Pár kroků za kulisy

Juniorští mistři 2012 dnes: NHL, profi inline, armáda, repre Kuvajtu nebo práce Homera Simpsona

Napsal 23.05.2020 Libor Kult
C h o m u t o v - Po předčasném ukončení sezóny kvůli pandemii koronaviru většina sportovních klubů i sportovních programů vzpomíná. Výjimkou nejsou ani Piráti, kteří na svém facebookovém profilu vysílají památné zápasy, které se pojí s historií klubu. V té je nesmazatelně zapsána premiérová sezóna na novém zimním stadionu v areálu na Zadních Vinohradech. Vůbec poprvé získali junioři republikový titul. Podívejme se, kam se dostali svěřenci Jaroslava Becka s Petrem Martínkem, kteří se na něm jakkoliv podíleli.

Brankáři

Lukáš Matoušek (ZČ – 20 zápasů; 1129 odchytaných minut; úspěšnost 91,43 %; průměr 2,6)
Ve čtvrté chomutovské sezóně se v základní části pravidelně střídal s Janem Strmeněm, který ho však v play-off mezi tři tyče nepustil. Po zisku zlata s hokejem skončil a začal pracovat v otcově podlahovém centru. K hokeji se vrátil v sezóně 2017/2018, kdy se postavil do branky rodného Slaného v krajském přeboru, který chytá doteď. Kromě toho dva roky trénoval právě ve Slaném děti.

Jan Strmeň (ZČ – 27; 1535; 93,56 %; 1,95 / play-off – 5; 300; 96,97 %; 1,00)
Havířovský rodák působil pod vrcholky Krušných hor prvním rokem, během nějž chytal ponejvíc za juniory, ovšem připsal si i pět minut v seniorském A-týmu. V základní části skončil třetí v procentuální úspěšnosti zákroků, měl druhý nejlepší průměr ze všech gólmanů a vychytal nejvíc čistých kont. Ve vyřazovacích bojích patřil k základním stavebním kamenům historického úspěchu, což dokazují prvenství ve třech nejsledovanějších brankářských statistikách. Na severu Čech vydržel až do roku 2017 a zaznamenal 34 startů v dresu chomutovského áčka, z nichž 27 bylo extraligových. Do nejvyšší soutěže naskočil i během roční anabáze v Třinci, odkud jezdil vypomáhat Frýdku-Místku. Na konci druhé sezóny v Českých Budějovicích oslavil s klubem nedávno návrat mezi tuzemskou elitu, o němž rozhodlo hlasování zástupců klubů Chance ligy při debatách o ukončení ročníku kvůli pandemii koronaviru.

Obránci

Tomáš Bartejs (ZČ – 34/3+16, play-off – 5/0+0)
Jedenáctý nejproduktivnější zadák základní části působil v Chomutově druhým rokem a už naskočil za A-tým ve všech třech částech sezóny včetně baráže. Bílomodrý dres, v němž naskočil celkem do téměř dvou stovek mistrovských utkání, oblékal do roku 2015. Poté, co pomohl k návratu do nejvyšší seniorské soutěže, nabral směr Bělorusko. Po roční štaci ve Žlobinu se vrátil do České republiky a vybral si rodnou Třebíč. V prosinci 2016 vyměnili Piráti jeho práva s Kometou Brno za Adama Rašku. Tomáš Bartejs se v moravské metropoli postupně usadil v základní sestavě a pomohl Brňanům ke dvěma titulům.

Filip Čížek (ZČ – 35/2+3, play-off – 5/0+0)
Rodák z Veselí nad Lužnicí se v mistrovské sezóně blýskl dvěma góly začátkem prosince doma proti Zlínu. Po zisku titulu hrál ještě sezónu druhou ligu v Klášterci nad Ohří, odkud se přes Anglii vrátil na jih Čech. Usadil se v Českých Budějovicích, kde více než sezónu nastupoval v krajském přeboru za tamní David servis, než přešel během ročníku 2014/2015 do Českého Krumlova. To už studoval na Jihočeské univerzitě obor tělesná výchova a sport, který zdárně dokončil, takže v současnosti učí tělocvik na Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné škole zdravotnické v Českých Budějovicích. Tamtéž trénuje malé hokejisty Motoru, kteří se shodou okolností narodili v roce, kdy získal juniorský titul.

