Vychytala jste někdy dvě nuly během jednoho víkendu?
„Po pravdě si nepamatuju, kdy naposledy jsem měla dvě nuly, a ještě navíc o jednom víkendu, takže tohle bylo možná poprvé, co se mi to stalo.“

Co se změnilo po sérii porážek?
„To tak bývá, že jste jednou dole a jednou nahoře. Člověk si s tím musí poradit, protože hodně záleží i na psychické stránce. A já jsem si všimla, že si kluci začali víc věřit, a pak to šlo samo.“

Patřily nuly mezi ty jednodušší, protože na vás moc střel nešlo?
„Pro mě je těžší, když na mě jde méně střel, než když jich na mě jde třeba padesát, takže nebudu říkat, že to bylo lehké. Každý soupeř je těžký. U gólmanů při takových zápasech nejde hodně o fyzičku ale spíš o psychiku, a tu jsem zvládla perfektně. Kluci mi hodně pomohli – já jsem je držela, když to potřebovali, a oni zase mě, když jsem to potřebovala já.“

Předtím během série porážek asi nebyla dobrá nálada, co?
„Nebylo to příjemné ani pro jednoho z nás. Každý chce vyhrávat a tolik proher v člověku něco zanechá. Já se ale řídím heslem: Tady je nový týden a ten starý házíš za hlavu. Musíš se soustředit na budoucnost, ne na minulost. Určitě mě to ale štvalo. Teď jenom doufám, že nás to nakopne vyhrávat další zápasy.“

Před reprezentační přestávkou jste si odchytala premiéru v extralize dorostu. Jaká byla?
„Pro mě to byl neskutečný zážitek – jen tak se nevidí, že by trenéři z extraligového dorostu takhle věřili dívce, ještě když jsem o rok mladší než někteří kluci tam. Takže jsem strašně ráda, že mi dali možnost zachytat si. Je to pro mě bonus, který mě víc posune jak psychicky tak i fyzicky.“

Byla možnost chytat extraligu dorostu jedním z důvodů, proč jste přišla do Chomutova?
„Určitě ne, šla jsem sem hlavně z důvodu, že budu chytat za 9. třídu. Takhle to bylo i řečeno, když volali mým rodičům a nabídli mi měsíční hostování. Že budu chytat i za dorost, jsem se dozvěděla, až když jsem byla v Chomutově.“

Jak moc se liší extraligy devítek a dorostu?
„Je rozdíl ve všem od váhy, přes sílu až po rychlost. Už jenom z pohledu věku, přece jenom v deváté třídě jsou čtrnáctiletí kluci a v dorostu šestnáctiletí.“

Jak to máte nastavené s tréninky?
„No, tak já netrénuju v Chomutově, ale v Karlových Varech. Trénuju s ligovým dorostem, což mi dává neskutečně hodně, a pak chodím s dívčí akademií, kde máme taky dobrý tréninkový program.“

Nebylo těžší zapadnou do organizace?
„Určitě jsem se bála, co na mě budou říkat a jak se budou chovat, ale jak v deváté třídě, tak i v dorostu jsou na mě strašně hodní. Sedla jsem si s nimi, umí mě podpořit a to je pro mě nejdůležitější. Jsou všichni strašně fajn.“