Jednalo se o šestý vzájemný duel obou soupeřů v aktuální sezóně a potřetí skóroval jako první Sportovní klub. Stejně jako v předchozích případech svěřenci Petra Martínka vývoj střetnutí otočili. „V základní části už se nám to párkrát stalo, takže jsem úplně nepanikařil, protože myslím, že máme silný tým a jde o to, abychom se taky trefili a rozjeli, co umíme,“ ohlížel se Patrik Huňady bezprostředně po závěrečné siréně.
Od začátku druhé minuty tedy Piráti prohrávali, obrat
nastartovala dvojice Mála–Řezníček perfektně sehraným signálem na buly. Poté přišly
chvíle chomutovského odchovance, jenž ještě do první přestávky dvakrát rozvlnil
síť v kadaňské brance, i když přiznal, že minimálně ve druhém případě měl
i notnou dávku štěstí.
„U prvního gólu se ke mně puk odrazil mezi kruhy a já jen
vystřelil na bránu, u druhého mi Dominik Badinka pěknou střelou trefil hokejku,
takže jsem k tomu přišel trochu jako slepý k houslím,“ smál se. „Zaplať
pán bůh, že jsem se trefil,“ doplnil útočník, který svůj svátek oslavil
ještě jednou asistencí.
Podobně jako v Chomutově, i na ledě soupeře se ve druhém
dějství začalo mnohem víc jiskřit. S trestem na pět minut a do konce utkání
opustil kluziště předčasně Petr Freiberg, rozhodčí rozdali další menší tresty a
k vidění byla i řada strkanic bez vyloučení. „Kadaň určitě nechtěla nic
vzdát, takže se dalo čekat, že to bude vyhrocené, protože nám chtěli vrátit
utkání doma,“ reagoval Patrik Huňady.
„Počítali jsme s tím a myslím, že už každý zápas teď
bude vyhrocený, tvrdý a bude bolet,“ pokračoval voják z povolání s tím,
že udržet nervy na uzdě a neoplácet bylo těžké. „I my chceme vyhrát a
nechceme si to nechat líbit, ale člověk se musí držet, i když je zápas
vyhrocený,“ přibližoval.
Chomutovští v zahajovací třetině odskočili na třígólový
rozdíl, který družina domácích trenérů Františka Wágnera s Miroslavem Buchalem
ztenčila před polovinou třetí části na dva zásahy. „Třígólový náskok nemusí v téhle
soutěži nic znamenat, ale naše soupeře přece jen trochu zlomí, když takhle
utečeme. Pak už to bývá o tom, kolik gólů dáme, což tentokrát úplně neplatilo a
Kadaň se držela na dostřel dlouho,“ rekapituloval Patrik Huňady.
Na něm se ve druhé třetině vyfauloval jeden z domácích obránců
a z hlediště se zdálo, že by sudí mohl nařídit i trestné střílení. „V
tu chvíli mě to vůbec nenapadlo. Dokonce bych řekl, že to ani nebyl faul. Dělal
jsem kličku do bekhendu a spíš jsem upadl, takže jsem nečekal, že bude rozhodčí
pískat,“ popsal dvojnásobný juniorský mistr republiky.
Krátce po druhém semifinále ještě nebylo jasné, jestli
Piráti ve finále změří síly s Kláštercem nad Ohří nebo Louny. Soupeř se
vyjasnil až o něco později. „Přání nemám a vlastně je to jedno. Jak už jsem
říkal, každý zápas už bude vyhrocený a všichni do toho půjdou na sto procent
bez ohledu na soupeře,“ uzavřel Patrik Huňady u ledu zimního stadionu v Kadani.