David Dobrovolný (ZČ – 15/1+2)
Třebíčský rodák přišel do Chomutova před mistrovskou sezónou z Jihlavy, ale vinou zranění kolena stihl jen patnáct utkání základní části. I přes opakující se zdravotní problémy a další operace kolena ještě dvě sezóny po titulu pomáhal místním juniorům a naskakoval také v okolních prvoligových či druholigových týmech, než v roce 2015 s hokejem definitivně skončil. Další vrcholové sportování by totiž zásadně ohrozilo jeho nohu. Přesunul se tedy do Prahy, kde chvíli trénoval ve fitness centru, než se vrhnul na obchod. Nyní obchoduje s realitami kousek od Malé Morávky v podhůří Jeseníků a hokej sleduje už jen v televizi.

David Dobrovolný v civilu

Radek Havel (ZČ – 6/0+1)
Odchovanec chomutovského hokeje naskočil jako kmenový hráč staršího dorostu jen do základní části. Následně se podílel na dalších dvou titulech z let 2014 i 2015, přestože ročník 2014/2015 dokončil v barvách Znojma v rakouské mezinárodní soutěži EBEL. V zahraničí si vyzkoušel ještě druhou nejvyšší soutěž v Německu, kde oblékal dres týmů Fischtown Pinguins a EHC Freiburg. Mimo severní Čechy ještě hájil barvy Havířova. Po restartu se znovu vrátil k Pirátům, jeho statistiky v A-týmu se zatím zastavily na 89 startech a patnácti bodech.

Ladislav Hlaveš (ZČ – 7/0+1)
Stihl jen sedm utkání základní části, než se vrátil do Jihlavy, kde hrál i v sezóně předtím. Od roku 2012 hrál až do léta 2019 druhou ligu v rodném Táboře, kde jednu sezónu trénoval malé děti. Kromě toho vystudoval stavební inženýrství na ČVUT a jen kousek mu chyběl k účasti na univerziádě 2017 v kazašském městě Almaty, jelikož vypadl z nominace jako jeden z posledních. I díky studiím se usadil v Praze, kde pracuje jako stavbyvedoucí na realizace dopravních staveb u společnosti Strabag a hraje hokej ve středočeském krajském přeboru za HC Žabonosy.

Daniel Kolář (ZČ – 43/0+8, play-off – 5/0+0)
Odchovanec pražské Hvězdy přišel do Chomutova už v létě 2008 a za juniory naskočil ještě dvě sezóny po titulu, přičemž během ročníku 2012/2013 byl dokonce kapitánem nejstaršího mládežnického týmu. Po zisku zlata stále více naskakoval rovněž v první a druhé seniorské lize. V jeho životopisu najdete dospělé štace v Bílině, Klášterci nad Ohří, Kadani, Berouně, Vrchlabí, Havlíčkově Brodě, Pelhřimově, Technice Brno, Hodoníně nebo Prostějově. Nedávno ukončenou sezónu strávil v Jihlavě, kam přišel v létě 2019 už s jedním extraligovým startem za Pardubice.

Daniel Kolčava (ZČ – 19/0+2)
Lounský rodák hrál za chomutovskou mládež už v sezóně 2006/2007. V mistrovské sezóně nastoupil jen v základní části, neboť pravidelně naskakoval ve druhé lize za Klášterec nad Ohří, s nímž prošel až do kvalifikace o první ligu. V sezóně po titulu prošel jako kmenový hráč Kadaně i Bílinou či znovu Kláštercem nad Ohří, ale v létě 2013 nedostal nabídku nové smlouvy. I pro zachování vztahu zvolil konec profesionální kariéry a návrat do rodných Loun, kde až do současnosti nastupuje v krajském přeboru. Přes krátká zaměstnání u celní správy a v papírnách nyní již sedmým rokem pracuje v oblasti ochrany osob a majetku.

