Foto: Jan Pidrman, google.com

Leo Gudas

Mistrovství Evropy juniorů
1983, Norsko - bronz
Mistrovství světa juniorů
1985, Finsko - stříbro
Zimní olympijské hry
1992, Francie - bronz
Mistrovství světa
1989, Švédsko - bronz
1990, Švýcarsko - bronz
1992, Československo - bronz
1993, Německo - bronz

Československá hokejová liga
1989/90 - HC Sparta Praha - titul
1992/93 - HC Sparta Praha - titul

Leo, v půlce února jste naskočil do rozjetého vlaku, jak jste se cítil?

„Vize tohoto klubu je vynikající, je to opravdu dobře rozjeté. Věděl jsem, že mám připravovat tým spíše na příští rok, ale zatím jsem neměl tušení, co budeme hrát za soutěž. S tím jsem do toho ale šel, musel jsem si vše okouknout, všechny hráče obejít a podívat se na ně. Vše si hlavně připravit na následující sezónu.“

Bylo těsně před play-off, na co jste kladli důraz?

„Podstatou bylo připravit tým na play-off, aby byl odolný a abychom se vyvarovali nějakých dalších problémů. Potřebovali jsme se zbavit věcí, které by v chodu mužstva mohly následně skřípat. Chtěli jsme všechny problémy vyřešit ještě dříve, než nastanou.“

Chodil jste s týmem i na tréninky a při zápasech jste stál na střídačce…

„To bylo až po určité době, kdy jsem to dostal příkazem od vedení. Byl jsem daleko více s týmem a mnohem lépe jsem ho poznal.“

V prvním kole play-off na nás vyšel nepříjemný soupeř – HC Rebel Havlíčkův Brod…

„V té době hrálo mužstvo jako na houpačce. Jednou hrálo dobře, jednou špatně. Potřebovali jsme ustálit výkony hlavně v defenzivě a produktivitě. Občas to bylo trošku moc zbrklé, ale postupem času se to všechno doladilo. Teď jsem si vzpomněl, že když jsme postupovali s Boleslaví do ELH, tak jsme také narazili na Havlíčkův Brod. Je to velice těžký soupeř, který nedá kůži zadarmo. Věděl jsem, že série bude pro tým strašně těžká a že pokud přes ně projdeme, tak nás to posílí.“

Bylo vidět po sérii s Brodem nějaké zlepšení ve hře mužstva?

„Určitě už tam byly náznaky. Byla utkání, kdy tým nehrál dobře celý zápas, ale jen jednu nebo dvě třetiny. Viděl jsem dobré náznaky, pak to zase trošku upadlo do letargie, ale tam to dle mého bylo dílem psychiky.“

Přemýšleli jste nad semifinálovým soupeřem nebo to bylo jedno?

„Já v tom nedělal rozdíly. Ani nelze ovlivnit, koho dostaneme. Dostali jsme Olomouc a já věděl, co od jejich týmu očekávat.“

Byl to velice těžký soupeř, Kašík předváděl výborné výkony, stav byl nakonec i 3:0 na zápasy. Co se pak zvrtlo?

Opora olomouckého týmu a velká starost chomutovského - Libor Kašík

„Zvrtlo se to, že když jsme hráli v Olomouci a měli stoprocentní šance, tak jsme je neproměnili. Vedli jsme 1:0 a místo toho, abychom přidali další branku, jsme jí obdrželi a prohráli v nastaveném čase. Neproměňovali jsme tutové šance, ale to je psychikou a nevyrovnaností týmu. Ale jak říkám, v téhle době už mužstvo začalo šlapat jiným směrem. Myslím si, že se to začalo zlepšovat. Tým se začal stmelovat, dostával novou tvář.“

Stav 3:2 na zápasy, následoval šestý zápas v Olomouci a překvapivá výměna trenérů…

„Najednou jsem měl na střídačce více zodpovědnosti. Vedl to Jirka Doležal a já dostal na starost beky. Předtím jsem na střídačce pouze sledoval a říkal trenérům nějaké své postřehy. Teď to bylo daleko zodpovědnější místo, ale byla to práce, kterou jsem již dělal, takže to pro mě nebyl takový skok.“

