Celou zemí hýbe pandemie koronaviru, která výrazně ovlivňuje i sport. Jak jste vy osobně přijal zrušení play-off Chance ligy?
„Člověka to samozřejmě na jednu stranu trochu mrzí, protože jsme skončili čtvrtí a chtěli jsme se v play-off dostat co nejdál. Jenže na celém světě se teď řeší důležitější věci, přestože my jsme byli připravení hrát třeba i před prázdným hledištěm. Pomohlo by nám to s finanční stabilizací klubu, jenže teď to dopadlo hlavně na hráče, kterým končí sezóna předčasně bez jejího vrcholu.“

Co na aktuální dění říkáte?
„Je to celosvětový průšvih, který se snažím vnímat z pohledu normálního člověka. Na někoho to má větší vliv, někdo se s tím vyrovnává lépe. Samozřejmě je to problém hlavně u lidí, které trápí i nějaká další chronická nemoc. Ty je potřeba co nejvíc chránit. Zrádné je to i z toho pohledu, že třeba čtyřiadvacetiletý fotbalista Juventusu v podstatě žádné problémy necítil, ale koronavirus měl a mohl ho přenášet. Celý svět se s tím musí vyrovnat a musí proti tomu bojovat. Doufejme, že se to povede co nejdřív, aby se životy nás všech vrátily do alespoň nějakého normálu, a my jsme zase lidem mohli přinášet radost.“

Vnímáte tedy zastavení v podstatě veškerého sportu jako dobrý krok?
„Ono nebylo jiného zbytí. Podívejme se, jak se to rozjelo v USA, kde docela dlouho nedělali téměř žádná opatření. Nejprve to zasáhlo stát New York a pokračovalo to dál. I naši kluci od Pirátů do poslední chvíle čekali, jestli se ještě dodatečně rozjede NHL, ale už jsou taky doma s rodinami. Hraje se snad už jen v Bělorusku, kde jsou na to asi připravenější než jinde ve světě. U nás se nastavila pravidla, která naštěstí lidé dodržují, což je dobře. Kde tomu nechali volný průběh, mají z toho docela velký průser.“

Když přejdeme k hokeji, jak hodnotíte uplynulou sezónu?
„Přišel jsem v prosinci a s kolegou Petrem Martínkem jsme začali trochu měnit herní styl. Probojovali jsme se z osmého místa na druhé, stali jsme se mužstvem prosince. Pak ale přišel útlum a nedařilo se nám. Naštěstí jsme se nastartovali shodou okolností na Slavii, která nás načapala a začala s ní série našich proher. Závěr dlouhodobé části jsme neodehráli podle mého úplně špatně, i když jsme chvílemi bojovali s řadou zranění. Myslím, že čtvrté místo není ve finále až tak špatné. Kdybychom vyhráli poslední zápas v Havířově, skončili bychom třetí, jenže utkání nám nevyšlo, i když jsme neodjeli v úplně nejsilnější možné sestavě. Dali jsme volno prvnímu gólmanovi, který nás celou sezónu neskutečně držel.“

Kde hledat důvody série porážek na přelomu ledna a února? Nemohl hrát roli i fakt, že mužstvo hrálo šestkrát v řadě venku?
„Myslím, že tím to úplně nebylo. My jsme po prosinci potřebovali asi trochu dostat facku, protože jsme prohráli snad jen dva zápasy a přišlo určité sebeuspokojení – střílí nám to a nemůže se nic moc stát. Najednou přijela Slavie odhodlaná bránit. Hrála jednoduchý hokej, střílela, načapala nás a dala jednoduché góly. Najednou jsme prohráli druhý zápas, třetí a začali jsme řešit, jak z toho ven, protože padla trochu deka. Sedli jsme si týmem a bavili se, jestli jsme unavení nebo naopak máme přidat v tréninku. Shodli jsme se, že v tomhle směru nám všechno funguje, ale musíme hrát s větším úsilím, ještě větším nasazením a větší obětavostí. Pak jsme urvali zápas na Slavii, což nám pomohlo se zvednout.“