Patrik Kopáč (ZČ – 37/1+5, play-off – 4/1+0)
Autor vítězného gólu ve finále s Kometou přišel před mistrovskou sezónou ze slovenské Dubnice nad Váhom a juniorům vypomáhal i ve dvou sezónách po titulu. Nejprve nastupoval za nejstarší mládežnický tým pravidelně, následně si do něj jen odskočil z Kadaně. V létě 2014 jediný obránce, který v mistrovském play-off skóroval, odešel na zkoušku do Zvolena, jenže v přípravě si při přeskoku vysokých překážek poranil páteř. Vyhřezlé ploténky už jej na led nepustily a po roce léčení se vydal jinou cestou. Zkoušel studovat IT na vysoké škole, věnoval se marketingu ve stejném oboru, zkusil si práci bankéře, stihl i dobrovolnou práci na hostelu ve Skotsku nebo pracoval jako kondiční trenér. V současnosti dělá sádrokartonové stropy a zateplení společně se svým otcem. V Brně také trénuje bojová umění, běhá a zkouší triatlon. Hokej si po letech zahrál v zimě 2019 v poloamatérské lize a rád by jej znovu hrál i výše, ale brzdí ho zdravotní potíže se zmíněnými ploténkami a koleny.

Karol Korím (ZČ – 44/8+9, play-off – 5/0+1)
Další slovenský zadák přišel do Chomutova už v létě 2010 z Mladé Boleslavi a v základní části mistrovské sezóny byl s osmi góly pátým nejčastěji skórujícím bekem celé soutěže. Po titulu hrál za slovenskou dvacítku v domácí nejvyšší soutěži a na světovém šampionátu byl dokonce jejím kapitánem. Následně si v dresu Pardubic vyzkoušel českou extraligu a prošel několika prvoligovými kluby, aby se během ročníku 2016/2017 vrátil do rodné Nitry, kde doposud hraje mezi elitou našich východních sousedů.

Daniel Opalek (ZČ – 39/1+5, play-off – 5/0+0)
Trnavský rodák zamířil pod vrcholky Krušných hor před mistrovskou sezónou ze Znojma jako úřadující český juniorský šampion. Během ročníku 2011/2012 si připsal i jeden start za chomutovské áčko, jehož dres už poté v mistrovském utkání neoblékl. Po třech letech v Kadani zvolil v létě 2015 návrat na Slovensko, odkud se po jediném roce vydal do nižší americké profesionální Federal Prospects Hockey League, kde však utrpěl otřes mozku, který ukončil jeho aktivní kariéru. Následně zakotvil v rodném městě a pracuje u slovenské policie.

Ondřej Pozděna (ZČ – 30/3+6, play-off – 5/0+0)
Boskovický rodák byl nejstatnějším členem mistrovského kádru, jeho váha jako jediná začínal jedničkou. Možná i proto si posila z Olomouce vyzkoušela už během titulového ročníku druhou ligu v Bílině, kde také v létě 2014 završil silový bek aktivní kariéru, neboť chtěl uživit rodinu, což hraním ve třetí nejvyšší soutěži podle jeho vlastních slov nešlo. Udělal si řidičské průkazy C a E i zkoušky profesní způsobilosti, takže nyní pracuje v mezinárodní kamionové dopravě a se svým „tirákem“ brázdí Evropu. Vzhledem k častým cestám za hranice už sleduje hokej jen jako fanoušek.

