Zejména v závěru normální hrací doby, kdy svěřenci trenérů Becka s Brychtou bránili těsný náskok 2:1, bylo na ledě hodně nervozity a rozhodčí poměrně často vylučoval. „Hodně vyhrocené to ale bylo skoro celý zápas. Po každém souboji se hádaly střídačky, bylo tam hodně šarvátek. Chvilkama jsme se nechali vyprovokovat, ale jsem rád, že jsme se nezalekli, díky čemuž máme dva body,“ libuje si Patrick Pech.

Zástupce kapitána chomutovského týmu do 20 let sledoval vyrovnání soupeře zpod Ještědu přímo na ledě. „Nelíbilo se mi vhazování, protože postavení soupeře neodpovídalo tomu, jak by měl stát. Nakonec se to nějak odehrálo, už to vypadalo, že máme situaci pod kontrolou, jenže najednou se objevili dva hráči sami před bránou a zakončovali do prázdné,“ popisuje okamžik, který zhatil tříbodové naděje mladých Pirátů.

Ti se však během krátké pauzy oklepali a po polovině prodloužení udeřili, díky čemuž získali druhý bonusový bod a dotáhli Liberec na deseti bodech. „Je super, že jsme urvali prodloužení i potom, co jsme všichni byli skleslí z gólu na konci normální hrací doby,“ kvituje devatenáctiletý centr. „Počítá se každý bod, takže jsme za něj rádi,“ doplňuje ještě.

Trenér Jaroslav Beck po bitvě s Bílými Tygry hovořil o zlepšeném výkonu, k němuž vedla důrazná debata v juniorské kabině. „Jasně jsme si řekli, že takhle hrát nemůžeme. Přístup v zápase s Boleslaví byl šílený. Prohráli jsme každý souboj, neměli jsme fakt nic,“ nekličkuje Patrick Pech.

„S Boleslaví to bylo z naší strany hodně špatný, s Libercem už jsme jezdili. Nikdo už nechtěl opakovat výkon jako s Bolkou. Už jsme museli zabrat, protože další domácí zápas bez výhry a bodů už jsme nechtěli dopustit,“ vysvětluje mladík, který v páté minutě duelu s Libercem skóroval poprvé v sezóně.

Také při hledání odpovědi na otázku, proč nejstarší tým pirátské akademie čekal na domácí vítězství až do čtvrtého klání, má někdejší hráč Litvínova poměrně jasno. „Doma se hraje jiný hokej. Je potřeba v zápase víc dominovat a my jsme toho nebyli schopní. Nedostali jsme se do toho. Spíš se stávalo, že soupeř vlétl na nás než my na něj,“ líčí.

Jak už bylo zmíněno, Patrick Pech se trefil v osmém kole poprvé, takže má na kontě čtvrtinu svých loňských zásahů. Trend z předešlého ročníku drží i v jiné statistice. Právě on a Dominik Ferbas jsou zatím jedinými z pravidelně nastupujících hráčů, kteří ještě neseděli na lavici hanby. Loni to Patricku Pechovi vydrželo 25 utkání, fauloval až v tom šestadvacátém těsně před Vánoci. „Chtěl bych se udržet stejně jako loni nebo i déle,“ nezastírá. „Snažím se číst hru, nehákovat a nepomáhat si holí ani tím, že ji dávám pod nohy soupeře,“ vyjmenovává, čeho se drží, aby nebyl vylučovaný.

Mezi juniory ho nepřehlédnete, jako jediný má totiž opravdu výrazný plnovous. „Ze začátku jsem byl líný se holit, protože bych musel každou chvilku. Teď už jsem si zvykl a navíc bez vousů vypadám jako desetileté dítě,“ směje se. „Zatím se o vousy nijak nestarám, až budou delší, někam s nima zajdu,“ uzavírá.