Zejména v závěru normální hrací doby, kdy svěřenci trenérů Becka s Brychtou bránili těsný náskok 2:1, bylo na ledě hodně nervozity a rozhodčí poměrně často vylučoval. „Hodně vyhrocené to ale bylo skoro celý zápas. Po každém souboji se hádaly střídačky, bylo tam hodně šarvátek. Chvilkama jsme se nechali vyprovokovat, ale jsem rád, že jsme se nezalekli, díky čemuž máme dva body,“ libuje si Patrick Pech.
Zástupce kapitána chomutovského týmu do 20 let sledoval
vyrovnání soupeře zpod Ještědu přímo na ledě. „Nelíbilo se mi vhazování,
protože postavení soupeře neodpovídalo tomu, jak by měl stát. Nakonec se to
nějak odehrálo, už to vypadalo, že máme situaci pod kontrolou, jenže najednou
se objevili dva hráči sami před bránou a zakončovali do prázdné,“ popisuje
okamžik, který zhatil tříbodové naděje mladých Pirátů.
Ti se však během krátké pauzy oklepali a po polovině
prodloužení udeřili, díky čemuž získali druhý bonusový bod a dotáhli Liberec na
deseti bodech. „Je super, že jsme urvali prodloužení i potom, co jsme
všichni byli skleslí z gólu na konci normální hrací doby,“ kvituje devatenáctiletý
centr. „Počítá se každý bod, takže jsme za něj rádi,“ doplňuje ještě.
Trenér Jaroslav Beck po bitvě s Bílými Tygry hovořil o
zlepšeném výkonu, k němuž vedla důrazná debata v juniorské kabině. „Jasně
jsme si řekli, že takhle hrát nemůžeme. Přístup v zápase s Boleslaví byl
šílený. Prohráli jsme každý souboj, neměli jsme fakt nic,“ nekličkuje
Patrick Pech.
„S Boleslaví to
bylo z naší strany hodně špatný, s Libercem už jsme jezdili. Nikdo už
nechtěl opakovat výkon jako s Bolkou. Už jsme museli zabrat, protože další
domácí zápas bez výhry a bodů už jsme nechtěli dopustit,“ vysvětluje
mladík, který v páté minutě duelu s Libercem skóroval poprvé v sezóně.
Také při hledání odpovědi na otázku, proč nejstarší tým
pirátské akademie čekal na domácí vítězství až do čtvrtého klání, má někdejší
hráč Litvínova poměrně jasno. „Doma se hraje jiný hokej. Je potřeba v zápase
víc dominovat a my jsme toho nebyli schopní. Nedostali jsme se do toho. Spíš se
stávalo, že soupeř vlétl na nás než my na něj,“ líčí.
Jak už bylo zmíněno, Patrick Pech se trefil v osmém kole poprvé, takže má na kontě čtvrtinu svých loňských zásahů. Trend z předešlého ročníku drží i v jiné statistice. Právě on a Dominik Ferbas jsou zatím jedinými z pravidelně nastupujících hráčů, kteří ještě neseděli na lavici hanby. Loni to Patricku Pechovi vydrželo 25 utkání, fauloval až v tom šestadvacátém těsně před Vánoci. „Chtěl bych se udržet stejně jako loni nebo i déle,“ nezastírá. „Snažím se číst hru, nehákovat a nepomáhat si holí ani tím, že ji dávám pod nohy soupeře,“ vyjmenovává, čeho se drží, aby nebyl vylučovaný.
Mezi juniory ho nepřehlédnete, jako jediný má totiž opravdu výrazný plnovous. „Ze začátku jsem byl líný se holit, protože bych musel každou chvilku. Teď už jsem si zvykl a navíc bez vousů vypadám jako desetileté dítě,“ směje se. „Zatím se o vousy nijak nestarám, až budou delší, někam s nima zajdu,“ uzavírá.