Trenére, co teď kluci na trénincích dělají?
„Rok jsme nejeli a nebyla celá sezona, takže se zase zaměřujeme na bruslení,
protože ruce se dali nahradit tenisáky, koordinačními cvičeními a podobnými
věcmi. Konkrétně třeba dneska se soustředíme na bruslení v brankovišti, bruslení
dopředu – dozadu, postavení na tyčkách, vyjetí proti hráči a na kontrolu
střeleckého úhlu.“
Jak se tréninky liší v jednotlivých třídách?
„Ono se to nezdá, ale liší se to hodně. U malých tříd se to musí hodně
hlídat, aby si kluci neudělali špatné návyky. Potom u vyšších tříd se spoléhá
na bruslení a zapojuje se hodně brankoviště, aby v něm byli dobře
orientovaní. Zároveň už se tam věci hodně pilují do detailů. U malých dětí se
to musí učit konkrétně – vyjíždění po brusli, posun přes hranu brusle a
podobně. Musí se to u těch nejmenších učit hodně pomalu, starší kluci už to
umí, takže už to zapojujeme do hry a do příkladných cvičení.“
Je vlastně možné vzít brankáře na skatemill – kvůli
bruslení?
„Tenhle problém jsme kdysi řešili. Jsou na to rozdílné názory. Brankář tam
toho moc neudělá, protože bruslí neustále s nohami na ledě, nejde třeba nepřešlapovat,
takže jsou tam spíš ve statickém postavení a sledují puk. Já osobně chci, aby i
malí gólmani do čtvrté třídy bruslili hodně, takže chodí na led i jako hráči,
aby se naučili bruslit, protože v betonech se ty malé děti bruslit
nenaučí. Je to takové sporné, mně gólmani na skatemill nechodí.“
Mají mladí gólmani možnost trénovat nějak navíc?
„Využíváme pro brankáře patnáct až dvacet minut, které mi dávají trenéři na
zapracování, to je úžasný. Jsou navíc brankářské tréninky, kde se dělá jenom
bruslení, protože jich tolik nemáme a máme hodně gólmanů. Jelikož už trénujeme
několikátý týden a kluci za tu dobu dost bruslili, teď jsme zvolili v rámci
týmového tréninku jiná cvičení, takže jsme dělali koordinaci oko – ruka při
střelbě na lapačku, nebo na vyrážečku.“
Zmínil jste, že se koordinace rukou a očí dala trénovat i
doma v době pandemie. Měl jste do kluků dobrou zpětnou vazbu?
„Dělali jsme to tím způsobem, že já jsem jim dal cvičení, která byla stažená
z youtube anebo od svazu, kluci nahrávali, co udělali, a poslali mi to.
Měl jsem dobrou zpětnou vazbu. Pak jsme měli suchou, kde jsme ty věci ladili.
Pracovali jsme hodně s tenisáky kvůli koordinaci, aby věděli, že mají ruce
před sebou a pracují spolu s nimi i oči. Hodně jsme žonglovali, dělali
jsme postřehová cvičení a podobně.“
Máte v klubu nějaké žongléry, kteří by mohli do
cirkusu?
(culí se) „Žonglování je jedno ze cvičení, které chci, aby kluci
dělali před tréninkem, protože si tím srovnají soustředění. Při žonglování se
třemi míčky musí hodně pracovat a hodně to vnímat. Kluci umějí základní
žonglování nahoru, ale já ještě chci, aby žonglovali i o stěnu a taky o zem,
což je docela problém, umí to i málo gólmanů v NHL. Děláme to hlavně
proto, že puky létají od země, tak aby si sahali i dolu. Mohli by být cirkusáci.
Ke klasickému žonglování přidávají kleknutí na kolena, sednutí na zadek a pořád
jedou. Není to u všech, ale od sedmé třídy nahoru už by to měli umět. Konkrétně
bych mohl jmenovat Matyáše Bajgara z juniorky, u mladších například Máťa Hrůza
a třeba Honzík Králů.“