Jan Rutta (play-off – 2/0+1)
Odchovanec píseckého hokeje přišel do Chomutova v létě 2008 jako osmnáctiletý a v následujícím ročníku už naskočil i mezi muži. Není divu, že v mistrovské juniorské sezóně byl stabilním členem defenzivy A-týmu Pirátů, kteří se po 38 letech vrátili do nejvyšší soutěže. Mládežnický celek tak doplnil jen na domácí semifinále se Spartou a finálový duel rovněž doma s Kometou, v němž pomáhal neutralizovat výpady tří nejproduktivnějších hráčů play-off v barvách Brňanů. Následně byl jako nejčastěji skórující zadák základní části součástí týmu, který po sestupu hned vrátil Chomutov mezi tuzemskou elitu. V ní mu hned v dalším ročníku chyběla jediná trefa ke koruně střelců mezi obránci i mezi tuzemskou elitou. Na jaře 2017 pak pomohl k historickému semifinále a posunul počet startů v bílomodrém áčku na 352 utkání. Po parádním play-off si zahrál na světovém šampionátu, kde i skóroval a po němž podepsal smlouvu v NHL. Nejslavnější soutěž světa hraje dodnes, jen Chicago vyměnil za Tampu Bay.

Jan Rutta v dresu Tampy Bay

Dominik Tejnor (ZČ – 12/0+2)
Jak starší dorostenec dostal příležitost jen v základní části, v níž zapsal i dvě asistence. Hned v další sezóně už jako junior nakoukl mezi dospělé v Kadani, o ročník později pak debutoval v chomutovském áčku a s juniory vybojoval další mistrovský titul. Na severu Čech setrval až do léta 2017, ale stabilní místo v A-týmu bílomodrých nezískal, proto zvolil přesun do Znojma hrajícího rakouskou mezinárodní EBEL. Za dva roky se pod vrcholky Krušných hor na jednu sezónu vrátil, aby po jejím předčasném ukončení kvůli koronaviru zamířil opět na jih Moravy k Orlům.

Útočníci

Danko Deveri (ZČ – 42/21+26, play-off – 5/1+1)
Nejproduktivnější Pirát dlouhodobé části přišel před mistrovskou sezónou z Třince a v play-off skóroval jednou, když ve 35. minutě finále vyrovnal na 1:1. Už v ročníku 2011/2012 debutoval čtvrtý muž kanadského bodování juniorské extraligy v chomutovském áčku a o sezónu později byl kapitánem juniorů, kteří za obhajobou titulu nedokráčeli. Během sezóny 2013/2014 opustil druholigový Klášterec nad Ohří a prošel třemi zahraničními štacemi. Začal v italském Kalternu, který hrál mezinárodní INL a domácí druhou nejvyšší soutěž, v další sezóně se přesunul do třetí a čtvrté nejvyšší německé soutěže. V létě 2015 se vrátil do českých soutěží a dva roky nastupoval střídavě za Klášterec nad Ohří a Kadaň. Sezónu 2016/2017 třebíčský rodák z velké části promarodil kvůli problémům s vazy v rameně a po ní hokej definitivně opustil, protože do ciziny už jít nechtěl. Začal pracovat v Německu jako svářeč, předává hokejové rady mladšímu bratrovi a doma v Klášterci nad Ohří mu dělá radost měsíční dcerka.

Pyšný tatínek Danko Deveri s kočárkem

Jiří Fronk (ZČ – 5/1+2, play-off – 1/0+0)
Další ze starších dorostenců, který v průběhu mistrovské sezóny naskočil mezi juniory, ovšem jako jeden z mála dostal příležitost i v play-off, neboť nastoupil v prvním čtvrtfinále na Slavii. Rok po titulu prošel lounský rodák vstupními drafty do kanadské i americké juniorky, ale ještě rok zůstal v České republice. Díky tomu si s juniory Karlových Varů vyzkoušel ruskou MHL, takže za chomutovské juniory hrál jen v základní části a do dalšího zlatého play-off nezasáhl. V létě 2014 si pak vybral tým Cedar Rapids RoughRiders z juniorské USHL. Za dalších dvanáct měsíců už měl v kapse smlouvu s Manitobou Moose. Klub se tehdy vrátil znovu na hokejovou mapu a hrál zápasy ve stejné aréně jako Winnipeg Jets, jehož farmou je až doposud. Pendlování mezi první farmou v AHL a druhou v ECHL Jiří Fronk ukončil během ročníku 2016/2017, kdy se vrátil do Evropy a působil střídavě v Mladé Boleslavi a Českých Budějovicích. Po roce v Havířově prošel německou DEL2, třetí nejvyšší soutěží našich západních sousedů a druhou nejvyšší soutěží v Itálii během jediné sezóny. K dalšímu návratu do České republiky zvolil Jihlavu, kde skončil v ročníku 2019/2020 druhý v týmové produktivitě i pořadí střelců.

