Pane Veverko, baráž o extraligu ještě nezačala, přesto je Chomutov již ze hry venku. Jak velké zklamání prožíváte?

„V první chvíli bylo zklamání veliké, ale je to sport a tak je potřeba se na to i dívat.“

Série s Ústím sice neměla jednoznačný průběh, přesto skončila jednoznačným výsledkem. Šlo dle vašeho názoru o aktuální výpadek týmu nebo lze příčiny finálové porážky hledat už v událostech, které této sérii předcházely?

„Série s Ústím měla jednoznačný průběh, ale vlastní průběhy zápasů byly více než vyrovnané. Příčiny musí hledat odpovědní lidé v klubu při vyhodnocení této sezóny.“

Vraťme se na samý začátek sezóny. Musel jste řešit nečekaný odchod trenéra Rulíka, do kterého jste i podle vašich osobních vyjádření vkládal velkou důvěru. Jaká byla tehdy jeho pozice v klubu? Byl to právě on, kdo si vybíral hráče pro tuto sezónu?

„Jak již jsem zmínil v jednom z rozhovorů, tak v našem klubu má hlavní slovo při sestavování týmu hlavní trenér. Pan Rulík si tým poskládal z hráčů, které si sám vybral z nabídky, která na hráčském trhu byla.“

Pokud bychom se vrátili v čase. Zachoval byste se při jeho odchodu nyní jinak? Přemýšlel jste o tom, že byl pod smlouvou a měl jste právo mu odchod zakázat...

„Přemýšlel jsem o tom a nezachoval bych se jinak. Je to záležitost velmi citlivá a nerad spolupracuji s lidmi, kteří o to sami nestojí.“

Dá se vůbec nějak čelit tomu, aby trenéři nebyli zlákáni lepší nabídkou od konkurence?

„Myslím, že je to o lidských kvalitách každého jedince. Někdy v tom může hrát roli i ekonomický tlak prostředí ve kterém se tito lidé nacházejí.“

Následně se týmu ujala trenérská dvojice Liška – Kolek, která však na lavičce vydržela jen pár měsíců a byla odvolána. V čem byl problém?

„Myslím, že největší problém byl v komunikaci s týmem. Nebyla tam vzájemná důvěra.“

Do týmu jste dosadili Milana Kašpárka, který se v trenérské roli ocitl tak trochu shodou nešťastných náhod. Jeho záskok nakonec trval až do konce sezóny. S tím jste asi nepočítal...

„Určitě nepočítal, hledali jsme vhodného trenéra, který by dokázal pracovat s takto poskládaným týmem, plným hokejových osobností, který zároveň unese i tlak v Chomutově spojený s cílem postupu do extraligy. Moc takových osobností na trenérském hokejovém trhu nebylo a už vůbec je složité ji sehnat do 1. ligy.“

V průběhu sezóny jste zvolili strategii uvolňování řady hráčů do extraligy s tím, že v závěrečné fázi se jim zkušenosti z nejvyšší soutěže budou hodit a využijí jich ve prospěch Chomutova. Jak vidíte s odstupem času tento krok? Zatímco třeba Hruška a Duda v extralize zářili, po návratu znovu zapadli do průměru...

„Myslím, že jsme nemohli tento záměr vyzkoušet naplno, protože jsme nevyhráli 1. ligu a nedostali se do baráže. Hlavním smyslem byla právě barážová utkání.“

Životní příběh Radka Dudy by vydal na obsáhlou knihu. Zatímco v loňském roce jsme jeho jméno slýchávali jen ve spojení s hokejem, letos přitahoval zájem medií i ve svých osobních kauzách. Jak velký problém to pro něj osobně byl? A jak velký dopad toto mělo na fungování celého týmu?

