Ohlasy po utkání

Roman Chatrnúch: ”Byli bychom blázni, kdybychom to doma neuhráli.”

Napsal 18.03.2008 Ondřej Kubát
O l o m o u c - Hokejisté Chomutova zvládli klíčový pátý duel semifinálové série s Olomoucí. Na Hané zvítězili těsně 3:2 a stejným poměrem vedou i v celé sérii. Před šestým zápasem, který se hraje v Chomutově, tak mají našlápnuto k postupu. „Myslím, že bychom byli blázni, kdybychom si to doma nedokázali uhrát. I když věřím tomu, že Olomouc ještě udělá všechno pro to, aby se série vrátila zpátky k nim. Ale my zase uděláme všechno pro to, aby se tak nestalo,“ říká odhodlaně Roman Chatrnúch.

Kohouti byli lepší především v prvních deseti minutách. Severočeši se museli hodně otáčet. „Věděli jsme, že pokud v této sérii chceme uspět, tak musíme jeden zápas tady v Olomouci vyhrát. Je v podstatě jedno, který. Když se nám nepovedl ten druhý, tak jsme si řekli, že dnes to musíme zlomit. Dostali jsme sice první gól, ale věděli jsme, že soupeř na nás v prvních deseti nebo patnácti minutách vlétne a bude se snažit rozhodnout v první třetině. Naštěstí jsme to ustáli jenom s tím jedním gólem, který jsme dostali v oslabení a s přibývajícím časem jsme získávali pevnější půdu pod nohama. Nakonec se nám to povedlo ukočírovat k vítězství,“ radoval se Chatrnúch.

Moru hnal vpřed téměř vyprodaný stadion. Ve druhé dvacetiminutovce se však musel po jednom z verdiktů sudích dlouho uklízet led a nápor Chomutova jakoby na chvíli opadl. „Tak to je play-off. S tím se musí počítat, že se tady udělá vše pro to, aby domácí mančaft vyhrál. My jsme byli připraveni na atmosféru i na to, že na nás vyrukují s aktivní hrou hned ze začátku. Myslím ale, že u nás je dost zkušených hráčů, takže by nás to nemělo rozhodit,“ vracel se Chatrnúch k vypjatým okamžikům.

Pětatřicetiletý obránce Severočechů dal důležitý druhý gól. V prostředním dějství se trefil minutu po vyrovnávací brance Chomutova a hosté vedli 2:1: „Bylo to po velké chybě Olomouce. Dostal se ke mně puk, dva hráči přede mnou lehli a já jsem ho stihl ještě zvednout nad lapačku a byl z toho docela důležitý gól.“

Útočník Jaroslav Hašek byl u dvou klíčových okamžiků. Nejprve svou chybou zavinil trestné střílení, které domácí Ministr zkušeně proměnil, o několik minut později se už ale radoval u opačné klece ze třetího a zároveň vítězného gólu: „Jsem hlavně strašně rád, že jsem tím gólem trošku napravil to trestné střílení, které jsem zavinil,“ sypal si popel na hlavu. „Jeli jsme ve dvou proti jednomu s Tomášem Polanským, ten výborně obehrál obránce, dal mi kotouč před prázdnou branku a to už pro mě nebyl problém,“ popsal gólovou akci Hašek.

I Hašek si všiml aktivity Olomouckých v prvních minutách: „Ze začátku nás Olomouc zatlačila, dala první gól z přesilovky. Hrála těch prvních deset minut výborně. My jsme se z toho ale poučili. O přestávce jsme si řekli, že musíme hrát jinak, s nasazením a bojovností. Myslím si, že se nám to povedlo. Ve druhé třetině jsme to rozhodli.“

Více než pět tisíc fanoušků se vypravilo na páté semifinále. Právě atmosféra byla to, čím Hanáci své soupeře překvapovali. „Atmosféry jsme se neobávali. Naopak daleko lépe se hraje, když přijde hodně diváků. A to, že na nás pískali, to nevadí. To je hokej,“ byl Hašek spokojen s diváckou kulisou.

U důležitého prvního gólu stál Aleš Havlůj. Právě jemu byla původně branka připsána, nakonec však byl zápis opraven. Pravým střelcem byl Heinisch, Havlůj si připsal pouze asistenci. „Střílel bek, kotouč se odrazil od gólmana. Já jsem tam dojížděl a tělem nebo nohou jsem to odrazil k brance a gólman si to tam hodil hřbetem lapačky. Možná to šlo i vedle a gólman si to tam hodil,“ řekl Havlůj původně k brance.

Pětadvacetiletý útočník se pustil i do hodnocení celého zápasu: „Zápas byl vyrovnaný. Soupeř na nás vlítl, měl jasnou taktiku. V prvních deseti minutách byl aktivní. Naštěstí jsme to přestáli s jedním gólem a potom se hra vyrovnala. Šance byly na obou stranách. Ale myslím si, že to bylo spíše opatrnější utkání. Byl jsem celkem spokojen i s rozhodčími, kteří to zvládli v této bouřlivé atmosféře,“ chválil.

A jak Havlůj vidí šance svého týmu v šestém, možná již posledním semifinále? „Dnešní zápas by nám mohl hodně pomoci. Sil už moc není. Doufám, že už to teď před domácím publikem ukončíme,“ věří. Jeho předpoklad totiž možná vychází z toho, že Olomouc na chomutovském horkém ledě ještě nikdy nevyhrála.

Jedním dechem ale dodává: „Byla by to paráda. Jdeme ale zápas od zápasu. Musíme zapomenout na dnešní vítězství a přistoupit k tomu tak, jako jsme přistoupili k tomuto zápasu. Myslím si, že když budeme bojovat, jako jsme bojovali, tak by to mohlo klapnout.“