Jaroslav Hafenrichter (ZČ – 2/1+2, play-off – 4/3+1)
Místní odchovanec se před mistrovskou sezónou vrátil do rodného města po letech v pražské Slavii. Už byl nedílnou součástí A-týmu, proto odehrál minimum zápasů v základní části. V play-off však vynechal jen úvodní čtvrtfinále se Slavií a se třemi góly se stal nejlepším týmovým kanonýrem, když se prosadil v obou semifinále se Spartou. Po postupu áčka do extraligy nastupoval převážně v první lize za Kadaň, v létě 2013 pak zamířil do druhé německé nejvyšší soutěže. Za dva roky si vybojoval místo o patro výš, kde působí dodnes. Jen Hamburk, který zbankrotoval, po roce vyměnil za Augsburg, odkud během ročníku 2017/2018 nakoukl i do reprezentace našich západních sousedů.

Jan Hammerbauer (ZČ – 34/5+9, play-off – 5/0+2)
Kadaňský rodák přišel do Chomutova v létě 2009 z Kladna a od té doby se objevoval v juniorské sestavě, přestože pravidelně nastupoval ještě dva roky ve starším dorostu. Bílomodrý juniorský dres oblékl rovněž v další mistrovské sezóně 2013/2014, kdy také debutoval v A-týmu. V něm naskočil jen jednou, ale doma se Slavií Praha zapsal extraligovou asistenci. V sezóně 2014/2015 párkrát nastoupil ve druhé lize za Klášterec nad Ohří, ale stále byl kmenovým hráčem Kadaně. O sezónu později už hrál jen druhou ligu a zároveň si vydělával jako řidič kamionu. Po roce vyhrála práce, kterou po šesti měsících změnil a stal se na půl roku dozorcem ve věznici. Jenže láska k hokeji zvítězila, když se naskytla možnost se k němu vrátit. Stalo se tak ve čtvrté německé nejvyšší soutěži za pomoci kamaráda Michala Žižky a klubu z Lauterbachu, který mu pomohl získat německé občanství a za nějž v prosinci 2017 poprvé nastoupil. Následně se posunul o ligu výše a nyní se po dvou letech v Lindau stěhuje v rámci Oberligy do Selbu, kde také s manželkou Jitkou bydlí. Po celou dobu v Německu jej hokej živí.

Filip Hanták (ZČ – 31/2+12, play-off – 3/2+0)
Pražský rodák hrál za chomutovské juniory poprvé už v sezóně 2008/2009. Do klubu se vrátil před mistrovskou sezónou. V ní nastupoval pravidelně a dokonce debutoval v mistrovském seniorském utkání v barvách áčka Pirátů. V juniorském play-off se trefil v obou semifinále do sítě „své“ Sparty, odkud do Chomutova přišel. Ve druhém případě šlo v závěrečné minutě dokonce o vítěznou trefu. Pod vrcholky Krušných hor vydržel v Kadani a Klášterci nad Ohří do roku 2014. Pak ho na sezónu vyřadil ze hry zlatý stafylokok, kterého porazil a postupně se přes Kobru Praha ve druhé lize a Litoměřice v první lize vrátil podruhé do Chomutova, kde v polovině listopadu 2018 premiérově naskočil do Tipsport extraligy a zase u toho byla „jeho“ Sparta. Ročník dokončil v Prostějově a následně se pro sezónu 2019/2020 přesunul pražského krajského přeboru, kde znovu oblékl dres Hvězdy, na jejímž stadionu udělal první krůčky na ledě. Jednalo se však jen o dvouzápasovou epizodu, jinak se více věnoval malému butikovému fitness studiu, které před čtyřmi roky otevřel v Praze. Stihl však také hokejovou exotiku, když na jednom turnaji pomohl reprezentaci Kuvajtu k celkovému prvenství v konkurenci Libanonu, Spojených arabských emirátů, Egypta, Saúdské Arábie a Bahrajnu.