„Radek je nadaný hokejista, je překvapivě velmi citlivý a má příliš velký smysl pro spravedlnost. Právě ta poslední vlastnost mu ubližuje na hokejových hřištích. Zbytečně na sebe bere roli toho, kdo musí učinit spravedlnosti za dost, a pak za to pyká. Radek musí vedle sebe cítit obrovskou osobnost, aby fungoval na 120%. Což byl případ jeho plzeňské anabáze, bohužel už ne té chomutovské.“

V průběhu druhého finálového duelu ho trenér Kašpárek po první třetině posadil mezi náhradníky. Zejména kvůli jeho zbytečným faulům, které soupeř v přesilových hrách krutě trestal. Přesto se pak mužstvo semklo a utkání málem zvrátilo ve svůj prospěch. Proběhly pak s hráči nějaké pohovory? Padly nějaké sankce?

„Pohovor konkrétně s Radkem Dudou proběhl u mě v kanceláři. Padly i pokuty a sám Radek uznal, že vše nebylo v pořádku. Zbytečné fauly si nemůže dovolit žádný hráč.“

Finálovou sérii s Ústím jsme zvrátit nedokázali. V čem byl soupeř lepší?

„Soupeř byl lepší v neuvěřitelné produktivitě. Jeho výkonnost a sebevědomí rostlo s blížícím se koncem chomutovské družiny.“

Kdo všechno se v Chomutově podílí na výběru nových hráčů. Nechybí vám v této souvislosti post silného a respektovaného sportovního manažera?

„Na výběr má zásadní vliv trenér a určitě nám chybí respektovaný sportovní manažer.“

Velmi málo se hovoří o stavu mládežnického hokeje. Vy rád zdůrazňujete, že vám na výchově mládeže velice záleží a investujete do ní obrovské finanční prostředky. Můžete vaši mládežnickou vizi rozvést obsáhlejším způsobem? Kam putují ty velké finanční částky? Řada fanoušků si myslí, že tyto peníze utrácíte za nákupy cizích hráčů již do mládežnických kategorií...

„Tak to se velmi mýlí. Před třemi roky nebyla v Chomutově žádná mládežnická extraliga. V současné době máme všechny mládežnické extraligy a moc takových týmů (nehrajících extraligu dospělých) není. Jen samotná účast v extralize stojí obrovské finanční prostředky – mzdy, vybavení, doprava a další. Další prostředky, které vynakládáme, jdou především do trenérů mládeže v Chomutově, Kadani a Klášterci. Další prostředky jsou na dotace do vybavení malých hokejistů, neplatí se u nás měsíční příspěvky apod. Také se snažíme vytvořit špičkové podmínky pro trénování – jsme jediným klubem v republice, který má vlastní skatemill a zdarma ho mají k dispozici všichni naši hokejisté.“

Mnoho se namluvilo o výši chomutovského rozpočtu. Můžete zveřejnit skutečná čísla? Kolik peněz spolykaly mzdy a provozní náklady „A“ mužstva? Kolik naopak výchova mládežníků?

Odměny hráčů – 37,3 mil Kč
Odměny trenérů a servisních pracovníků A týmu – 3,9 mil Kč
Výstroj a hole A tým – 4 mil Kč
Mládež - 16,6 mil Kč

Máte přehled o poměrech těchto částek v jiných českých klubech? Je opravdu taková velká podpora mládežnického hokeje českou raritou?

„Nemám, ale myslím, že je nezbytně nutné, aby existoval určitý poměr mezi vynaloženými částkami na A tým a mládež. Především také by sami majitelé měli mít odpovědnost vůči českému hokeji, která se projeví právě v podpoře mládežnického hokeje.“

Klub skončil jednu svoji etapu. Přestěhuje se na nový stadión a začne nová éra. Jaká bude? A bude to éra Jaroslava Veverky jako předsedy představenstva a nadšence, který v správném slova smyslu pobláznil řadu dalších sponzorů?

„Pokud se mi nepodaří najít nějakého jiného převozníka, u kterého si budu jistý, že dovesluje na druhou stranu, tak budu převozníkem sám.“