Piráti měli v první třetině několik šancí i dlouhou přesilovku, ale do kabiny odcházeli s jednogólovou ztrátou. Tu srovnali těsně před polovinou hrací doby, když Viktor Hübl v přečíslení nastřelil horní tyčku a následně připravil kotouč pro Františka Lukeše, jenž ze slotu nezaváhal.

„Šli jsme tři na dva. Vanta vystřelil, trefil břevno a pak mě našel mezi kruhy. Nevím, kdo byl před bránou, asi Fronky. Já jsem puk dostal na volej a hned střílel, ale ani nevím, jak to tam padlo, asi někde po zemi mezi nohy. Gólman vůbec neviděl,“ popisuje střelec srovnávací branky.

Zlín však na sebe nenechal dlouho čekat a vzal si vedení zpět. „Nemělo by se nám to stávat. Když dáme gól, musíme dvě až tři střídání odmakat, abychom hned neinkasovali. Byla škoda, že jsme hned dostali gól,“ lituje František Lukeš.

Za pár okamžiků měli Chomutovští možnost sedmasedmdesát vteřin v početní výhodě, část pět na tři a pak čtyři na tři. Jenomže místo dalšího nerozhodného stavu se dostali do většího manka ve zbytku zlínské přesilovky.

„Zápas rozhodla přesilovka pět na tři. Kdybychom dali gól, bylo to 2:2 a byl by z toho úplně jiný zápas. Naopak jsme udělali faul a oni odskočili na rozdíl dvou gólů. To už se těžko dotahuje,“ praví zkušený útočník a dodává, „dalším faktorem byly šance, které soupeř proměnil. My jsme jeli dvakrát sami na bránu a já jsem taky měl šanci, jenže jsme je neproměnili.“

Chomutovští už si vyzkoušeli, že umí dotáhnout i třígólové manko, ale tentokrát se jim to nepovedlo. „Po druhé třetině jsme si řekli, že pokud dáme do padesáté minuty druhý gól, můžeme se zápasem něco udělat, ale dostali jsme čtvrtý. To už bylo těžké dotahovat,“ říká František Lukeš. Navíc za devatenáct vteřin přišel pátý zásah Ševců.

V samém závěru kosmetický upravil skóre Jiří Fronk, na něhož už ale nikdo nenavázal, takže se prosadila pouze elitní formace. „Souhru máme dobrou. Nějaké šance jsme si vytvořili a jako lajna jsme dali dva góly. Škoda, že jsme měli další šance, které jsme nedali. Pokud dostaneme venku pět gólů, tak je to strašně těžké,“ uvědomuje si forvard se šestnáctkou na dresu, který se vrátil do Zlína poprvé od prosince roku 2021.

„Asi se tu nic nezměnilo. Kabina je pořád stejná. Možná se zúžilo hřiště a jsou nové mantinely,“ culí se. „Mně se ve Zlíně, už v extralize, vždycky hrálo špatně. První třetinu jsem tahal nohy, to bylo neskutečný. Pak jsem se do toho dostal, ale jinak jsem na sto procent fit, takže dobré,“ doplňuje. 

Zlín patří mezi favority soutěže, přesto ho František Lukeš nepovažuje za nejsilnějšího soupeře, kterého dosud Piráti potkali. „Šance jsme si vytvořili, ale nedali jsme gól. Oni nás potrestali v přesilovce, nebo když jsme udělali individuální chybu. Nebylo nám souzeno. Každopádně jsme nehráli náš hokej, který jsme předváděli předchozí dva zápasy. Něco jsme vymýšleli a házeli to po sobě. Venku s pěti inkasovanými góly nemůžeme vyhrát,“ uzavírá František Lukeš.

Vzhledem k programu v ROCKNET ARÉNĚ, čekají kocábku Martina Pešouta ještě dva venkovní a nelehké zápasy. Následující týden vyrazí ve středu do pražského Edenu a v sobotu narazí na Jihlavu v pelhřimovském azylu.

Topfoto: Vojtěch Gargulák.