Darek Hejcman (ZČ – 18/2+3, play-off – 2/0+0)
Také tento chomutovský rodák a odchovanec spadal v mistrovské sezóně věkově do staršího dorostu, ale mezi juniory dostal hodně prostoru včetně obou čtvrtfinále se Slavií. O dva roky později už patřil při dalším titulu ke klíčovým hráčům. V letech 2014 až 2018 nastupoval za Kadaň, odkud ho trenéři povolali k jednomu extraligovému střetnutí, které je zatím jeho jediným startem v bílomodrém áčku. Od roku 2018 hájí barvy Přerova.

Nicolas Hlava (ZČ – 2/0+0)
Vyhlášený bojovník a místní odchovanec taktéž patřil věkově do staršího dorostu, proto naskočil jen do dvou juniorských utkání. O dva roky později už patřil při cestě za dalším titulem k oporám nejstaršího mládežnického týmu, v sezóně 2013/2014 navíce debutoval mezi dospělými i v chomutovském áčku, v jehož kádru vydržel až do roku 2018. Poté zvolil odchod do Znojma a v rakouské mezinárodní soutěži nasbíral téměř bod na zápas, což mu vyneslo angažmá v extraligových Karlových Varech, odkud však už zkraje sezóny 2019/2020 zamířil opět do rodného Chomutova, kde se zařadil mezi opory mužstva, jež pomáhalo k restartu po sestupu z tuzemské elity.

Radek Hrabák (ZČ – 43/23+18, play-off – 5/1+0)
Další import z pražské Sparty, který dorazil pod vrcholky Krušných hor už během ročníku 2008/2009 do tehdejšího staršího dorostu jako reprezentant do 17 let. V základní části mistrovské sezóny byl druhý nejlepším kanonýrem a třetím nejproduktivnějším hráčem týmu, v play-off zpečetil výhru v domácím semifinále se Spartou. O ročník později si připsal pět extraligových startů v barvách chomutovského áčka a na konci října dokonce otevřel skóre domácího střetnutí s Libercem. Jenže poté jeho kariéru předčasně ukončily zdravotní problémy. Podstoupil sedm operací levého kolena a rekonvalescence dlouho omezovala i jeho život po hokeji. Následně se usadil v Nizozemí, kde už třetím rokem pracuje jako řidič v kamionové přepravě.

Patrik Huňady (ZČ – 11/0+0)
Chomutovský odchovanec byl na jaře 2012 členem týmu staršího dorostu, takže v mistrovském juniorském play-off už do hry nezasáhl. Vše si vynahradil v letech 2014 a 2015, kdy už patřil ke klíčovým postavám dalších dvou titulů. V seniorech však nastoupil jen za Kadaň a Klášterec nad Ohří, a tak se v roce 2017 stal vojákem z povolání. Momentálně slouží u minometné baterie v Žatci a hokej už nehraje. Naposledy vyjížděl na led jako aktivní hráč během ročníku 2017/2018 v německém Chemnitzu v tamní čtvrté nejvyšší soutěži.

Roman Chlouba (ZČ – 10/4+11, play-off – 5/0+2)
Místní rodák se vrátil do bílomodrých barev v létě 2008 po několika sezónách v Liberci a hned debutoval i v áčku. Sezónu před prvním juniorským titulem v historii klubu vyhrál kanadské bodování základní části nejstarší mládežnické extraligy, během ročníku 2011/2012 už nastupoval za Kadaň, ovšem vypomáhal i juniorům. V Kadani se postupně vypracoval v ofenzivní hvězdu Chance ligy a sbíral extraligové starty u Pirátů, jimž vydatně pomáhal k návratu mezi elitu v sezóně 2014/2015. Když se rozhodl pro odchod ze severu Čech do Slavie v roce 2017 nebo Prostějova v létě 2019, pokaždé se předčasně vrátil. V lednu 2020 se k Pirátům znovu přidal a v áčku rozšířil počet startů na 158 duelů.

