„Čas hrozně letí, ale jsem rád, že mi starty naskakují takhle rychle,“ doplňuje ještě znojemský rodák, který převzal památeční dres před duelem pátého kola s Libercem. Na ledové ploše se však objevil nezvykle v civilu. „Byl to divný a zvláštní pocit,“ přiznává. „Radši bych si ho převzal jako hráč,“ nepřekvapuje. „Je to docela paradox, že děláme rozhovor o mé výdrži a já jsem zraněný,“ usmívá se.

Z další výpovědi Jakub Sklenáře vyplývá, že on sám své statistiky tolik nesleduje. Blížící se výroční duel mu prý připomněla manželka. „V loňské sezóně mi říkala, že už to brzy přijde,“ prozrazuje na marodce figurující střelec jednoho letošního gólu.

Postavou nevelký bojovník zatím podle vlastních slov netuší, kdy se znovu objeví v sestavě. „Čekám, až povolí otok a uvolní se svaly,“ hlásí bez zmínky přesné povahy zranění. „Nedokážu odhadnout, jestli se vrátím do týdne, za deset dní nebo později,“ vypráví dále. „Třeba to vyjde i dřív, protože situace se mění ze dne na den,“ konstatuje s nadějí v hlase.

Není divu, že by se nejraději připojil ke spoluhráčům, když mužstvo šlape a ještě nepoznalo hořkost porážky. „Hrozně bych chtěl hrát, mrzí mě každý vynechaný zápas. Sparta z mého pohledu asi o to víc, protože čekám hodně lidí,“ smutní. „Je super, že se klukům daří. Doufám, že jim to nebudu kazit, až se vrátím,“ směje se.

A jak tedy aktuálně vypadá běžný den Jakuba Sklenáře? „Každé ráno se jdu podívat na kluky, mrkne na mě náš fyzioterapeut a jdu na rehabilitaci,“ nechává nahlédnout do svého programu. „Doma pak víceméně jen odpočívám. První dny jsem v podstatě jen ležel a občas šel na krátkou procházku se psem, ale zhoršilo se počasí, takže bych ven moc nechodil ani zdravý,“ přidává další podrobnosti.

Jakub Sklenář věří, že i nadále bude platit fakt, že nikdy nevynechal víc než měsíc. „Musím to zaklepat, ale zatím jsem se vždycky vrátil poměrně rychle. Jen někdy v patnácti jsem měl zlomenou nohu, ale to je všechno,“ loví v paměti. „Nic vážnějšího už se mi pak nestalo,“ libuje si. „Když se k tomu přidá, že jsme se Slavií hráli často play-off a docela dlouho, zápasy naskakovaly,“ nabízí vysvětlení, proč na slušnou porci zápasů dosáhl relativně brzy.

Při hledání odpovědi na otázku, proč byl zatím tak málo zraněný, přestože se často objevuje v osobních soubojích a operuje před brankou soupeře, kde jsou zákroky často hodně ostré, dlouze přemýšlí. „Člověk se snaží zraněním předcházet cvičením, aby byl zpevněný,“ souká ze sebe pomalu. „Taky jsem asi před dvěma roky upravil jídelníček, se kterým mi hodně pomáhá manželka, protože tomu rozumí víc než já,“ prozrazuje. „Na druhou stranu v dnešním hokeji jsou nárazy tak silné a v takové rychlosti, že zranění kolikrát ani předejít nejde. Otřes mozku může přijít kdykoliv,“ uzavírá Jakub Sklenář.