Petře, dnes velmi úspěšný zápas. Koráb Belladonna uplaval první důležité míle k tolik toužebnému cíli. Radost musí být i u posádky.

„Tak určitě máme radost, že se to takhle povedlo, až je to zavádějící - 10:1. Ale body máme. Což je důležité. Ale další zápasy jsou před námi. Začátek se vyvedl, kdyby to takhle pokračovalo, nikdo by se nezlobil.”

A tedy zítřejší pokračování?

„To podobné nebude. Samozřejmě, kdyby byl stejný počet branek, bylo by to něco jiného, ale nepočítáme s tím. My musíme hrát zase od začátku. Opět od stavu 0:0. Každý zápas je samostatná bitva.”

A změny v kádru?

„Myslím si, že budeme ve stejném složení. Jen Venca Eiselt má něco s tříslem, tak patrně ten bude nahrazen.”

Stav by byl patrně někde jinde, kdyby orlí brankář nepředváděl chvilkami až akrobatické prvky. On ale i domácí Chábera nezachytal špatně...

„Podal dobrý výkon. Měl to těžší v tom, že na něj nešlo mnoho střel, takže soustředěnost u něj musela být na místě. Ostatně celý tým hrál dobře.”

Vy sám jste dnes přispěl dvěma góly. Je to pro hokejistu nějaká událost, nebo prostě štěstí?

„To je jedině o štěstí. Je doba, kdy vám na hůl nepřijde jeden prašivý puk a pak je období, že vám to tam padá jak hrušky při silném větru (smích)”

Chomutov je po 15ti denní pauze. Jak vypadala vaše příprava před začátkem play-off?

„Kvalitní a náročné tréninky jako po celou sezonu. Měli jsme i obavy, ale ty si vlastně ani nesmíte připouštět. A jak jsem řekl, každý zápas hrát od začátku.”

Petře, jste prakticky pamětník v chomutovské kabině. Jste i jmenován v příběhu, který provází play-off. A jste tam nazván „Dzjíra”. Je to vaše přezdívka, nebo to bylo vymyšleno pouze za tímto účelem?

„Tu přezdívku mám od základní školy. A mám ji dodnes. Kluci mi ji jen tak jednou plácli a od té doby jsem prostě Dzjíra (smích).”