Ten svého otce dohnal také v účasti na reprezentačních akcích. Ovšem zde má rodič poměrně pádný argument. „Říká mi, že byl vždycky v československém nároďáku a v tom ho nikdy nedoženu,“ směje se Robert Černý mladší. Jeho tatínek byl s osmnáctkou na turnaji čtyř ve Švédsku, kde dělal dvojku Dominiku Haškovi.
Robert Černý starší mohl v polovině dubna pyšně sledovat, jak v nejcennějším dresu válí jeho následovník. Spolehlivý obránce dodatečně vyrazil za nově se rodící dvacítkou na turnaj do Břeclavi. „Taťku hlavně potěšilo, že jsem dostal možnost reprezentovat. Myslím, že s mými výkony byl spokojený,“ hlásí mladík, který odehrál všechny tři zápasy a v průměru strávil na ledě přes 21 minut za utkání.
Robert Černý mladší se na jih Moravy vydal přímo z víru oslav mistrovského titulu. „Dozvěděl jsem se o dodatečné nominaci druhý den po zisku titulu, takže jsem si jen zabalil věci a vyrazil,“ ohlíží se Robert Černý mladší. „Slavili jsme den a půl v kuse. Na jednu stranu mi bylo líto, že jsem nemohl pokračovat v oslavách s klukama, ale reprezentace znamená víc,“ konstatuje s tím, že trenéři jej dechovou zkouškou nepřivítali.
Ovšem během turnaj si prošel zajímavým příběhem. V nominaci totiž figuroval také litvínovský obránce Marek Baránek, soupeř ze severočeského finále. „Bylo docela pikantní, že nás trenéři dali do jedné obranné dvojice,“ prozrazuje autor dvou gólů a osmi asistencí během celého mistrovského ročníku. „Mohli jsme si všechno aspoň krásně vyříkat,“ culí se. „Ale spíš jsme společně hecovali sparťany a kluky z jiných týmů, kteří se proti nám trochu spojovali,“ vypráví dále zvesela.
ROBERT ČERNÝ NA TURNAJI 4 V BŘECLAVI
(Foto: Karel Švec - www.cslh.cz)
- 3 zápasy
- 2 trestné minuty
- průměrně strávil na ledě 21 minut a 9 vteřin za zápas
- Radegast index +18 (2 hity, 8 zblokovaných střel)
První reprezentační starty si Robert Černý mladší připsal na území České republiky, díky čemuž mohli zápasy sledovat přímo v místě konání turnaje rodiče i další známí. „Pár lidí se na mě podívat přijelo,“ uvádí autor tří asistencí v play-off Noen extraligy. „Jsem rád, že jsem si vyzkoušel mezinárodní zápasy. Před prvním utkáním jsem byl nervózní, ale postupně to ze mě spadlo,“ přibližuje vlastní dojmy.
Akce se týkala hráčů narozených v roce 1995 a mladších, kteří připadají v úvahu pro nejbližší mistrovství světa dvacetiletých, které se uskuteční v Montrealu a Torontu, kde hráči poznají haly, v nichž se hraje slavná NHL. „Budu se snažit na sobě co nejvíc dřít, abych se třeba prokousal i do áčka, což by mi nejspíš aspoň do širší nominace pro mistrovství světa pomohlo,“ plánuje Robert Černý mladší. „Bude to ale těžké,“ uvědomuje si.
Na klubové úrovni by měl spolu s dalšími pamětníky druhého juniorského titulu v historii chomutovského hokeje vytvořit osu týmu, jenž se pokusí o obhajobu. „My starší se budeme snažit, aby se celý tým co nejvíc přiblížil obhajobě. Pokud by se povedla, bylo by to krásné,“ zasní se kadaňský rodák. „Myslím, že konkurence bude ještě větší než v minulé sezoně, kdy se sešel opravdu výjimečný tým,“ domnívá se. „Sice jsme často poslouchali, jaké jsme individuality, ale všichni padali do střel, což hrozně pomohlo k titulu,“ doplňuje následně.
Stejně jako většina mladých hokejistů i čerstvý reprezentant má své vzory. „Z českých obránců momentálně nejvíc obdivuju Marka Židlického, ze světových jednoznačně Erika Karlssona, který je teď asi nejlepší obránce ze všech,“ líčí zajímavou volbu obránce, který v nedávno skončené sezoně platil spíše za defenzivně laděného beka. „Oba mají přehled a dokáží podpořit útok, což jsem až do poslední sezony, kdy jsem hrál spíš dozadu, dělal taky a nejspíš se k tomu vrátím,“ uzavírá Robert Černý mladší.