V Olomouci prohra na nájezdy a „nůž na krku“…

„To je přesně ten případ, kdy jsme za stavu 1:0 neproměnili tutové šance. Já jsem ale týmu věřil, protože v ten moment už bylo vidět, jak už je to nastartované správným směrem.“

Přes Olomouc se podařilo postoupit, ale hned první zápas finále prohra 7:3…

„V půlce třetí třetiny jsme vlastně snížili na jednobrankovou ztrátu, ale pak tam Ústí napadaly tři branky. Spadlo jim tam vše, co poslali na branku. Měli neuvěřitelné štěstí. To se někdy stane. Podobně to bylo zase při postupu s Boleslaví. Hráli jsme v Ústí, prohráli jsme, ale já jsem říkal, že druhý den přijde úplně jiné mužstvo. Novináři mi nevěřili, ale přesně tohle jsem cítil i teď. Já jsem se toho tedy nebál.“

Postupová úleva v očích Jakuba Grofa a Jana Kováře

Po dalších odehraných zápasech se zrodil stav 3:3 a rozhodující sedmý zápas v Ústí…

„Od obou mužstev to byl zodpovědný výkon. Musí se věřit a jít za cílem, který byl jednoznačný. Došlo to skoro ve všech sériích do sedmi zápasů, což bylo hodně složité, hlavně na psychiku, ale tam se projevila síla týmu.“

Jak jste se cítil po vstřelené brance v prodloužení?

„Byl to krásný pocit. Náš cíl byl dostat se do baráže a prokázat, že mužstvo sílu má. Kluci to ukázali sami. Bylo tam jen pár maličkostí, které se v průběhu sérií upravovaly, ale důležité bylo, že mužstvo šlo za svým cílem jako jeden muž.“

Celý tým se úmyslně nedotkl poháru pro vítěze první ligy. Před minulým pokusem projít baráží se s pohárem radovali a neuspěli, teď ano…

„Mohlo to být i kvůli tomu, ale já na pověrčivost moc nejsem. Spíš si myslím, že štěstí přeje připraveným a více odolným.“

Měla pro vás baráž proti Boleslavi speciální náboj?

„Samozřejmě. Já jsem s Boleslaví postupoval. Zrovna to pro tamější klub bylo speciální, protože měli sté výročí založení klubu. Prožil jsem tam pár hezkých let. I jsem se z Chomutova vracel, ale nedopadlo to tak, jak jsem si představoval. Přál jsem si a udělal jsem vše pro to, abychom je dostali dolů. Za léta, která jsem v Boleslavi působil, tam mám spoustu kamarádů, ale nikdo mi nic nevyčítal. Jsou to lidi, které hokej baví, a když se na zápasy dívali, tak nás jako mužstvo velice chválili.“

Jak tedy celkově hodnotíte herní projev a výsledek baráže?

„Bylo to hodně taktické, i v minulých kolech jsme soupeře hodně překvapili. Měnili jsme různě rozestavení týmu, přesilovky a pak to dle mého začalo klapat. Kluci si změny sami chválili, takže jsme tam dodávali pouze nějaké myšlenky a reagování na specifické situace. Užíval jsem si to od doby, kdy jsem přišel na střídačku, protože se mi s klukama pracovalo výborně. V náš prospěch rozhodla soudržnost, vůle mužstva a předvedený výkon. Doopravdy jsme mohli vidět velice týmový výkon. Boleslav byla silná v přesilovkách, ale to jsme si pak pohlídali, takže už nebyli tak efektivní. Mužstvo si za tu dřinu zasloužilo postoupit.“

David Hruška a Martin Rýgl - nová pirátská tvář

Co jste říkal na atmosféru ve ŠKO-ENERGO aréně?

„Pro Boleslav je strašná škoda, že když měla opravdu výborný tým a pohybovali se v horních patrech tabulky, tak jí bylo odečteno dvaadvacet bodů. Kdyby tam tento tým zůstal a neproběhl by odečet, tak by sezóna dopadla úplně jinak. Na chvostu by bylo Kladno, které by v baráži bylo rozhodně hratelnější. Boleslav v baráži měla opravdu silný tým. Měli vytvořený silný mančaft v čele s Tomášem Divíškem, který hrál další rok výborně v Brně.“

Nejen veřejnost označuje za největšího viníka sestupu Milana Hniličku, jak to vidíte vy?

