O své nominaci k zápasu se totiž dozvěděl až v den souboje s valašským soupeřem. „Když jsme ráno měli s juniorkou rozbruslení před odjezdem na zápas na Slavii, řekli mi trenéři, ať jdu na rozbruslení s áčkem, kde jsem se dozvěděl, že na 99 procent půjdu do zápasu,“ líčí Dominik Tejnor. „Od té doby jsem myslel už jen na to, že budu hrát extraligu. Soustředil jsem se už jen na zápas,“ dodává ještě.
Brzy dvacetiletý zadák si počínal během debutu velmi slušně. Na ledě strávil téměř dvacet minut a připsali si na konto dvě střely na branku. „Musím říct, že jsem se cítil docela dobře. Pomohlo mi, že jsem ze začátku dobře lehnul do situace dva na jednoho na naši bránu. Pak jsem se uklidnil,“ ohlíží se o pár dní zpět.
Berounský rodák se tak dočkal startu mezi tuzemskou elitou, na který mohl pomýšlet už během letní přestávky. Pak se mu cesta k další metě zavřela, ale nyní ji talentovaný obránce znovu otevřel. „Trenér Beck mi v juniorce neustále opakoval, ať zůstávám v klidu, makám na sto procent a že šance pak přijde. Já doufal, že to tak opravdu bude, a zároveň jsem to bral tak, že budu neustále připravený naskočit anebo všechno využiju v příští sezóně,“ hlásí. „Když budu pokračovat v tréninku jako doteď a stále makat, šance bude vždy,“ reaguje na dotaz, zda mu pomůže, že zmíněný kouč juniorského celku přešel k extraligovému kádru.
Dominik Tejnor podle vlastních slov odehrál v právě probíhající sezóně vůbec první zápas v seniorském hokeji. „Mám sice v Kadani jeden start, ale skoro celý zápas jsem proseděl na lavičce. Do extraligy jsem tak skočil rovnýma nohama,“ uvádí mladík, který v minulém ročníku naskočil do deseti prvoligových bitev. „Loni jsem za Kadaň sice pár zápasů odehrál, ale víc mi pomohla juniorka, která je rychlejší než první liga a víc se extralize dospělých podobá,“ míní.
Rodák z Berouna následně detailněji popisuje, jak vidí extraligové zápasy. „Nastupují v nich chytřejší a vyspělejší hráči. Člověk se musí mít neustále na pozoru a být připravený na kulišárnu třeba zrovna od Petra Lešky,“ zmiňuje hráče, který dokáže vymyslet neotřelá řešení. „Hodně se taky dodržuje systém, každý má svůj post,“ připojuje ještě bezmála dvoumetrový obránce.
Ke specialitám syna bývalého chomutovského hráče patří mimo jiné nahrávky o mantinely. V SD ARÉNĚ využil ten zadní. „Zrovna tuhle situaci jsem schytal já, i když jsem si dával pozor, aby mě nějak nevypekli,“ směje se Dominik Tejnor.
Ten už sice před časem dosáhl plnoletosti, přesto se vrátil v čase. Po zranění zubů totiž stále ještě používá ochranný košík. „V listopadu jsme hráli s devatenáctkou třikrát proti Finům a v posledním zápase jsem dostal do zubů,“ ozřejmuje původ zdravotní lapálie. „Jejich obránce vyhazoval puk při naší přesilovce a od spárů v plexisklu se mi puk odrazil přímo do zubů,“ vypráví dále.
„Doktor mi je pak dával hodinu a půl dohromady,“ hovoří o zákroku, bez něhož si řada lidí nesnášejících návštěvy zubařů dovede svůj život představit. Ovšem tehdejší šéf juniorské střídačky nechtěl o jednoho z elitních beků přijít na dlouho.
Vždyť Dominik Tejnor stále okupuje 19. místo v produktivitě obránců v Noen extralize. „Trenér Beck mi volal, abych hned přijel hrát. Musel jsem mu říct, že to nejde, protože to fakt dost bolelo. Pral jsem do sebe prášky, abych to zvládl, ale po týdnu už jsem hrál,“ usmívá se. „Nejdřív jsem používal celoobličejový kryt, ale mlžil se mi, tak jsem si vzal košík. Na prvním tréninku s ním jsem byl trochu dezorientovaný, ale rychle jsem si zvykl,“ uvádí s tím, že do měsíce by chtěl ochrannou pomůcku sundat a dohrát sezónu s klasickým plexisklem.
Téma chrupu se u Tejnorových dostalo na přetřes možná trochu nečekaně i po oznámení Dominikova staru v Tipsport extralize. „Když jsem mamce napsal, že budu hrát za áčko, hned mi odpověděla: To máš odměnu za ty zoubky. Dva dny předtím mi totiž ještě trhali osmičku,“ směje se. Velkou radost udělal také otci s dědečkem, kteří na souboj se Zlínem přijeli. „Taťka byl nadšený, že jsem hrál tolik, dobře bruslil a předváděl svou hru, na jakou je ode mě zvyklý. Děda byl neuvěřitelně šťastný. Hned mě objal a měl pusu od ucha k uchu,“ uzavírá Dominik Tejnor.