Tomáši, co nakonec rozhodlo o vašem úspěchu na Slavii?
„Hodně nám pomohly dva góly v přesilovkách, které jsme v první třetině
hráli zase špatně. Mně osobně ty dva góly nakoply a věřím, že i ostatní kluky. Na
druhou stranu si myslím, že jsme byli v zápase lepší a šli jsme si pro
výhru víc. Řekl bych, že byla jen otázka času, kdybychom se trefili a otočili
skóre.“
Co jste v početních výhodách změnili, že jste po
první přestávce dvě využili?
„Vlastně ani nic moc. (usmívá se) Při mém gólu šel puk hned na bránu a já se
prosadil z dorážky, druhý gól vyplynul tak nějak ze situace. Nešlo o
nacvičenou akci. Zkusili jsme jiné rozjetí, které nám vyšlo. Stlouky je rychlý
jak blesk, beka přebruslil a dal gól.“ (usmívá se)
Slavia má relativně mladý tým. Jsou zápasy s ní v něčem
jiné?
„Myslím, že z našich sedmi aktuálních soupeřů jsou Budějovice trochu
odskočenější, ale zbytek je na podobné úrovni. Žádný zápas není lehký. Na Slavii
se nám překvapivě daří, ale podle mého je to hodně nepříjemný tým. Hlavně doma
hrají fyzický hokej do těla a napadají ve dvou třech hráčích.“
Čím to, že jste Slavii ve všech čtyřech dosavadních
duelech porazili, jak už jste naznačil?
„Já vlastně ani pořádně nevím. (dlouze přemýšlí) Není to o tom, že by nám
extrémně seděl jejich styl, protože podobně hraje hodně týmů kromě Přerova,
který dost brání. V každé sezóně to na někoho zkrátka vyjde, že se vám s ním
daří. U nás je to letos Slavia, což zaklepu, protože nás zápasy s ní ještě
čekají.“ (klepe na zuby)
Přestože před zápasem vypadaly formace stejně jako v minulých
duelech, měli jste nakonec s Petrem Stloukalem vedle sebe Nicolase Hlavu. O
jak velkou změnu oproti souhře s Janem Rudovským šlo?
„Oba jsou kvalitní hráči a navíc praváci, takže se toho zase tolik nezměnilo. Ale
asi to byla dobrá volba, protože se vyhrálo. Honza Rudovský s námi zůstal
na přesilovce, takže jsme to tolik neřešili. Jen jsme si z Ruďáka dělali
srandu, že už s námi se Stloukym nechce hrát a vybrečel si první lajnu.“
(směje se)
Na vhazování jste se často potkával s podobně úspěšným
Petrem Vampolou, kterého znáte ze společného působení v Plzni. Jak moc je
na buly nepříjemný?
„Petr se mi vždycky jako hráč líbil. Považuju ho za výborného hokejistu. Abych
pravdu řekl, má od rozhodčích podle mého trochu větší volnost, protože se na
buly staví zvláštně a hraje je, jak už by se nemělo, což jemu prochází, zatímco
někomu jinému ne. Taky si myslím, že má jiné přednosti než přímo vhazování.
Navíc mi přijde, že hlavně venku statistiky buly úplně nesedí, takže je to podle
mého takové zkreslené.“
Rychle jste odčinili domácí nezdar s Havířovem. Je
právě i z toho pohledu výhra na Slavii důležitá?
„Určitě. Tabulka je hodně našlapaná, takže si nemůžeme dovolit doma moc
zaváhat. I proto nám trenéři říkali, že si doma ztracené body s Havířovem musíme
vzít zpátky. Je super, že se nám to povedlo hned na Slavii. Doufám, že vítězství
potvrdíme doma.“
Čeká vás série domácích střetnutí. Je to lepší nebo máte
raději pravidelné střídání zápasů před vlastními fanoušky a venku?
„Samozřejmě je lepší hrát doma, ale zase tolik neřeším, kolik zápasů v řadě
hrajeme doma nebo venku. Spíš vnímám, že hrajeme dva dny po sobě. Mně osobně
víc vyhovuje, když je mezi zápasy aspoň den pauza, jak to bylo rozlosováno.
Takže dva zápasy ve dvou dnech neberete jako možnost
zažít si model play-off už v dlouhodobé části?
„Je pravda, že tohle je na druhou stranu výhoda a dobrá příprava na play-off. Každý
si může najít systém přípravy právě na zápasy dva dny po sobě. Někomu se hůř
usíná, tak si najde cestu, jak co nejlépe zregenerovat.“