Honzo, získal jste první kanadský bod v seniorském hokeji. Jaký je to pocit, byť jste si připsal „pouze“ asistenci?
„Je to super pocit, ale gól ještě napadl. Budu doufat, že to vyjde třeba hned příště.“

Jelikož to byla jen asistence, tak puk jste si prozatím nebral?
„Puk jsem si nebral. Počkám si na gól a pak si ho vystavím na poličku.“

Nebyla to pro vás seniorská premiéra, protože několik zápasů už jste odehrál. Jaký je hlavní rozdíl mezi druhou ligou a juniorskou soutěží a krajskou ligou?
„Určitě v rychlosti. Kluci jsou rychlejší, i když ne zase o tolik. Druhá liga má zcela určitě větší úroveň, než v minulé sezoně. Dalším rozdílem je síla. Myslím si, že silově na tom nejsem zase až tak špatně. V lize juniorů si podržím puk, odstavím hráče, což tady je mnohem těžší.“

Na křídlech s vámi nastupovali mladí kluci – Tomáš Koblížek a Jakub Zajíček. Pomohlo vám, že tam byli podobně brusliví spoluhráči?
„Kluci na ledě lítali, takže to bylo podobné jako v juniorce, kde mám Rindyho. Koblih se Zajdou mi hodně pomáhali.“

Jaké to je pro vás, jako mladého kluka, přijít do šatny, kde sedí třeba Viktor Hübl nebo František Lukeš?
„To je velký zážitek. Oba jsou legendami hokeje, takže jsem rád, že mě vzali mezi sebe.“

Bylo to v něčem jiné, když jste přišel do kabiny loni a letos, kdy tam sedí další hvězdní hráči?
„Minulý rok tam byla také jména, ale letos to bylo o něco jinačí. Prostě tam sedí legendy.“

Za áčko jste už hrál. Jak to bylo tentokrát s nervozitou?
„Nervozita tam pořád byla. Vždycky když takhle nastupuji, tak nervozita je. Ale spadlo to ze mě už při rozbruslení, pak už to bylo lepší. Pomáhali mi kluci, hlavně Koblih se Zajdou a bylo to dobré.“

Nervozitu máte vyloženě před zápasy áčka, nebo také před juniorkou?
„Je to i v juniorce, protože tam také potřebujeme bodovat a musíme do toho trochu dupnout, abychom odskočili soupeřům. Mám to v obou případech, ale tady je ještě trochu větší.“

V minulé sezóně jste říkal, že zůstáváte, abyste hrál druhou ligu. Teď máte „splněný“ další krůček. Co bude cílem ve zbytku sezony?
„Vedu jako kapitán juniorku s tím, že chceme postoupit. Takže k tomu kluky vedu. Navíc bych si přál odehrát více zápasů s áčkem. Jsem tady rád za každou odehranou minutu.“

Když jste zmínil kapitánství, je to poprvé, kdy jste kapitánem?
„Už je to podruhé, možná dokonce potřetí. Naposledy jsem dělal kapitána v Litoměřicích.“

Jaké to je dělat kapitána jinde, než v Litoměřicích, kde je to pro vás doma?
„Pro mě je to v Chomutově už jako doma. Jsem rád, že mě kluci vybrali a snažím se je podporovat co nejvíce.“

Čekal jste, že vás vyberou, když se hlasovalo v kabině?
„Chvilkami ano, jindy zase ne. Bylo to takové půl na půl, ale pak trenéři řekli, že jsem získal většinu hlasů, takže mě to potěšilo.“

Jak moc jiná je liga juniorů se srovnáním s extraligou?
„Tím, že spadlo šest týmů a my v lize juniorů z nich máme pět, tak pro nás je to téměř úplně stejné. Pak jsou tam týmy z druhé skupiny, které hrají úplně jiný hokej. Ten kdo má puk, tak po něm se sesypou jako vosy, takže to je trochu změna. Přiznám se, že s nimi trochu hoříme, ale musíme se na ně připravit a věřím, že pak to bude lepší. Takže je to jinačí, ale věřím, že to zvládneme a uděláme nějakou šňůru vítězství.“