Mladežnický hokej

„Práce s malými dětmi je velká zábava,“ přiznává trenér mladíků Jan Minčák

Napsal 17.10.2012 Jan Řápek
C h o m u t o v - Chomutov se může pyšnit širokou základnou mladých hráčů. O jejich výuku se stará velký tým lidí. Jedním z nich je i trénér první třídy a asistent trenéra základny Jan Minčák. Spolu s ním se budeme snažit vám přiblížit chod a způsob trénování těch nejmenších z nejmenších Pirátů.

Základem všeho je nábor - nejlepší a jednoduchý způsob, jak se dostat k Pirátům. „V základně máme asi sto dětí, které přišly z náborů. Ty provádí pan Daniel Mašek, šéftrenér těch nejmenších hokejistů a chodí se svým přítelem Picaroonem do školek a společně lákají malé Piráty,“ prozrazuje Minčák tajemství náborů.

Trénink

Z jednoho náboru může přijít až 70 dětí a většina jich pokračuje dál. Do jednoho roku zůstane až 80 procent z původního počtu. „Nynější stav je takový, že v první i ve druhé třídě máme pokaždé asi 30 dětí. Většina přišla z náborů let minulých,“ poodhaluje trenér další část skládanky.

Co by malý chlapec toužící hrát hokej měl umět? Co se od dětí vyžaduje? Vůbec nic! V podstatě stačí, jenom když přijde a nahlásí jméno. To je vše. „My ho dáme na led a tam se ukáže, jestli v něm něco je nebo ne. Kompletní výstroj dostane zapůjčenou od klubu. Koupit by si měly děti pouze hokejku, ale tu stejně minimálně první půlrok potřebovat nebudou. V první řadě je důležité naučit se bruslit,“ přibližuje Minčák a následně dodává: „ Na ledě máme deset až dvanáct asistentů. Rozdělíme děti do skupin na začátečníky, mírně pokročilé a pokročilé. Ze začátku se dětí snaží hlavně hrát. U těch nejmenších je to ovšem hlavně o tom bruslení. Jak pokrčovat kolena a podobně.“

Práce s dětmi vyžaduje zajisté i velkou dávku trpělivosti. Především proto, že děti jsou lehce neposedné. Někdy dávají pozor, někdy naopak vůbec. „Buď nemají úplný zápal do hokeje anebo ho mají až moc velký. Máme i děti, které pořádně nevědí, proč tu jsou. Asi je to baví vnitřně, chtějí hrát hokej, ale úplně nevědí proč. Ale to jsou spíše výjimky,“ připouští trenér. Způsobem jak dostat děti pod kontrolu je samozřejmě motivace. Jak jí ovšem u dětí dosáhnout? „Největší motivací je možnost hrát hokej. Na konci úspěšného tréninku si děti můžou za odměnu zahrát. Samozřejmě hnacím motorem je i přirozená soutěživost. Občas rozdáme i bonbóny,“ naznačuje Minčák s tím, že malí caparti ještě nemají pořádné hokejové vzory. „Chtějí být reprezentanti, ale vzory mají spíš jen ti, co to slyší od rodičů.“

Děti
Dětská základna

Jak již bylo zmíněno, samotné tréninky neznamenají jen dril, nutné i zábavná forma. Dětem jsou připraveny různé hry, závody, překážky nebo závody přetahování dvojic. První třída a přípravka mají trénink třikrát do týdne. Například o víkendu ráno nebo ve všední den odpoledne. Děti zatím nechodí na hokejovou školu, ta je až od třetí třídy.

Samostatnou kapitolou je práce s mládeží na skatemillu. Ten je mládeži připraven kdykoliv k použití. Skatemill je nejen pro mladíky, ale i pro dorost, juniory a hráče A-týmu, k dispozici od loňského roku, kdy byl otevřen jako součást nového zimního stadionu. „Máme s tím zatím malou zkušenost. Začali jsme s tím loni, ale zatím to má pozitivní přínos. Děti tím, že chodí pravidelně, tak se zlepšují. Má to na ně velký vliv. Skatemill vedu já a pan Koláček,“ líčí trenér.

Trénink

I hráči si skatemillu cení, i když děti se i trošku bojí, ale strach časem odpadne. „Někdy hráči stačí minuta, někdy se to protáhne na pět minut. Za hodinu na skatemillu udělají asi deset jízd. Na skatemill chodí zhruba dvakrát týdně před ledem anebo po něm. Naše snaha je, aby na skatemillu byli aspoň jednou týdně. Vše je o individuální práci. Hlavní náplní je naučit se stabilitu na bruslích,“ popisuje Minčák trénink na moderním zařízení.

Skatemill je velkým přínosem především do budoucna. Děti se již v mládí zbaví chyb. A co se v mládí naučíš…