Pojďme začít dorostem, u něhož byl velkým strašákem sestup šesti týmů a hrozba baráže pro další dva. Vnímali jste to s kolegou před sezónou?
„Je pravdou, že do sezóny jsme šli s jasným cílem zachránit se v extralize dorostu. Sestup pro nás byl trochu strašák, protože nám před sezónou odešli tři čtyři rozdílovější hráči. I proto jsme rádi, že jsme úkol splnili hned v první části sezóny.“

Co podle vás stálo za tím, že jste zachránili vlastně už před rozdělením soutěže?
„Myslím, že jsme to zvládli díky výhrám nad ‚slabšími‘ soupeři, které jsme potřebovali dostat pod sebe. V předchozím ročníku jsme s nimi ztráceli body, což tentokrát neplatilo. Plus jsme sebrali nějaké body Spartě nebo Plzni, u které jsme s tím úplně nepočítali. Díky tomu jsme si extraligu dorostu v Chomutově pohlídali už zhruba čtyři pět kol před koncem první fáze.“

Zkuste najít rozdíl oproti loňské sezóně právě směrem k výsledkům se soupeři, které jste potřebovali dostat pod sebe...
„Jak už jsem zmínil, potkalo nás před sezónou několik odchodů, takže jsme měli tým postavený trochu jinak. Mužstvo se víc vyrovnalo, z čehož jsme podle mého těžili. Povedla se nám příprava, ve které jsme vyhráli dva turnaje v Kladně a Jihlavě. Díky tomu se kluci nastartovali a pokračovali i v základní části. Dokázali si, že můžou hrát i bez kluků, kteří dostávali v minulé sezóně velký prostor a odešli. Teď ho dostali jiní a využili ho.“

Ve druhé části už jste často hráli bez Martina Pöschla, Jiřího Kulicha a Tadeáše Svobody, kteří sbírali zkušenosti mezi juniory. Mohlo i tohle být za častějšími nezdary?
„Nejsme bezední, co se týká hráčů, takže odhody před sezónou a posunutí dalších tří klíčových hráčů se samozřejmě projevily. Na druhou stranu ale musím říct, že kluci druhou část nesehráli vůbec špatně. Bohužel řada zápasů nám o gól nebo dva utekla. Dalším přínosem bylo, že roli lídrů na sebe vzali jiní. Říkal jsem i klukům, že výkony Ondry Čecha a Honzy Spudicha šly nahoru, když chyběli ti tři zmínění v otázce. Plus jsme mohli dát prostor hráčům ročníku 2005, kteří jsou příslibem do budoucna. Byli jsme relativně v klidu, tím pádem jsme měli prostor na zkoušení.“

V průběhu sezóny dostali příležitost i hráči z Kadaně nebo Klášterce. Vypadalo to, že extraligu dorostu zvládli. Souhlasíte?
„Marek Černý i Lukáš Novotný to tady v Chomutově znají, protože už v žácích prošli místními týmy. V ročníku 2004 patřili v žácích k rozdílovějším hráčům a dostávali se do krajských výběrů. My o nich víme a jsem rád, že se nám Lukáše Novotného povedlo přesvědčit, aby s námi i trénoval. Doufám, že s ním můžeme počítat i pro příští sezónu. Když k nim přidáme i Míru Czingela, jsou to tři prvoročáci, kteří by mohli naskakovat i příští rok. Navíc jsme si stáhli i hráče ročníku 2003, kteří u nás v předchozí sezóně nedostali vůbec šanci, a popasovali se s tím podle mého dobře. Zapadli do vyrovnaného týmu a ještě zvýšili konkurenci, která najednou znamenala hrozbu vypadnutí ze sestavy pro jiné kluky.“

Kdo z hráčů podle vás nejvíc využil, že měl víc prostoru na ledě?
„Vyskočili třeba Tomáš Šilar a Honza Ekrt z ročníku 2004. O to ještě Honzu dost limitují častější zranění. Zaujali mě i obránci ročníku 2003 z Kadaně, kteří loni u nás nehráli, i když jsou místní a prošli tu žákovskými týmy. Jde o Pepu Rykla a Honzu Strážovského, kterého ale taky brzdí zranění. Herně je výborný, ale potřebuje zůstat delší dobu zdravý. Oba nám nahradili kluky, kteří odešli, protože nebyli spokojení s herním vytížením.“

