Mladežnický hokej

„Ve Švédsku víc létal puk,“ srovnává Jan Svoboda po návratu z Leksandu

Napsal 10.04.2013 Libor Kult
C h o m u t o v - Jak už jsme informovali, v průběhu prvního dubnového týdne odehráli osmáci Pirátů úspěšný turnaj ve švédském Leksandu. Mezi opory a nejčastěji bodující hráče patřil v provincii Dalarna také Jan Svoboda, který šestkrát skóroval a přidal pět asistencí. Jedenáct kanadských bodů jej zařadilo na dělené čtvrté místo kanadského bodování celého čtyřdenního klání, mezi střelci skončil na stejné pozici. Z mladých Pirátů byl produktivnější jen jeho jmenovec Matyáš. „Statistiky jsem měl sice docela pěkné, ale dobrý výkon jsem podle mého podal jen asi ve dvou zápasech. Jinak to nebylo z mojí strany nic moc,“ hodnotí Jan Svoboda sám sebe poměrně kriticky.

Jinak je z jeho vyjádření patrné, že si výjezd na Skandinávský poloostrov užíval. „Bylo to super, velký zážitek,“ vypálí bez váhání s odstupem několika dní. „Poznali jsme jiný hokej, než na jaký jsem zvyklý od nás,“ doplňuje ještě.

O Švédech je známo, že hrají velmi dobře takticky a výborně bruslí podobně jako Finové. Jan Svoboda si však všiml možná poněkud překvapivě úplně jiného rozdílu oproti duelům s českými soupeři. „Mnohem víc tam létal puk,“ přibližuje.

Piráti se popasovali se všemi soupeři více než dobře, za celý turnaj ani jednou neprohráli, jen dvakrát remizovali a ve finále uspěli proti domácímu týmu v nájezdech. Dosaženého výsledku si všichni velmi váží. „Vítězství na turnaji si hodně cením,“ není výjimkou ani útočník, který už si zahrál i v Kanadě nebo Rakousku.

Se svými spoluhráči vyrazil do Švédského království krátce po skončení domácího republikového šampionátu, prostoru na regeneraci sil nebylo po pěti duelech v pěti dnech tolik. Navíc na turnaji se hrála minimálně dvě střetnutí denně. „Postupem času jsem nohy docela cítil,“ přiznává šikovný forvard. „Ale dalo se to vydržet díky tomu, že se nám celkem dařilo,“ usmívá se.

Oblíbenec Jana Svobody David Krejčí svádí souboj s Michalem Důrasem v utkání Tipsport extraligy

Stále ještě třináctiletý forvard se svými spoluhráči vstřebal i jednu neobvyklou věc. Klání v Leksandu měla jen dva poločasy namísto tří třetin. „Bylo to zvláštní, ale zase takový nezvyk to nebyl,“ reaguje Jan Svoboda. „Složitější bylo dostat se do tempa, když jsme hráli vždycky jenom polovinu zápasu, ale stačila dvě střídání, aby bylo všechno v pohodě,“ líčí.

Skandinávie je mimo jiné známá také krásnou přírodou, Piráti však neměli příležitost kochat se okolím. „Kromě hokeje jsme neměli vůbec na nic čas. Jen cestou na stadion nám naše průvodkyně ukázala nějaká zajímavá místa z autobusu, když jsme projížděli kolem,“ uvádí mladý forvard.

Stočí-li se řeč na hokejové vzory, Jan Svoboda neváhá ani vteřinu a okamžitě vypálí jméno svého oblíbence. „Mým vzorem je Patrick Kane,“ hlásí hrdě. „Líbí se mi jeho kličky, navíc dává dost gólů,“ vysvětluje svou volbu.

I proto by rád navštívil zápas slavné NHL, nejlépe kdyby se jednalo o utkání Chicaga, jehož dres zmíněný forvard obléká. Přestože už v zámoří byl, zatím mu návštěva nejprestižnější soutěže světa nevyšla. „Když jsme byli v Kanadě, měli jsme jet na zápas NHL. Jenže druhý den ráno jsme hráli, takže jsme to nestihli. Viděli jsme jenom juniory,“ vybavuje si.

Zatímco americkou jedničku draftu 2007 a vítěze Stanleyova poháru zpřed tří let Jan Svoboda na vlastní oči v akci ještě neviděl, u českého oblíbence se mu to díky výluce NHL poštěstilo. „Z českých hráčů se mi nejvíc líbí David Krejčí,“ prozrazuje. „Byl jsem rád, že jsem ho letos mohl vidět, když tu hrály Pardubice. Dokonce mám i jeho podpis. Potkat se s ním osobně byl velký zážitek, i když jsme se nevyfotili,“ uzavírá Jan Svoboda s úsměvem.