Štěpán Lukeš si v předešlých dvou sezonách připsal na konto šest startů v extralize staršího dorostu, z čehož podle vlastních slov čerpá v aktuálním ročníku. „Musím říct, že mi postrašování docela pomohlo,“ libuje si a jedním dechem dorostenecké kategorie srovnává.
„Ve starším dorostu se hraje rychlejší hokej, takže gólman musí reagovat pohotověji,“ přibližuje. „V mladším dorostu nebyli kluci tak vyspělí, neuměli trefit volné místo. Teď dokáží hráči ten prostor trefit, když v brance nějaký nechám,“ dodává následně.
Stále ještě šestnáctiletý muž s maskou se snaží aplikovat do hry poznatky, které mu předal gólmanský trenér Josef Bruk. „Absolvoval jsem s ním trénink jen loni a byla to docela makačka,“ ohlíží se Štěpán Lukeš. „Dostával jsem rady do života a snažím se je přenést do svého stylu, ale nejsem na to všechno ještě úplně zvyklý,“ usmívá se.
Přestože v únoru příštího kalendářního roku oslaví teprve sedmnácté narozeniny, patří do širšího kádru národního týmu do osmnácti let, s nímž absolvoval úspěšný Memoriál Ivana Hlinky v srpnu. „Moc si vážím toho, že můžu reprezentovat republiku. Je to pro mě pocta,“ vyznává se Štěpán Lukeš.
Poprvé se na akci jedné z mládežnických reprezentací objevil v předešlé sezoně, kdy patřil věkem do šestnáctky, ale zaujal nejprve trenéry sedmnáctky. „Byl jsem zrovna ve škole, když mi volal pan Podolka, že mám okamžitě přijít na zimák,“ popisuje počátek všeho.
„V kabině mi řekli, že jdu se sedmnáctkou na trénink, tak jsem šel,“ konstatuje lakonicky. „Byli jsme čtyři gólmani a chodili jsme ve dvojicích na dvou fázové tréninky. Pan Bukač říkal, že se mu líbím, takže jsem absolvoval celé soustředění. Pak se rozhodl, že poletím s týmem a dá mi šanci, které jsem se chytil,“ přibližuje, jak se dostal do nominace pro listopadovou akci ve Finsku.
V zemi tisíce jezer naskočil do dvou utkání, v nichž vychytal vítězství a podruhé uspěl tým v nájezdech. Po návratu si vysloužil i pochvalu trenéra. Na nováčka velmi slušný počin. „Před prvním zápasem jsem nebyl nervózní,“ vybavuje si. „Řekl jsem si, že jsem mladý a nemám co ztratit. Proto jsem si z premiéry nedělal hlavu,“ vysvětluje svůj přístup.
Osmnáctiletí hráči mají jako první mládežnické výběry oficiální světový šampionát, na nějž by se mohl Štěpán Lukeš podívat. Ten letošní se koná ve druhé polovině dubna v ruském Soči, kde se v roce 2014 uskuteční seniorská olympiáda. „Mistrovství světa je pro mě hodně velký cíl, chtěl bych se na něj probojovat, ale musím hodně zapracovat, abych byl na úrovni starších kluků,“ uvědomuje si mladý gólman.
Vánoční svátky stráví Štěpán Lukeš doma, přestože starší dorost vyráží na turnaj do Kanady. „Já nepoletím. Nejspíš budu trénovat s juniorkou, ale uvidíme, co pro mě trenéři připraví,“ prozrazuje s tím, že se v něm perou dva pocity.
„Jsem sice rád, že budu na Vánoce i Silvestra doma, protože loni jsem byl v Kanadě se sedmnáctkou,“ reaguje. „Na druhou stranu ty zápasy mají jinou úroveň než u nás, hodně by mi daly. Taky se tam pohybuje řada lidí, kteří si vás můžou všimnout. Člověk si může udělat jméno,“ uzavírá Štěpán Lukeš.