Jardo, váš návrat je asi hodně sladký, že?
„Uvědomil jsem si, že to bylo ideální načasování, takže to bylo sladký. Je jedno, jakou tým hraje ligu, ale to vítězství je vždy hezký.“

Kdy jste věděl, že už to půjde a budete moci do zápasu naskočit?
„Bylo to se mnou takový složitý, když se to stalo. Narychlo se shánělo, kdo by mě operoval, abych se stihl ještě vrátit. Počítal jsem s tím, že když to dobře půjde, tak budu fit na kvalifikaci. Ale musí poděkovat hlavně Lence Jarošové, která mi to celé zprostředkovala. Poté i doktorovi, který mě operoval. Musím říct, že noha se po operaci lepšila každým dnem a já už týden po ní věděl, že návrat stihnu o něco dříve. Sice mi říkali, že ji mám šetřit a ještě počkat, ale já už předminulý týden bruslil bez výstroje a v pondělí jsem šel do tréninku naplno. Říkal jsem Marčusovi, že už v neděli naskočím.“

S Romanem Chloubou jste si to pěkně dávali. Takže chemie se evidentně nevytratila…
„Myslím si, že když on v pondělí zjistil, že naskočím, tak už byl takový natěšený. My spolu hráli tolik minut a zápasů, takže se nevytratila.“

Přišlo po první třetině uspokojení? Nebo co se stalo?
„Přišlo! Sice jsme v první třetině šest gólů dali, ale hodně jsme jich ve druhé taky dostali. To by se stávat nemělo. Zvlášť v zápasech, které teď přijdou, protože tam nás čekají těžší soupeři a budou nás víc trestat. Člověk, když vede 6:0 po první třetině, tak už se vidí na konci zápasu, ale tady se znovu ukázalo, že nemůžeme podcenit žádného soupeře. Ve druhé třetině nás vyškolili.“

Byl v utkání moment, kdy jste se bál, že by to nemuselo dopadnout?
„To jsem se nebál. Možná jsem si ale říkal, že by bylo hezký projít sezónou bez porážky. Ale každý zápas začíná za stavu 0:0, takže se třeba něco nepovede. Když jsme ale dali první dva góly, tak už jsem věděl, že to už dokončíme.“

Měl jste v hlavě, že pohár případně nepřevezmete?
„My jsme se o tom bavili už týden zpátky, možná dva. Ještě když jsem chodil za kluky, tak jsme se o tom bavili, že to uděláme ve styl NHL. Pro nás je to hezký, ale je to pouze krok a to důležité nás teprve čeká.“

Co očekáváte od kvalifikace? Jak moc jiné souboje se budou hrát?
„Možná to bude hodně těžké psychicky, ale hlavně na to hru odhadnout. Přeci jenom v každé lize víte, co vás čeká. I v barážích víte, že to asi bude šrumec, ale my nevíme, zda se to bude vůbec hrát a s kým. Jací jsou soupeři, neznáme ani kvalitu jiných krajů, takže je to takový sporný. Myslím si, že tady je takový tým, že pokud budeme hrát jako první třetinu s Louny, tak se nemáme čeho bát.“

Zvládnete přepnout do toho módu, abyste celý zápas hráli tak, jako první třetinu se Slovanem?
„Nám nic jiného nezbývá. Obávám se toho, že to bude jako v běžném životě, kdy se člověk potřebuje jednou spálit, což doufám, že nás mine. Ale možná to trochu očekávám, snad to nebude spálení ve smyslu prohraných zápasů. Myslím si, že pak si uvědomíme, že soupeři budou těžší a že nemusíme vyhrávat zápasy takovými rozdíly.“

Je nějaký soupeř, na kterého byste v kvalifikaci chtěl narazit?
„Já je pořádně neznám. Registruji Budějovice, protože tam jsou známí hráči. Takže ty budou dobří, ale my si na ně věříme.“

Kam tenhle titul řadíte?
„Těžko říct, protože nic podobného jsem nevyhrál. Možná úplně nejvýše, ale jak už jsem říkal na začátku. Je jedno, kterou soutěž hraji. Ale když je tady parta, vyhrává se a chodí fanoušci, tak je hezký i to, když se vyhraje i nejnižší soutěž.“

Jak jste se těšil na led před tolika fanoušky? Protože jste se zranil v době, kdy jich na hokej ještě tolik nemohlo...
„Byl jsem se podívat už na domácí zápas s Kadaní, kde už to bylo lepší. Byť to kvůli opatřením ještě nebylo uvolněné úplně. A teď jsem byl i na domácím zápase s Louny, kdy už bylo hlediště hodně plný. Takže si myslím, že je to super. My jenom doufáme, že na kvalifikaci přijde ještě více lidí a bude ještě lepší atmosféra.“

Jaké byly oslavy, který probíhaly ještě na ledě a zapojili se do nich i fanoušci?
„To je vždycky hezký. Pár oslav už jsem zažil, ale je to specifický. Je jiné, když se postoupí z baráže do extraligy, nebo když se vyhraje play-off třeba v první lize. Ale když lidé přijdou, tak jsou nadšení a vděční, což my jsme taky, protože přijeli a je to taková symbióza. Do Loun to byl rekordní výjezd, takže jim můžeme poděkovat, jakou podporu nám vytvářejí v krajském přeboru.“