„Vidím to podobně.“

Jak probíhaly postupové oslavy?

„Já jsem se naštěstí zúčastnil pouze jedné oslavy, která byla docela mohutná. Zbytek ani radši nechci vědět (usmívá se).“

Byl nějaký čas na dovolenou? Spekuluje se o vaší cestě do Norfolku…

„Strašně rád bych tam jel. Momentálně můj syn jede na třetí, čtvrtý a pátý zápas finále Calder Cupu v Torontu. Měl jsem v plánu cestu v březnu, ale dostal jsem angažmá zde, takže jsem to musel odvolat. Bohužel není čas.“

Začala extraligová sezóna, jaké nové starosti vám přináší?

„Nových starostí moc ne, je to všeobecně stejně, jako v první lize. Rozdíl je ten, že se jedná s jinými soupeři o přípravné zápasy a o posílení mužstva. Nějaké posily jsme již odtajnili a další máme snad na cestě. Už dlouho dobu o nich jednáme, ale někteří hráči padnou v posledním momentě, třeba těsně před podpisem, když dostanou lepší nabídku, třeba z KHL. Musíme pracovat dál, je to opravdu časově náročné.“

O jaké typy hráčů chcete mužstvo ještě posílit?

„Uveřejnili jsme již Martina Rýgla s Mirem Zálešákem. Usilujeme ještě o jednoho nebo dva útočníky, jednoho možná dva beky a chceme brankáře.“

Fanoušci se trošku bojí, že se nic neděje…

„Ono se děje. Těch jmen je spousta. Vše musí být v souladu s trenérem. Sháníme si reference, chceme o nich vědět co nejvíce. Samozřejmě hraje významnou roli i finanční stránka. Nechceme hráče zbytečně přeplácet.“

Miroslav Zálešák - druhá posila pro extraligový ročník

Kdy mohou fanoušci čekat uveřejnění nové posily? Na čem to stojí?

„Jedna teď stojí pouze na tom, jestli řekneme ano. To se může rozhodnout třeba i dnes, ale nemohu předpovídat vývoj. V horizontu čtrnácti dnů by mohlo dojít k dohodě s jedním výborným obráncem. Chceme i jedno zvučnější jméno do útoku, ale zatím se nám to vyloženě nedaří. Dnes nám zrovna jedno jméno padlo. Nebo nepadlo, má se rozhodnout do středy, ale dostal nabídku z KHL, čemuž nemůžeme finančně konkurovat.“

Uvažujete i o nějakých zahraničních posilách?

„Určitě ano. Pro nás je nejbližší Slovensko, i díky úspěchu na MS. Poohlížíme se i ve Finsku. V hledáčku máme i jednoho hráče, který teď hraje finále Calder Cupu.“

Jak složité je odhadnout přínos zahraniční posily?

„Je to velice složité, protože si informace musíme získat sami. Většinou je máme od trenérů, kteří je trénovali, takže v tomhle spolupráce trenérů funguje. Českých koučů máme po Evropě docela dost. Získat se dají informace i od bývalých spoluhráčů. Snažím se domlouvat i se Švédy a Finy, protože umím švédsky, anglicky a německy.“

Co říkáte na odstoupení Slavie z European Trophy?

„Není to dobře pro soutěž European Trophy. Mně by se líbilo, kdybychom jí hráli, ale je to velice náročná soutěž. Září – listopad jsou další zápasy postupujících týmů, sezóna by byla strašně vytížená. Museli bychom mít kádr minimálně o jednu, jednu a půl pětky širší. Byla možnost, že bychom hráli soutěž místo Slávie, ale po zralých úvahách jsme to zatím nepotvrdili.“

Spekuluje se i o menším přísunu peněz do klubu, pociťujete to nějak?

„Nebudeme si nalhávat, že je všechno úplně růžové. Jsem strašně rád, že zde jsou peníze na celou sezónu garantované. Nemáme problém se tedy v nějakých mezích pohybovat, ale samozřejmě jsou peníze omezenější než v minulých letech. Štědrost sponzorů byla o trošku větší, ale naopak musíme poděkovat lidem, kteří sem peníze dávají a podporují nás. Bez sponzorů by se hokej dělat nedal.“