Neberete zpětně jako podnět k zamyšlení dlouhé série zápasů doma a následně venku nebo i dvojzápasy ve dvou dnech? Neuvažujete o tom, že byste v příští sezóně byli v tomto ohledu opatrnější s přesuny duelů?
„Když vezmu třeba dvojzápas ve Vsetíně a následně v Porubě, šlo o těžká venkovní utkání. Najednou jsme v Porubě zjistili, že nám to tolik nebruslí. Bohužel kádr nebyl tak široký, abychom se vyrovnali s marodkou i dvojzápasy. Kluci, které jsme využívali na přesilovky i oslabení byli najednou unavení, i když bych neřekl, že neměli z čeho brát. Z tohohle pohledu bychom asi měli být opatrnější, ale na druhou stranu je potřeba vzít v potaz i další věci. Ekonomicky dvojzápasy venku zase smysl dávají, i když byla škoda, že se nám nepovedlo třeba spojit třeba Havířov s Porubou a Vsetín s Přerovem, kde by přejezdy nebyly tak dlouhé. Ale máte pravdu, že to k zamyšlení je.“

Zmínil jste Dominika Pavláta. Mohl byste říct i další hráče, kteří splnili očekávání nebo vás třeba i překvapili?
„Většinu mladých znám z mládeže. Ríša Běhula je výborný gólman pro budoucnost, o Dominiku Pavlátovi jsme mluvili. Víťa Seemann si podle mého jednou zahraje extraligu, ale ještě se potřebuje maličko zklidnit a získat herní jistotu. Vedle Viktora Langa se neskutečně zvedl Kuba Štochl. Já jsem lepšího beka než Viktora zatím snad nikdy netrénoval. Je vidět, že ve Švédsku pracují s obránci výborně. Před sezónou moc lidí nevědělo, že existuje nějaký Filip Suchý a on ukázal, že je neskutečně šikovný. Není divu, že po něm sáhne extraliga stejně jako po Viktoru Langovi. Petr Stloukal s Tomášem Pitulem si sedli v kabině i na ledě, jsou to taková dvojčata a oba jsou pracovití. Mužstvo hodně oživil Nicolas Hlava, který si právě s těmahle dvěma taky sedl a je taky hodně pracovitý. Právě tohle pak strhává mladé kluky jako Honzu Svobodu a další mladší. Ti by si měli vzít příklad i z Marka Tomici s Kubou Sklenářem, kteří mají tisíc zápasů v extralize a stejně na sobě pořád pracují. Právě od všech, které jsem zmínil, by se mladí měli učit a díky tomu se zlepšovat.“

Našel byste v týmu i někoho, od koho jste čekal víc?
„Já bych řekl, že ne. Sešel se mančaft, který se dal dohromady v podstatě na poslední chvíli. Kluci pracovali perfektně a vytvořili partu, která táhla za jeden provaz. Kdyby někdo před začátkem soutěže řekl, že Chomutov skončí čtvrtý, bral by to každý všema deseti. Možná trochu škoda řady zranění nejen v áčku ale i mezi juniory, kteří se mohli trochu víc omlátit na příští rok.“

Po zrušení play-off musel klub přistoupit k výpovědím pro hráče starší 22 let s tím, že bude jednat o nových smlouvách. Máte od hráčů zprávy, jak se tváří na případné pokračování u Pirátů?
„Řešíme to se sportovním manažerem Ivanem Humlem, jednání probíhají, ale je předčasné teď říkat, koho udržíme a koho ne. Samozřejmě komunikujeme s klukama, u kterých chceme, aby zůstali, ale bude hodně záležet i na nich, jestli budou chtít dál hrát za Piráty, nebo dají přednost lukrativnějšímu angažmá.“

Víte kromě Filipa Suchého a Viktora Langa o někom dalším, koho určitě neudržíte?
„Petr Stloukal ke konci sezóny naznačoval, že by rád zkusil zahraničí, ale ani u něj to ještě není úplně definitivní. Takže opravdu uvidíme.“

A jak to bude s vámi?
„Mám smlouvu do 30. dubna, ale v tuhle chvíli normálně chodím do práce. Vedení mi naznačovalo, že by chtělo, abychom s Petrem Martínkem pokračovali, protože i jemu končí smlouva. My bychom rádi pokračovali, ale teď záleží, jak se všechno vyvine i mimo sport.“

Pokud byste dál zůstal u mužstva a všechny další okolnosti by v dohledné době pominuly, jak by měla vypadat příprava na další ročník Chance ligy?
„Kdyby to šlo, hrozně rádi bychom začali společnou přípravu 1. května. Kombinovali bychom suchou s ledem, ale v tuhle chvíli nikdo neví, kdy současná opatření skončí, takže uvidíme. Nicméně bychom chtěli mít hráče s dvanáctiměsíčními smlouvami, aby se všichni připravovali už na suchu společně, protože právě tam se kluci nejvíc poznají a vytvoří se parta. Samozřejmě u některých starších kluků není problém ani individuální příprava. Třeba Marek Tomica vím, že by nic neošidil.“

Foto: Roman Dušek