V brance jste ve druhé části docela pravidelně střídali Matyáše Bajgara a Daniela Cipleho. První se posouvá do juniorů, druhý zůstává v dorostu. Brali jste to jako určitý test pro příští sezónu?
„Zkoušeli jsme de facto oba dva. Matyáš nedostával v úvodu sezóny tolik prostoru, ale po odchodu Lukáše Malanta jsme si ho potřebovali proklepnout i v těžších zápasech. Byl to pro nás ideální test. Jak dostával důvěru, jeho výkon se zvedal. U Dana Cipleho jsme chtěli zjistit, jestli na něj můžeme v příští sezóně sázet. Mohli jsme si tohle dovolit, protože jsme nebyli úplně tlačení výsledky. Na poradách všech akademií často zní, ať dáváme výsledek trochu stranou, což jsme si mohli svým způsobem dovolit. Tím pádem jsme víc zapojili i hráče ročníku 2005 a snažili se o aktivní hokej, který chce i svaz. Chtěli jsme vyhrávat, protože série proher není pro takhle mladé kluky příjemná, ale nechtěli jsme vyhrávat úplně za každou cenu. Zkoušeli jsme i v poli, s kým můžeme pro příští sezónu počítat a na jaké posty případně hledat doplnění.“

Vnímali jste, vy trenéři, že má mužstvo s nějakým aspektem hry potíže po celou sezónu?
„Je pravda, že jsme se trochu trápili v koncovce. Za Jirkou Kulichem, který odcházel do juniorů jako nejlepší střelec extraligy dorostu, byla docela mezera. Měli jsme problém chodit do předbrankového prostoru, kde je to těžké a bolí to tam. Kluci v takových situacích někoho hledali nebo se jim před branku nechtělo nebo střela nebyla nejpohotovější. Měli jsme speciální tréninky zakončení, kde jsme stříleli, ale asi to střelec v sobě musí mít i dané. Na druhou stranu v tréninku tyhle věci být musí neustále.“

Mrzí hodně, že jste kvůli koronaviru přišli o vrchol sezóny v podobě play-off?
„Kluci toho ještě nemají za sebou tolik, takže každý zápas play-off je pro ně podle mého pořád velký zážitek. Pamatuju si, že loni kluci play-off hodně žili, i když jsme do něj proklouzli na poslední chvíli. Těšili se na něj i letos.“

Komunikujete s hráči i nadále, přestože se nemůžete scházet na stadionu?
„Máme skupiny na Facebooku, kde jsme v kontaktu a i klukům voláme, jak aktuální situaci zvládají. Doufám, že plní programy, které jsme jim připravili.“

Co vy osobně? Nejste nesvůj, když nemůžete na stadion?
„Je pravda, že momentálně jsou dny hodně podobné. Člověk je doma a učí se s vlastními dětmi. Na druhou stranu mám čas dohnat nějaké věci u počítače. Je to ideální doba, abych si třeba seřadil databázi tréninků.“

Jste sportovním ředitelem mládeže a hlavním trenérem akademie. Pojďme tedy zhodnotit i mládežnickou sezónu...
„Sestup áčka z extraligy nás dostal do trošku těžší situace ohledně hráčů. Extraligové týmy nám oslovují rozdílovější hráče a snaží se je dostat do svých klubů, což se jim občas daří a pak je to na našich týmech znát. Juniorka se skládala de facto na poslední chvíli. Žákovské týmy poslední dva tři roky končí na předních příčkách, což se potvrdilo i letos, takže tam můžeme být spokojení.“

Junioři nesestupovali, což v následující sezóně platit nemusí, pokud soud zruší předběžné opatření o zastavení ligy akademií a rozhodne spor mezi svazem a třemi kluby. Zmínil jste určité těžkosti, ke kterým se ještě přidala pandemie koronaviru. Jak složité je teď doplňovat tým, aby se případně udržel?
„Před sezónou byl strašákem dorost, který byl klíčový, protože padalo šest týmů. Podobné to bude příští sezónu u juniorů, i když ještě nevíme přesný systém soutěže. I proto pracujeme na doplnění rozdílovějšími hráči, kteří by tým táhli, přestože ročník 2003 je docela početný. Nečeká nás nic jednoduchého.“

Máte zprávy, jestli se třeba zúžení dorostu o rok neposune?
„Oficiálně nic nevím, ale skautujeme si hráče z týmů, které skončily na případných sestupových místech, a tam zaznívá, že by se možná nesestupovalo a vše by zůstalo jako letos. Ale jak jsem říkal, není to nic oficiálního, takže musíme počkat, až rozhodne svaz.“

Chystáte nějaké trenérské změny?
„Máme nějaký plán, který ale nejdřív musí schválit vedení. Nicméně můžu prozradit, že v klubu nebude s největší pravděpodobností pokračovat Jaroslav Beck.“