Ohlasy po utkání

„Zahrát si v A-týmu je veliká motivace na příští rok,“ přiznal Jan Vostiňák

Napsal 14.12.2021 Eliška Ratiborská
C h o m u t o v - Ani na potřetí Tygři z Klášterce nad Ohří na Piráty nestačili a tentokrát si z Chomutova odvezli porážku 2:8. Chomutovští tak i na dále zůstávají stoprocentní a radost z výher postupně ochutnávají i mladší hráči, kteří zároveň mnohdy zažívají premiéru v A-týmu. Jedním z nich byl tentokrát Jan Vostiňák, který si vyzkoušel i přesilovou hru a jen málo chybělo k první trefě.

Honzo, máte za sebou seniorskou premiéru. Byl jste před zápasem nervózní?
„Určitě jsem byl! Před tolika lidmi jsem ještě nehrál, ale byl jsem rád, že mě trenéři vybrali, abych hrál. Nicméně naštěstí po rozcvičce ze mě nervozita spadla.“

Jak vás přijali kluci z áčka, když jste přišel do kabiny?
„S několika z nich už se znám. Třeba s Tomášem Klapkou jsem na intru, takže mi pomáhal. A jinak jsou všichni fajnoví.“

Zjišťoval jste třeba u Dominika Badinky nebo Davida Petráska co vás čeká?
„Jo,jo. Říkali mi, že to bude určitě silovější než v juniorce, jelikož už to jsou chlapi, kteří mají děti, takže nějaká ta kila už mají. Říkali mi spíš právě jen to, že jsou silnější a hrají více hlavou než nohama.“

Potvrdilo se to?
„Určitě! Potvrdilo.“ (smích)

Jaké to je odehrát zápas mezi dospělými ještě před dovršením plnoletosti?
„Jsem za to určitě rád. Je to čest. Ale jak říkám, bylo to těžké.“

Jak jste se tedy cítil během samotného zápasu?
„Ze začátku to bylo ještě takové, že jsem se rozehrával, zvykal si na tempo a tak. Nicméně myslím, že potom v závěru už to šlo.“

Bylo výhodou nebo naopak nevýhodou, že jste byl svým způsobem odpočatý, jelikož juniorka měla volno?
„Na jednu stranu to byla výhoda, na druhou stranu nebyla. Já jsem tenhle víkend pobíhal po krámech, jelikož to byl jediný víkend, během kterého jsem mohl nakoupit dárky. A na nohách pak bylo při prvních střídáních znát, že byly v pauze jeden den, takže rozhýbat je bylo těžké.“

Tušil jste, že byste se mohl dostat na přesilovky a oslabení, vzhledem k tomu, jak probíhaly předchozí zápasy s mladými hráči?
„Trošku jsem to tušil, a nakonec mě na jednu přesilovku trenéři poslali. S kluky jsme si řekli, kde budeme a já si vzal místo před bránou, protože tam je to tak nějak moje, takže jsem stínil a tak. Musím říct, že se mi s kluky hrálo dobře.“

Právě v té přesilovce jste dorážel. Kolik ke gólu chybělo?
„Odrazil se tam puk a bohužel jsem nedorazil do brány, ale trefil jsem brankářův beton a pak už tam bylo hodně hokejek.“

Mrzí vás, že se gól přece jen nepovedl?
„Mrzí mě to. Měl jsem šanci dvakrát, ale bohužel ani jednou to tam nakonec nespadlo. Nebylo mi tentokrát přáno.“

Je to motivace do další práce?
„Jo, určitě je to veliká motivace. Dostat se do kádru áčka příští rok by byla opravdu paráda.“

Bude to jeden z cílů, když se podaří postoupit do druhé ligy?
„Jasně, určitě! Bylo by to super.“