Nejstarší tým pirátské akademie neprošel z nadstavbové skupiny do bojů o titul, Petr Chlán si však prodloužil sezónu na turnaji nové dvacítky v Hodoníně. „Poslední týden trénování už byl takový lehčí, ale udržoval jsem se, kdyby náhodou něco přišlo,“ popisuje brzy devatenáctiletý útočník.

Jak se později ukázalo, dobře udělal. „Na velikonoční pondělí mi volal manažer týmu pan Černý. Normálně chodím na koledu, ale tentokrát jsem zůstal doma,“ usmívá se, jako kdyby ho k tomu ponoukl šestý smysl. „Začal jsem hned zjišťovat od kluků, co si mám vzít s sebou, a rovnou jsem balil,“ zmiňuje chomutovské parťáky Dominika Pavláta a Ondřeje Buchtelu.

Petr Chlán v dubnu v Hodoníně debutoval v reprezentaci, v dresu devatenáctky naskočil do tří utkání s vyrovnanou bilancí účasti na ledě
(Foto: Karel Švec - ČSLH)

Bez váhání vyrazil na jižní Moravu a tři týdny po závěrečném duelu klubové sezóny poprvé naskočil v reprezentačním dresu. „Stihl jsem pět nebo šest tréninků s týmem, díky kterým jsem se do všeho zase dostal,“ prozrazuje. „Tím, že šlo o reprezentační premiéru, neměl jsem s motivací problém, takže zápasové manko jsem necítil,“ vypráví dále.

„Ve srovnání s první ligou jsem byl ale obrovsky nervózní. Naštěstí jsem se hned v prvním střídání potkal s pukem a dobře ho rozehrál, takže to ze mě spadlo,“ přidává další podrobnosti s tím, že poznal zatím nejrychlejší hokej v kariéře.

Naskočil do všech tří utkání se Slovenskem, Ruskem i Finskem, ovšem kanadský bod do statistik nezapsal. Získal však jasnou motivaci poprat se šampionát dvacetiletých, který hostí na přelomu letopočtů kanadská města Vancouver a Victoria. „Jednou mě o národní tým připravilo zranění, ale pořád jsem doufal a přál jsem si, abych dostal šanci. Pomalu jsem se smiřoval, že budu makat jenom v klubu, teď udělám maximum, abych se dostal na mistrovství světa,“ hlásí odhodlaně.

„Chtěl jsem odpočívat v týdnu, kdy jsem byl s devatenáctkou, takže letos trénuju o měsíc déle,“ líčí první změny a plánuje, že by se rád usadil v některém ze seniorských týmů. „V juniorce sice budou výjimky, ale já bych se chtěl poprat někde o dres áčka. Kdyby se to povedlo tady v Chomutově, bylo by to ideální,“ zasní se.

Bez spoluhráčů bych tolik gólů nedal

Petr Chlán má v zádech první ryze juniorskou sezónu, již hodnotí spíše negativně právě vinou neúčasti v play-off. „Jako tým jsme nezačali špatně, ale postupně jsme se propadli. Určitě jsme chtěli být výš, protože v podobném složení jsme získali ve starším dorostu stříbro,“ upozorňuje. „Do nadstavby jsme se dostali, jenže v ní nám utekly některé zápasy o gól nebo kvůli naší nekoncentraci. Nakonec jsme play-off neudělali, takže převažuje zklamání,“ konstatuje.

Sám odchovanec teplického hokeje nastřílel již zmíněných devatenáct gólů, které měl na kontě v celostátních soutěžích zatím jen po sezóně 2014/2015 v mladším dorostu. „Bez kluků, kteří mi šance připravovali, bych to nedokázal,“ děkuje na dálku forvard, který 27. prosince 2017 poprvé naskočil do mistrovského utkání mezi seniory. „Měl jsem trochu výhodu, že šlo vlastně o juniorku Liberce. Ve třetí třetině jsem dal Benátkám gól, což mi udělalo radost, i když Kuba Trefný mě pak pořádně zkasíroval,“ směje se.

Třicet kanadských bodů (19+11) zajistilo Petru Chlánovi bronzovou příčku v produktivitě juniorského týmu Pirátů
(Foto: Jakub Frydrych)

Mladý útočník sice odehrál první zápasy v Teplicích, ovšem úvodní krůčky na ledě udělal kousek jihozápadněji. „Bruslit jsem se učil v Bílině sám s taťkou, v týmu jsem začal hrát asi v pěti letech v Teplicích. Pak jsem to chvíli zkoušel v Litvínově a půl roku jsem jezdil na Spartu, ale to bylo celkem daleko. Tak jsem se vrátil do Bíliny, protože v Teplicích mezitím zbourali zimák, a od osmé třídy jsem v Chomutově,“ rekapituluje celkem pestrou mládežnickou kariéru.

Hokej se neustále vyvíjí, objevují se noví a noví hráči, kteří poutají pozornost. Není divu, že i Petr Chlán se snaží něco okoukat od jiných hráčů než před lety. „Odmala jsem měl za vzor Sidney Crosbyho, který jako centr umí dát gól i rozehrát. Dokáže zvednout celý tým,“ popisuje. „Teď sleduju víc Austona Matthewse, protože má trochu jiný styl bruslení a střílí góly,“ culí se.

Když není majitel jedenácti asistencí z poslední sezóny na zimním stadiónu nebo na suché přípravě, rád sportuje. „Jdu si zaběhat nebo s klukama zahrát fotbal a tenis,“ jmenuje své záliby. „Letos chci taky dodělat školu a na vteřinu jsem se zamyslel, že bych se z nároďáku omluvil, když to bylo na začátku posledního týdnu klasifikace, ale nakonec jsem to zvládl,“ uzavírá.

TOP foto: Karel Švec (www.cslh.cz)