Junioři mají za sebou první část přípravy. Jak ji hodnotíte?
„Trénovali jsme podobně dlouho jako obvykle, ale musím říct, že COVID vše poznamenal. Teď můžu s čistým svědomím říct, že kluci nepřišli úplně připravení. Na druhou stranu nám koronavir zase trochu pomohl, protože kluci nemuseli tolik chodit do školy, takže jsme mohli víc trénovat. Třikrát týdně jsme měli dvě fáze a od června jsme třikrát v týdnu chodili ráno na led.“

Povedlo se vám dohnat, co hráči při individuální přípravě nenatrénovali?
„Na konci první části jsme kluky testovali a ne se všemi výsledky jsme byli spokojení. Kluci se zlepšili v síle, k čemuž asi pomohlo, že jsme třikrát týdně, většinou ráno, chodili do posilovny. Podle výsledků bychom měli být v tomhle ohledu nad průměrem, ale v dalších složkách to tak excelentní nebylo, takže máme na čem pracovat.“

Byla pro vás příprava vzhledem k okolnostem, za kterých probíhala, v něčem jiná než doposud?
„Poprvé trénuju juniory, takže rozdíl pro mě byl v tom, že si hodně kluků řešilo maturitu, která je důležitá, a pomalu začínají s autoškolami, což se taky snažíme v rámci možností respektovat. Kluci nám tím pádem dost ‚odbíhali‘. Na druhou stranu jsme řadu hráčů zkoušeli, takže jsme na ledě měli k dispozici pokaždé kolem pětadvaceti kluků. Počet jsme tím pádem měli, ale složení kluků se měnilo. Měli jsme model, jako kdyby kluci byli profíci, takže jsme trénovali od devíti a na druhou fázi jsme se scházeli odpoledne. Tady musím kluky pochválit, že docházka byla v rámci zmíněných možností v pořádku.“

Změnil jste nějak svůj přístup oproti trénování mladších hráčů, které jste vedl doposud?
„Já bych řekl, že si pořád jedu svoji linii a tak nějak držím věci, co jsme dělali i u dorostu.“

Zažil jste během první části přípravy nějaké překvapení?
„Když to vezmu z pohledu testů, tak nejlepší v nich byl Jirka Kulich, který věkem patří ještě do dorostu. Výborné výsledky měl i Tadeáš Svoboda, který z dorostu přichází. Já kluky znám, takže mě to zase až tolik nepřekvapilo, spíš to beru v kontextu toho, že v týmu jsou i o dva tři roky starší kluci ve srovnání s těmi, které jsem jmenoval. Na ledě se k nám v závěru připojil Tomáš Šilar z dorostu, který vypadal dobře, takže uvažujeme, že bychom ho vyzkoušeli v nějakém přípravném utkání.“

Na ledě jste se hodně věnovali individuálním dovednostem. Jak si hráči počínali?
„Ukázalo se, že na dovednostech musíme pracovat neustále i během sezóny. Ať už jde o střelbu, zakončení, zpracování přihrávky nebo další věci. Je těžké jít do nějakého systému, když v klíčové situaci hráč nezpracuje kotouč a ten mu někam odskočí. Myslím si, že tyhle věci bude potřeba dělat pořád.“

Co dalšího jste na ledě zvládli nebo pilovali?
„Ve druhé části tréninku jsme ze začátku hráli na malém prostoru, aby se v něm kluci uměli orientovat a uměli se na něm prosadit. V posledním týdnu před volnem už jsme druhou část tréninku pustili do hry na dvě brány na normální hřiště.“

Zmínil jste zkoušky některých hráčů. Počítáte, že na ni dorazí někdo i do druhé části přípravy?
„Tohle je hrozně složité, protože to ovlivňuje i situace kolem A-týmu, která se nějakou dobu vyvíjí. Mám nějaké kluky, kteří čekají, jestli budeme mít A-tým v Chance lize. Jde o ročníky 2001, které nahání i jiné týmy, takže to záleží i na tom, jak to u nás dopadne s A-týmem. I někteří naši stávající hráči mají podané přihlášky na vysokou a zvažují, že by pokračovali s hokejem v univerzitním týmu. Ve finále bych spíš řekl, že zachování A-týmu v Chance lize, by nám pomohlo v tom, že by nás neopustili dva důležití hráči. Další dva mám vytipované, že by se mohli zapojit i do tréninkového procesu s áčkem.“