Adame, jak jste se dostal po začátku soutěže do Chomutova?
„Před sezónou jsem o odchodu nepřemýšlel. Začínal jsem letní přípravu v Prostějově s A-týmem, potom jsem se přesunul do brněnské juniorky. Po dvou nebo třech týdnech jsem se rozhodl, že odejdu. Volali jsme si s panem Beckem a pak jsem se přesunul do Chomutova. Víc bych o tom nechtěl mluvit. Se spoluhráči jsme se tam rozloučili, popřáli jsme si navzájem hodně štěstí a už se potkáme jenom jako protihráči.“

Jak rychlý přesun na sever Čech byl?
„Ve čtvrtek jsem měl v Brně nějakou schůzku a v pátek v pět ráno už jsem vyjížděl z domu. Mezi jedenáctou a dvanáctou jsem byl v Chomutově, takže to bylo docela hektické. Všechno je ale v pohodě, takže jsem rád, že jsem tady.“

Proč jste zvolil Chomutov? Měl jste i jinou variantu?
„Měl jsem i nějaké jiné možnosti, ale zvolil jsem Chomutov, protože už jsem odtud měl jednu nabídku v mladším dorostu. Líbilo se mi tady, ale byl jsem mladší, takže to v té době byla velká vzdálenost z domova. Teď už to není takový problém. Trenéři, hokej i zázemí jsou tady parádní.“

Co říkali rodiče na celkem vzdálenou lokalitu?
„Naši mě podpořili, abych šel hrát hokej. Chci být co nejvíce vytěžován, takže byli jenom pro. Žádný problém s tím neměli.“

Je výhoda, že jste to v Chomutově už trochu znal?
„Asi ano. Věděl jsem do čeho půjdu a jak to tady vypadá. Znám i pana Becka, takže vím, jaké tu jsou tréninky a jaký má herní styl. Jsem rád, že tu můžu být.“

Zatím jste se vším spokojený?
„Je to tady všechno se vším propojené, i s intrem. Starají se o nás, máme tady veškeré zázemí, které potřebujeme, abychom se zlepšovali. Máme hodně tréninků na ledě, takže zatím vidím samé klady.“

Jak rychle jste si zapamatoval jména všech nových spoluhráčů?
„Znal jsem asi dva nebo tři kluky. Více jsem si jich nepamatoval. Ze začátku to bylo trochu těžké, než jsem si to ukotvil. Teď už vím, jak se kluci jmenují. Je to dobré. Skvěle mě tu přijali, jsem moc rád za super kolektiv.“

Kdo vám na začátku nejvíce pomáhal?
„Už jsem přibližně věděl, jak to tu bude. Mám tady spoluhráče, se kterým jsem vyrůstal v Prostějově, Michala Janečka. S ním jsme o všem pokecali. On byl zraněný, takže tu v pátek nebyl, když jsem se stěhoval. Kluci mi ukázali, kam chodí na jídlo a jak to tady chodí.“

Jaký byl váš premiérový zápas proti Plzni?
„Vstoupili jsme do něj docela špatně, v první třetině jsme se celkem vařili, protože na nás Plzeň vlétla. Na konci třetiny jsme ale dali gól na 1:0, takže se nám odcházelo do šatny o trochu lépe. Ve druhé třetině jsme sice dostali dva góly, ale utkání se překlopilo na naši stranu. Jsem rád za tři body hned v prvním zápase s Chomutovem.“

Mohl byste popsat svou gólovou trefu, na kterou vám nahráli Patrick Pech a Jakub Jaroš?
„Bylo to v přesilovce. Patrick s Kubou vybojovali puk a jeden z nich mi potom nahrál. Já jsem vystřelil z první do poloodkryté brány, byla to lehká práce.“

Pomůže vám rychlá branka v novém působišti?
„Pro sebevědomí je to dobré, ale nesmím polevovat, pořád trénovat a nic nevypouštět. Sezóna je dlouhá a jeden zápas nic neřeší. Doufám, že tak budeme pokračovat – vyhrávat.“

Body ze západu jsou ale hodně cenné. Souhlasíte?
„Pamatuju si, když jsem hrál ještě za Kometu proti Plzni, vždycky to byl těžký soupeř. Mají šikovné útočníky a hrají hodně ofenzivní hokej. Hodně napadají, takže jsou určitě tři body cenné.“

Jak moc vám pomohlo, že se duel proti indiánům odložil ze soboty na úterý?
„Určitě mi to pomohlo, abych se trochu aklimatizoval. Mohl jsem si to tu projít a sehrát se se spoluhráči na tréninku. To bylo dobré.“

Máte před sebou do nového ročníku nějaké konkrétní cíle?
„Chtěl bych tuhle sezónu určitě udělat nějaký úspěch s týmem, protože jsme proti Plzni předvedli hodně kvalitní týmový výkon. Na střídačce to hodně žije a povzbuzujeme se. Chci, abychom se v tabulce dostali co nejvýše.“