Marku, jak jste se vůbec dostal k hraní NHL? Téměř všichni jsme začínali v módech, kdy jsme ovládli celý tým...
„Bylo mi asi osmnáct let, hraji NHL od roku 2008. Samozřejmě jsem hrál i nějaké starší, ale to bych ani moc nepočítal. Když začalo NHL 2009, tak v němž už šlo hrát za šestky, takže to bylo mé první poznání. Šlo to hrát asi do roku 2014, kdy byl přechod na PS4, na které vyšlo NHL15, v němž se nedaly šestky hrát. Až v dalším ročníku se daly znovu hrát. Poté jsem si dal z osobních důvodů dva roky pauzu. Další NHL jsem hrál až od roku 2020.“

Hned od začátku zmiňujete, že jste hrál šestky. Jaký byl důvod, že jste volil tenhle mód? Pamatuji si spíše módy, kdy hráč byl manažerem týmu a ovládal celý tým...
„Na nich jsem samozřejmě začínal také, ale jednou jsem si to zkusil. Tenkrát to bylo Be a Pro v offline režimu a postupně jsem přecházel na online módy. Dříve to nebylo tak, že by se hrály ligy, ale hráli jsme třeba s Američany, Finy nebo Švédy. Tehdy ještě připojení nebylo tak dobré, takže jsem to hrál hlavně pro zábavu. Postupně se to zlepšovalo, a tak hrálo i více Čechů.“

Je možné, že vás mód šestek bavil více, protože to hráli reální hráči? Protože v offline módech se každá postava chovala víceméně stejně. 
„Určitě ano. NHL jsem hrál od roku 2008 a hrál jsem ho denně, jelikož jsem byl mladý. Takže pak už mě to tolik nebavilo, ale když jsem našel tenhle mód, tak jsem najednou zjistil, že mě to baví mnohem více. Každý hraje za jednu postavu a musí se hrát více týmově. Bylo to daleko lepší a zajímavější.“

Když se dostaneme ke spojení s Piráty. Jaké jste měl pocity, když Danko Deveri přišel s tím, že byste se spojili s reálným klubem?
„Když s tím přišel, tak jsem si říkal, s kým se chce spojit. Danko odpověděl, že kontaktoval více klubů, ale z extraligy neměl nikdo zájem. Poté zkusil i Piráty a ti se toho chytli. Podle jeho slov měli velký zájem, a tak jsem si říkal, třeba z toho něco bude. Ale byl jsem k tomu takový skeptický, protože já jsem esportu taky moc nefandil. Ale Piráty jsem sledoval už v extralize, když byli. Takže jsem k tomu spojení byl skeptický, ale postupně nám o tom Danko vykládal, že vedení s ním o tom jedná. Najednou, hned ze začátku, nám přišla pirátská trička, tak jsem si říkal, že to bere vedení opravdu vážně. Popravdě jsem si na začátku myslel, že se budeme jenom jmenovat Piráti Chomutov Esports a to bude všechno. Spolupráce se mi opravdu hodně líbí, protože se pořád něco děje. Třeba to, že teď děláme tenhle rozhovor a nebo ta výzva. Najednou mě i to hraní baví ještě více, mám důvod se ještě více snažit.“

Jak se vám líbí pirátské motivy? Máte trička, nebo třeba různé dresy, kterou jsou inspirované realitou...
„Třeba červené dresy se mi moc líbí. Znám jen dresy, které měli Piráti v extralize, ale moc se mi líbí. Nejhezčí byly asi retro dresy, ve kterých jsme hráli. Kluci si s nimi vyhrají a vím, že v NHLku to není vůbec snadný. Přiznám se, že tohle mě nikdy nebavilo. Když nám třeba představili logo a já k tomu byl skeptický. Tak to je parádní a přesvědčilo mě to o tom, že tomu věnují čas a vědí, co dělají.“

Načal jste výzvu, kdy se vzájemně prohodil Michal Žižka s Dankem Deverim. Jak jste vnímal, nebo prožíval jejich zapojení v „neznámém“ odvětví?
„Říkal jsem si, že to bude zajímavé. Ale zase jsem byl skeptický, že přijde hráč z áčka a přijde hrát šestky, které nikdy nehrál. Tak jsem si říkal, že to bude špatný, ale zase byl jsem opět obrovsky překvapený. Na to, že Michal tenhle mód nehraje, tak mu to šlo neuvěřitelně. Koukal jsem jako puk, když mu to takhle dobře šlo. U Danka jsem viděl jen útržky ze zápasu a ten mě taky překvapil, protože hrál dobře. Hodně mě překvapilo, jak výměna fungovala a říkal jsem si, že by Žíža mohl s námi hrát i víc.“

Asi se shodneme, že za vším musí být parta. Jak tu si u virtuálního týmu pochvalujete?
„Parta je neuvěřitelná. Samozřejmě u nás byli hráči, kteří měli odlišný názor. Já třeba s Dejvosem hraji od NHL20, takže se známe dlouho. Danka jsem potkával hlavně jako soupeře, takže kluky po těch letech už znám. Parta je úplně skvělá, gólmani i útok si úplně sedli. S Vojtou už jsem také hrál v minulém ročníku. Kostra týmu je naprosto perfektní.“