David Klouček (ZČ – 42/9+7, play-off – 5/1+1)
Vůbec první střelec mistrovského play-off přišel do Chomutova v létě 2008 z Ústí nad Labem. Hned po titulu ukončil aktivní kariéru a vrátil se do rodné Prahy, aby začal studovat na vysoké škole, kterou také zdárně dokončil. U hokeje však zůstal i nadále, neboť píská jako čárový rozhodčí. Sezóna 2019/2020 byla jeho třetí v tuzemské nejvyšší soutěži a o první mezinárodní turnaj jej připravila pandemie koronaviru, neboť šampionát dospělých divize 3A byl podobně jako další vrcholné akce zrušen. Mimo led je už tři roky zástupcem ředitele jedné z pražských středních škol.

David Klouček hází buly v utkání základní skupiny Ligy mistrů v Hradci Králové

Pavel Komma (ZČ – 15/1+0, play-off – 1/0+0)
Rovněž rodák z Aše ukončil aktivní kariéru po zisku titulu. Do Chomutova přišel už v létě 2010 z Litvínova, ale ročník 2010/2011 strávil v Klášterci nad Ohří, kde si čtyřikrát zahrál i druhou ligu dospělých. V mistrovském play-off naskočil jen v úvodním čtvrtfinále na Slavii. Po oslavách zlata nedostal odchovanec Mariánských Lázní nabídku smlouvy, proto zamířil na vysokou školu. Fakultu tělesné výchovy a sportu reprezentoval na ledové ploše, ale po roce studia ukončil a vydal se pracovat do Německa, kde však dostal kvůli pandemii koronaviru výpověď. I během zaměstnání v kožedělném průmyslu, kde připravoval vydělané kůže pro sedačky do aut, si chodil strčit hokej s hobíky. Od sezóny 2018/2019 znovu vypomáhá mateřským Mariánským Lázním v krajském přeboru.

Jaroslav Kůs (ZČ – 2/2+3)
Druhý hráč ročníku 1990, který do mistrovské sezóny zasáhl, ale tentokrát jen do základní části, před jejímž zahájením měl na kontě už téměř 50 startů za chomutovské áčko, v němž místní rodák nakonec zaznamenal přes 100 zápasů. Nastoupil za Piráty i v nejvyšší soutěži, kterou si vyzkoušel rovněž v Karlových Varech nebo Litvínově. Nejvíc toho však odehrál v Chance lize, kde působil i během sezóny 2019/2020 v barvách Kadaně.

Daniel Lehnert (ZČ – 31/2+6, play-off – 5/0+0)
Další z chomutovských odchovanců, který se později podílel i na titulu na jaře 2014, sbíral zkušenosti mezi juniory už v sezóně před prvním zlatem. Hokej na ligové úrovni hrál až do roku 2016, přičemž v poslední sezóně vystřídal Kadaň s Kláštercem nad Ohří, jenže kvůli zranění odehrál jen 18 utkání. Za chomutovské áčko nikdy nenastoupil, ovšem do klubu se v létě 2016 vrátil jako trenér pirátského potěru. Vlastník trenérské licence B absolvoval během trénování kurzy na Rehabilitation Prague School a dostal nabídku pracovat v Centru pohybové medicíny věhlasného docenta Pavla Koláře. Tu v únoru 2018 přijal, ovšem nyní pobývá na Novém Zélandu, kam vyrazil s přítelkyní poté, co v České republice vše prodali. Po jazykových kurzech a práci na plantážích kiwi se i u protinožců vrátil k hokeji, neboť v klubu Dunedin Thunder trénuje mládež.

