„Když jsem se o utkání dozvěděl, to už bylo nějaký rok zpátky. Volal mi Libor Kult a já byl nadšený, moc jsem si toho vážil. Mělo to být trochu dříve, ale situace ve světě nám k tomu nepomohla. Byl jsem rád, že na mě nezapomněl, a že se to uskutečnilo a mohl jsem tu být,“ vážil si Lukáš Endál nabídnuté šance.

Střetnutí mezi postupovou partou kolem Milana Krafta a mužstvem KLH Chomutov skončilo spravedlivou remízou 10:10. Fanoušci viděli spoustu hezkých gólů, ale také zákroků brankářů. Ovšem staly se také momenty, které vyplynuly ze hry, nebo jim je organizátoři připomněli. Tak třeba Milanu Kostourkovi puk zůstal nabalený na noži brusle. Jaroslavu Kůsovi uvízla hokejka za brankou pod mantinelem.

Ve třetí periodě pak během hry vystřídal Miroslava Hanuljaka v brance Milan Řehoř. Ale také byla vypnuta světla, což se stávalo ve „staré stodole“. Diváci za brankou Michala Podolky rozsvítili světla na mobilních telefonech a postupně se přidávali i ostatní. Celý stadion jednohlasně skandoval „hoši, my vám věříme“. Tedy motto, které pirátskou kocábku hnalo v cestě za úspěchem.

„Užíval jsem si to strašně. Je skvělé potkat kluky, s nimiž jsem se dlouho neviděl, a něco s nimi zažil. Je krásný vidět legendy a kluky, kteří ještě hrají a všechny, kteří pro Chomutov něco uhráli. Bylo to super a užil jsem si to maximálně,“ přibližoval pocity po výročním utkání.

Pokud se vrátíme o pár let zpátky, Lukáše Endála si fanoušci mohou pamatovat jako pracovitého člena týmu. Dnes už pětatřicetiletý hráč se tehdy zapsal jako střelec do sedmého barážového zápasu s Mladou Boleslaví. V páté minutě se napřáhl od pravého mantinelu a prostřelil Jaroslava Hübla, čímž vyrovnal stav na 1:1. Piráti souboj dovedli do vítězného konce a mohli si užívat euforické chvilky.

„Pro mě to nebyl jednoduchý rok, ohledně zranění a přestupu ze Slavie do Chomutova. Vzpomíná se mi na to krásně, protože tady mi žena oznámila, že čekáme rodinu. Takže pro mě je Chomutov v tomhle nezapomenutelný,“ vracel se k radostným událostem. „Budu na to vždy vzpomínat nejkrásněji, jak mohu. Navíc to bude s třešničkou, že jsme postoupili. Byl to úžasný rok, a i když nebyl jednoduchý, o to byl závěr sladší,“ doplnil ještě.

Ačkoliv s Piráty Lukáš Endál vybojoval extraligu, v chomutovském dresu ji neokusil. Fanoušci na diskusním fóru dlouho řešili, proč pracovitý útočník musel odejít. Jak vidno, vazby se ale nepřetrhaly, a tak se rodák z Havlíčkova Brodu na sever Čech znovu vrátil.

„Nemrzí mě to, protože jsem měl jiné priority. Jedna strana nechtěla a já potřeboval domů, abych byl alespoň chvíli se ženou a malou. Bohužel mi nebylo vyhověno. Pro mě byla přednější rodina, narození dítěte, než abych hrál extraligu,“ vysvětloval tehdejší odchod.

Do Chomutova se už za několik týdnů vrátí Lukáš Endál jako soupeř. V současných chvílích totiž obléká dres Tábora, s nímž dokonce bojoval o postup do Chance ligy. Nepovedlo se, přesto ve skvělém ročníku posbíral pětatřicetiletý útočník úctyhodných 71 bodů.

„Loňská sezona byla úžasná a byl jsem rád, že jsem se mohl zase přiblížit domovu. Začal jsem hrát za super tým a sezona nám vyšla náramně, i mně osobně. Byl jsem za to strašně rád. Když to takhle člověku i týmu šlape, je to nejkrásnější, co může v hokeji být. Teď už to třeba takové nebude, ale budeme se snažit na to navázat,“ odpovídal na otázku o loňské sezoně.

„Těším se sem vždycky jako soupeř. Budu se chtít ukázat v co nejlepším světle, dát nějaký gól, a aby byli kluci naštvaní, což jsem jim teď už říkal,“ uculoval se. „Pro hráče je vždycky lepší vracet se tam, kde to alespoň trochu zná, i když jako soupeř, což občas není jednoduché.“

Do výročního zápasu nastoupilo i několik hráčů, kteří dres Chomutova oblékají. Lukáš Endál se tak mohl potkat s Milanem Kostourkem, Romanem Chloubou, Miroslavem Hanuljakem, Jaroslavem Kůsem nebo trenérskou dvojicí Kamil Koláček – Petr Martínek. Už při sobotním programu tak přišla první popíchnutí.

„Bylo. I trenér Doležal, který trénuje pražskou Kobru, tak mi říkal, abych si tady dal nějaké góly a vystřílel se, abych je pak nedával jim. A tady s kluky už to taky začalo, to prostě ani jinak nejde,“ zářil s úsměvem od ucha k uchu.

Při pohledu na druholigové soupisky je ihned vidět její zkvalitnění, protože řada týmů se doplnila o hráče, které hráli Tipsport extraligu nebo Chance ligu. Sám pětatřicetiletý hráč Tábora celou situaci kvituje.

„Loni to takové nebylo, ale letos to bude o něčem jiném. Myslím, že to bude strašně vyrovnané a přichází obrovská kvalita. Doufám, že uvidíme hodně dobrých hokejů, na což se strašně těším. Loni dobrých zápasů moc nebylo a to loňskou druhou ligu nechci dehonestovat. Ale s prominutím, to bylo s některými týmy škoda hrát. Teď cítím, že my jako Tábor vstupujeme do soutěže v pozici vítěze druhého ligy,“ představoval chomutovským fanouškům třetí nejvyšší soutěž v České republice.

Ani po letech pirátští fanoušci na Lukáše Endála nezapomněli a několikrát během výročního zápasu vyvolávali jeho jméno.

„Bylo to super. Vždy oceňuji, že když se člověk vrátí tam, kde klubu pomohl se někam posunout. Je fajn, že lidé na to nezapomenou, i když pak sem člověk přijede jako soupeř, tak na něho řvou a nadávají mu. Ale pak přijede na takovou akci, tak oni to ocení a ještě si na vás vzpomenou a vyvolávají vaše jméno. O to mám větší radost, užil jsem si to a od samotného začátku byla má priorita, abych tu byl,“ uzavřel.