Vy jste v poslední sezóně CSCL získal neuvěřitelných 117 bodů, což je vaše maximum. Byl jste nejproduktivnějším Pirátem a druhým v celé soutěži. Potěšilo vás to? 
„Jsem rád za to, že jsem skončil na druhém místě. Je to pěkné, ale tyhle statistiky tolik nesleduji, spíše mi jde o tým. Kdyby nás Danko o individuálních statistikách neinformoval, a nebo se to neprobíralo v komentovaném zápase, na který jsem se zpětně díval, tak bych to ani nevěděl. Jediné, co jsem věděl, bylo, že jsme s Dankem vysoko v bodování. Kolik máme přesně bodů, to jsem nesledoval. V součtu mě to ani nezajímá, ale samozřejmě to potěšilo.“

V posledních měsících jste hráli tři ligy. Dokázal byste říci, která je pro tým nejdůležitější, nebo jsou všechny na stejné úrovni?
„Na stejné úrovni určitě nejsou. Hráli jsme tři ligy a zbývá nám už pouze jedna. Jde o Rivality, CSCL a evropskou ECL. I když se mi v Rivality dařilo, tak mě tolik nechytla. Pro mě osobně jsou nejdůležitější evropská a česká CSCL.“

Cílem ve všech ligách byl postup alespoň do prvního kola vyřazovacích bojů. To se podařilo, takže panuje spokojenost? I když už jste ve dvou vypadli...
„Určitě! Hlavně v evropské soutěži jsem měl trochu strach. Ono hrát s Finy a Švédy je těžké, takže mě postup do play-off potěšil. Škoda, že jsme toho neuhráli více, protože si myslím, že jsme měli na víc. V tabulce jsem mohli skončit třeba čtvrtí. Abych řekl pravdu, tak jsme byli nováček a nečekal jsem, že postoupíme. Ale kluci se rozehráli úplně skvěle a klapalo nám to. Naopak v Rivality a české jsem věřil, že se do vyřazovacích bojů dostaneme, protože české týmy znám. Věděl jsem, že nějakou kvalitu máme.“

Protože jste zmínil finské a švédské soupeře, je možné, že jsou mnohem dále než třeba české a slovenské týmy?
„V Česku máme také kvalitní týmy, ale severské země to hrají déle. Tím pádem hrají ligy o tři roky déle, čímž mají více zkušeností. Mají i lepší připojení, ale třeba já si na připojení také nemohu stěžovat, protože jsem na tom s připojením podobně jako oni.“

Vybavuji si hodnocení CSCL, kde je napsáno, že ofenzivně hrajete skvěle, ale obrana nic moc. Že vám schází více taktiky směrem dozadu. Je třeba problémem touha dát gól, čímž se zapomene na obranu?
„Dva góly v NHL jsou nic, ale ten článek o nás vypovídá přesně. Sice si to s kluky říkáme, ale realita je jiná. Je jednoduší si to říct, než to potom dodržovat. Pokud budu mluvit za sebe, tak já hraji centra, který by měl krýt předbrankový prostor. Docela často se mi stává, že se nechám unést úplně zbytečně hrou, kdy je puk třeba už ztracený. Pak zbytečně propadnu, ale myslím si, že ke konci už se nám hra do obrany výrazně zlepšila. Více si hlídáme obranu, takže kdyby teď začala liga, tak bychom tolik gólů určitě nedostávali.“

Dokázal byste najít svou největší slabinu a naopak přednost?
„Mou největší slabinou je určitě hra dozadu, i když už se mi zlepšuje. Naopak bych vyzdvihl hru jeden na jedno. Dokážu se soupeři vyhnout nebo přes něj přejdu, udržím puk a zachovám chladnou hlavu. Dokážu dát přihrávku do šance, nejsem ten typ, který by chtěl z každé pozice střílet.“

Co je vás vysněný cíl, kterého byste chtěl dosáhnout?
„Až bude další sezóna CSCL, tak v té bych chtěl být do první trojky, ale TOP5 by také nebylo špatné. Abychom pak do play-off dostali „slabšího“ soupeře. S novým obráncem se nám zkvalitní obrana a myslím, že budeme mít dobré výsledky. Proto se těším až začne Relax Cup, tam už bychom se mohli předvést a jsem zvědavý, jak nám to bude fungovat.“

Kolik času týdně trávíte u hry NHL?
„Řekl bych, že šest dní v týdnu hraji, tak po dvou až třech hodinách. Někdy si to zapnu i odpoledne a jen si jezdím třeba nájezdy, nebo zkouším nové kličky a finty. Prostě něco, čím bych soupeře mohl překvapit. Takže si dávám tréninky ještě navíc, protože tu hru miluji.“

Někteří lidé sledují vaše zápasy na sociálních sítích. Kdyby byl mezi nimi někdo, kdo by chtěl šestky hrát, co byste mu doporučil?
„Ať to určitě zkusí, i když to ne všem asi sedne. Ale nejdůležitější je, aby byli trpěliví, protože ono se mu to potom vrátí. Najednou přijdou výsledky, že jim to půjde, začnou dávat góly a nebudou se na ledě motat jako slepice v kurníku.“