Jakoby hradecký led měl nějaké kouzlo. Čtyřikrát měnil v posledních letech Chomutov trenéry. Hned třikrát pak noví vládci střídačky svoji premiéru prožili právě proti Hradci Králové. Neuspěl pouze Martin Pešout, který odjížděl s vysokou porážkou 2:6. „Čekal jsem těžký zápas. Ale přístup mužstva mě potěšil. Kluci bojovali, nescházelo potřebné nasazení a v průběhu hry se nám dařilo odstraňovat i velké chyby v obranné činnosti,” byl spokojený Milan Kašpárek. Právě nasazení a zlepšení taktické hry v defenzívě byly klíčové faktory, které chomutovský tým dovedly ke třem bodům. „Souhlasím. A přidal bych ještě výkon gólmana, protože Hanuljak odvedl výbornou práci.”

Přestože Kašpárek viděl většinu předchozích chomutovských duelů, řadu nedostatků odhalí až samotná hra. Čeho si nový kouč všiml na střídačce v Hradci Králové? „Tým má problém dodržovat taktické pokyny v defenzivní činnosti. V prvních dvou třetinách utkání s Hradcem tam byly úseky, kdy se mužstvo nedrželo stanovené taktiky a pramenily z toho čisté gólové příležitosti a chvilkový tlak soupeře. Tento nešvar se projevoval i v předešlých utkáních. Třeba doma s Berounem mužstvo pohodlně vedlo o dvě branky, přesto díky netrpělivosti v taktické hře o vítězství přišlo.” Právě taktická vyspělost mužstva a trpělivé dodržovaní předem určené strategie bude zřejmě důležitou věcí, na kterou se tým bude muset zaměřit. „Není problém v tom, že by hráči nebyli takticky vyspělí jako jednotlivci. Jde spíš o dodržování týmové taktiky. S tím máme problém a musíme na tom usilovně pracovat,” říká Kašpárek.

Když v pondělí přišel do šatny, nenašel mužstvo v optimální psychické pohodě. „Hráči nebyli v dobrém psychickém rozpoložení. Mužstvo nemělo radost z hokeje, ani v tréninku.” O důvodech však Kašpárek spekulovat nechce: „Nevím v čem přesně byl problém. Důvody neznám a spekulovat o nich nebudu. V podstatě mě to ani nezajímá, protože to není podstatné pro naší současnou práci.” O tom, že by se nemělo jednat o dlouhodobý psychický problém napovídájí další Kašpárkova slova. „Obrovsky pozitivní je ovšem fakt, že tým chce pracovat. Z mužstva je nyní cítit chuť do hokeje, chuť něco dokázat.” S herní pohodou souvisí také určitá stabilizace sestavy. V minulých zápasech se často střídalo složení jednotlivých formací. „Trenéři to neměli jednoduché. V podstatě pořád byl někdo zraněný nebo nemocný, takže se sestavou museli hodně točit. Věřím, že marodka se nám postupně vyprázdní a my budeme moci sestavu ustálit.”

Do zápasu na východě Čech zásáhli ve vedení mužstva také další dva lidé. Za asistenta si Kašpárek vybral původně hlavního trenéra Jaroslava Lišku. „Měl jsem volné ruce ve výběru asistentů. Chtěl jsem však, aby u týmu byla určitá kontiunita. Proto jsem o spolupráci požádal Jardu Lišku, kterého považuju za velkého odborníka a hlavně profesionála se vším všudy.” Trenérské duo následně doplnil také odchovanec a bývalý hráč Chomutova Martin Ťupa. „Martin má bohaté hráčské zkušenosti, navíc během svého působení v Kadani mě přesvědčil, že má hokejové oči a má našemu týmu co dát.”

V sobotu cestuje mužstvo podruhé v řadě na venkovní led. Tentokrát se hráči v bílomodrém střetnou s týmem z Vrchlabí. „Očekávám znovu těžký zápas, stejně jako v Hradci Králové. Navíc potřetí v řadě půjdeme na soupeře, který o kolo dříve sebral body silnému Ústí nad Labem,” hlasitě přemýšlí trenér Kašpárek. Nicméně i tak chce domů odvézt plný počet bodů. „Vrchlabí je doma dlouhodobě mnohem silnější než venku, přesto samozřejmě chceme získat tři body.”

Ač se vítězná sestava standardně nemění, určitých změn ta chomutovská v sobotu dozná. „Do sestavy se vrací kapitán Zdeněk Skořepa, který už je po zranění zcela fit. Naopak odpočívat bude Milan Hluchý, protože ho trápí potíže se zády.”

Celým českým hokejem momentálně hýbe kauza Plzně, Mladé Boleslavi a Kladna. Všem zmíněným klubům mají být odečteny body za neoprávněné starty jejich hráčů. Jak celou záležitost vnímá Milan Kašpárek? „Pro mě osobně je tato kauza zarážející ve dvou rovinách. Nerozumím tomu, že na takovéto úrovni nemají odpovědní manažeři vše v úplném pořádku a neodešlou na svaz veškeré potřebné dokumenty. Samozřejmě měl bych pochopení pro jednorázovou chybu, člověk vždycky může něco opomenout. V tomto případě je to ovšem tak masivní, že to zkrátka nelze označit za nedopatření. Druhou rovinu pak ale vidím v tom, že APK nechá soutěž běžet téměř dvacet kol, než na něco podobného přijde. To je velice zvláštní. Lze pak jen domýšlet, zda-li se toto nepraktikovalo i v minulých sezónách a nyní to někdo neotevřel účelově.”