Piráti vstoupili do utkání dobře, jelikož Filip Döring využil po půl minutě hned první nabídnutou početní výhodu. Poté si však střelecké možnosti vytvořili i Pražané. „Prvních deset minut v úvodní třetině jsme hráli dobře, ale pak jsme trošku polevili, takže na mě šly nějaké střely. Měli jsme zase výpadek ve hře, ale druhou a třetí třetinu už jsme hráli dobře,“ uvádí Oliver Šatný.

Největší test přišel pro mladého brankáře v posledním vteřině základní hrací doby, kdy byl Matěj Kvasnička faulovaný v úniku, takže sudí nařídil trestné střílení. „Kluci ho výborně ubránili, jak na mě jel sám, ale bylo z toho trestné střílení, o kterém jsem nejdříve vůbec nevěděl,“ přiznává maskovaný mladík.

Piráti uhájili na vlastním ledě proti Kobře všechny body, Oliver Šatný si vychytal nulu...

„Štěpán Němec mi říkal, že jede ještě nájezd, ale já už jsem se radoval, že mám nulu. Díval jsem se na tabuli, ale řekl jsem si, že to buď chytím nebo ne. Gól už byl blízko v první třetině, kdy měli šanci, ale nejhorší to bylo při nájezdu. Naštěstí jsem ho vychytal,“ pokračuje Oliver Šatný.

Ten si musel na nulu počkat až do nadstavby, ve které budou teprve Chomutovští bojovat o účast ve vyřazovacích bojích. „My jsme si play-off nezasloužili, hráli jsme špatně. Teď jsme trošku změnili taktiku, tak to snad bude lepší,“ přeje si patnáctiletý brankář.

Oliver Šatný se na začátku června dostal na kemp brankářů národních týmů, ze kterého už se ale na žádnou akci reprezentace neposunul. „Teď by měla vyjít nominace,“ přemýšlí. „Furt makám, aby se to povedlo a dostal jsem se tam, ale když se to nevyjde, tak určitě nepřestanu pracovat,“ dodává odhodlaně.

Oliver Šatný 13 Z (776 minut), 328 zásahů, 39 obdr. gólů, 89,37 %, ø 3,02, 1 SO

Kuriózní situaci zažil mladý gólman 17. listopadu, kdy odseděl jako dvojka utkání juniorů a pak po po třech gólech vystřídal Lukáše Malanta v zápase dorostu. „Měl jsem jít jenom s juniorkou, ale Dan Ciple, který měl dělat Maličovi dvojku, zapomněl někde registraci, takže jsem musel i sedět s dorostem. Malič ale dostal tři rychlé góly, tak jsem ještě musel do brány,“ shrnuje.

Jelikož na sebe utkání bezprostředně navazovala, nestihl rodák z Tábora mezi nimi téměř nic. „Vzal jsem si tyčinku, abych doplnil trochu síly. Z bruslí mě bolely hrozně nohy, sundal jsem si jenom na pět minut mezi zápasy, ale dal jsem to,“ oddychuje si, jelikož nezvládl žádné protažení.

„Před dorostem jsem suchou přípravu nestihl, ani jsem se mezi zápasy nesvlékal z výstroje. Juniorka skončila, byla desetiminutová přestávka a šel jsem na dorost,“ říká. Pozitivem bylo, že si mohl jako hráč ročníku 2003 okoukat juniorskou ligu pěkně zblízka ale zároveň také bezpečí střídačky. „Rozdíly jsou obrovské. Juniorský hokej je rychlejší a tvrdší ve všech směrech. Jsem rád, že jsem tam mohl být,“ uzavírá Oliver Šatný.