměl, protože jsem byl vždy na cestách, takže si to určitě užiji s rodinou.“

Stanislav Mikšovic: „Určitě s rodinou. Máme malou holčičku a moc se těším na její reakci. Jsou jí čtyři roky, takže to všechno vnímá a jak říkám, moc se těším.“

Miroslav Hlinka: „Ideálně strávené Vánoce jsou pro mě takové Vánoce, když mohu být doma se svou rodinou, s dětmi, což jsem již dlouho nebyl. Navštívit příbuzné a podívat se na místa kam rád chodím, ale během hokejového života je pravidelně musím oželet. Jak říkám, být s rodinou, vidět lidi, které mám rád a zjistit, že jsou všichni v pořádku a že se mají fajn. Nesmím potom ani zapomenout na radost dětí z dárků.“

Jakub Grof: „Určitě kapr. Já osobně ryby moc nemusím, ale na štědrovečerní večeři si jej určitě moc rád dám. A samozřejmě i hodně salátu (úsměv)“.

Petr Domin: „Bude ryba se salátem. Určitě to nebude kapr, ale ryba to bude (úsměv).“

Zdeněk Skořepa: „Budou řízky z ryby a salát. Kapra ale neděláme, takže to asi bude candát.“

Stanislav Mikšovic: „Budeme mít kuřecí řízek.“

Miroslav Hlinka: „Já mám tátu z Prahy, takže jsme vždy měli jak kapra, tak i řízek. Spolu s manželkou jsme to tak zavedli i u nás doma. Někdo má totiž radši řízek, druhý zase rybu, takže máme obojí. Pochopitelně k tomu patří bramborový salát. Ten mi máma dělá už od mala a bez něho to nejsou ty pravé Vánoce. Salát se ke mně dostal i do zahraničí, když jsem tam působil. Doma to máme tedy zařízené tak, že si každý na stole najde to svoje.“

Jakub Grof: „Dřív to pochopitelně bylo lepší, ale jak člověk stárne, tak si musí dávat větší pozor. Každopádně to ale ještě není nějak kritický, takže si ještě můžu přidat (rozesměje se)“.

Petr Domin: „S tímto problém nemám a když už to přeženu, tak většinou naberu tak dvě kila a to je za dva tréninky zase dole.“

Zdeněk Skořepa: „Určitě. Jak jsem řekl máme tři dny volna, plno jídla na stole a to k tomu svádí (usmívá se), takže určitě nějaký pohyb bude a budu se muset hlídat.“

Stanislav Mikšovic: „Moc toho nestihneme, jelikož již šestadvacátého máme trénink, ale já se o svátky moc nepřejídám, to už je to horší za celý rok.“

Miroslav Hlinka: „Popravdě to není jen přes svátky. Čím je člověk starší, tím si více musí tu svou váhu hlídat. Je rozdíl, když je člověku dvacet, to potom metabolismus pracuje úplně jinak, než když je mu o šestnáct roků více. Dávám si pozor.“

Jakub Grof: „Manželka i mamka se předhánějí, která co připraví. Takže máme například dva druhy salátu. Nejvíc se asi těším na kapra a právě bramborový salát.“

Petr Domin: „O Vánocích je to jedno. To se odolává těžko všemu (směje se).“

Zdeněk Skořepa: „Nejsem vybíravý, ale jsem spíše masový typ, takže určitě nějakému masu.“

Stanislav Mikšovic: „Cukroví například vůbec nejím, ale mám rád bramborový salát s řízkem, takže se těším hlavně na štědrovečerní večeři.“

Miroslav Hlinka: „Bramborový salát to je jasná věc. Manželka dělá skvělou kapustnici a spousty dalších věcí. Takže se musím krotit (usmívá se).“

Jakub Grof: „Pro rodinu určitě nakupujeme s manželkou a já si potom lámu hlavu s tím, co koupit jí. Nikdy neřekne co chce a když se ji zeptám, tak odpovídá, že všechno má a já to potom musím sám vymýšlet. Mám to tedy celkem těžký (směje se).“

Petr Domin: „Nakupuji sám.“

Zdeněk Skořepa: „O nakupování se stará přítelkyně a dá se říct, že já to mám bez starostí.“

Stanislav Mikšovic: „Kupuji manželce a tátovi, jinak ostatní většinou nakupuje manželka.“

Miroslav Hlinka: „Většinou to mám udělané tak, že nakupují mí blízcí a já se s nimi potom vyrovnám. Jak jsem již řekl, jak nejsem doma, tak často o různá přání a touhy přijdu a ani je nevím. Takže než koupit nějakou hloupost, tak jsem rád, že to za mne udělají mí příbuzní. Mám to tedy zařízené tak, že pod stromečkem pokaždé něco je (směje se).“

Jakub Grof: „Pochopitelně že vánočních zážitků bylo více, ale nejvíc se těším na první naše společné vánoce s naší malou holčičkou.“

Petr Domin: „Každé Vánoce jsou svým způsobem krásné a hlavně jsem si užíval ty, když jsem byl dítě. Vánoce jsou víceméně hlavně pro děti.“

Zdeněk Skořepa: „Před třemi lety se nám před Vánocemi narodila dcera, takže to byl asi takový nejkrásnější vánoční dárek.“

Stanislav Mikšovic: „Vánoce s malou, když už byla trochu větší. Byly jí dva roky a bylo to úžasný.“

Miroslav Hlinka: „Když jsem byl malý, tak to byly hokejové věci, které jsem dostával. Svým způsobem je pro mne hokej stále drogou. Já mám hokej rád, baví mne a když jsem byl malý, tak nejlepší dárky byly právě ty hokejové. Nejkrásnější je potom okamžik, kdy sleduji své děti jak rozbalují dárky. To je pocit, který se nedá popsat. Nejtěžší úkol pro mne teď je přesvědčit malou dcerku, že ještě existuje Ježíšek. Chodí již do druhé třídy a pomalu tomu přestává věřit, takže to je pro mě hlavní úloha na vánoční svátky (směje se).“

Jakub Grof: „Na zlatý prase jsme doma nikdy nečekali, to se u nás nepěstuje (směje se), ale jinak děláme klasické zvyky. Zdobení stromečku, cinkání zvonečkem, prostě klasické české vánoce, které si vždy moc užiji.“

Petr Domin: „Nic zvláštního jsme doma nedodržovali. Společná večeře, ryba se salátem, vánoční stromeček, prostě klasika.“

Zdeněk Skořepa: „U nás v rodině se to moc nenosilo, takže žádná olova ani nic podobného nebylo (směje se).“

Stanislav Mikšovic: „Při adventních nedělích rozsvěcujeme svíčky, obcházíme a navštěvujeme rodiče a příbuzné, takže dodržujeme takovou tu vánoční klasiku (usmívá se).“

Miroslav Hlinka: „Dodržujeme mnoho rituálů, hlavně ty které jsem měl já zažité. Dáváme mince pod práh, aby se peníze drželi celý rok, šupiny z kapra si vkládáme do peněženky, takže takové klasické vánoční rituály, nic speciálního.“