František Mála (ZČ – 13/6+6)
Do Chomutova přišel v létě 2007 z Jindřichova Hradce jako dorostenec s dvouzápasovou zkušeností v juniorské extralize a pod vrcholky Krušných hor pomáhal dorostu k návratu do nejvyšší soutěže. V titulové sezóně už hrál seniorský hokej v Kadani a juniorům vypomáhal v rámci výjimky jako o rok starší hokejista. Od zlata až doposud nastupuje strakonický rodák ve druhé lize, kde prošel Kláštercem nad Ohří, Bílinou a nyní Mostem. Zároveň pracuje na elektrárně Prunéřov jako operátor PG 350, což sám se smíchem popisuje jako zaměstnání Homera Simpsona v jaderné elektrárně z legendárního kresleného seriálu.

Jan Mazánek (ZČ – 13/2+1)
Chomutovský rodák a odchovanec naskočil do zápasů jen v základní části. Po jednom střetnutí totiž odjel do nemocnice, aby zjistil, zda nemá nalomená žebra, jenže vyšetření odhalila problémy se srdcem, které jej na tři měsíce vyřadily ze hry. Za místní juniory hrál ještě o sezónu později, ale v létě 2013 aktivní kariéru ukončil a naplno se vrhnul na golf, jemuž se věnuje od roku 2008. Postupně se propracoval až k handicapu 1 a přes sérii turnajů Raiffeisenbank Czech Golf Amatuer Tour se posunul mezi profesionály do Moneta Czech PGA Tour. Zároveň studuje školu PGCA, díky které může golf trénovat. Ze Zelené u Málkova v současnosti vyráží za klienty nejčastěji do golfového klubu Bitozeves.

Jan Mazánek na golfovém greenu

Jakub Mužík (ZČ – 4/0+4)
Lounský rodák přišel do Chomutova v sezóně 2008/2009 z Kladna jako osmnáctiletý junior, který zapsal i pět startů v místním áčku. Už z toho je patrné, že v rámci mistrovské sezóny nastoupil několikrát na výjimku, neboť pravidelně hrál za Klášterec nad Ohří, s nímž postoupil až do kvalifikace o první ligu. Po titulu odešel do zahraničí. Čtyři roky strávil v Bělorusku (Brest a Žlobin), dva roky hrál alpskou ligu za nyní zaniklý klub Neumarkt/Egna a poslední dvě sezóny obléká dres německého Schongau ve čtvrté nejvyšší soutěži. Ve zhruba dvanáctitisícovém bavorském městě během sezóny 2019/2020 trénoval i děti jako další zdroj příjmů.

Jakub Novák (ZČ – 42/11+16, play-off – 5/2+2)
O pět minut mladší královéhradecké dvojče se blýsklo zejména ve čtvrtfinále se Slavií. V obou zápasech totiž vstřelilo vítězný gól, přičemž doma bylo dokonce jediným střelcem celého duelu. Oba bratři pak v červenci 2012 oslavili další juniorské zlato, tentokrát se tak stalo na mistrovství světa inline hokeje v Kolumbii. Jakub na rozdíl od bratra Lukáše za chomutovský A-tým nikdy nenastoupil. Společné putování hokejovým životem oba na chvíli rozdělilo v sezóně 2015/2016, kdy Lukáš působil ještě v Kadani a Jakub kvůli zranění hrál až v Trutnově. Doma na východě však oba záhy skončili a vyrazili do Francie, kde se živí jako profesionální inline hokejisté. Nastupují za Predateurs Vierzon, což je tým ze zhruba pětadvacetitisícového města ve středofrancouzském departementu Cher.

Dvojčata Novákova v dresu francouzského Vierzonu

Lukáš Novák (ZČ – 43/12+16, play-off – 5/1+1)
Čtvrtý nejlepší týmový střelec základní části mistrovské sezóny se v play-off prosadil jen jednou, když ve 36. minutě prvního semifinále na Spartě zpečetil výsledek 3:0 z pohledu mladých Pirátů. Jediný start za áčko zapsalo starší z dvojčat 6. února 2014 na ledě Pardubic. Jeho kariéra kopíruje bratrovu, takže i on nyní čtvrtým rokem hraje inline hokej za Vierzon. Oba Východočeši pomohli Predateurs jednou do semifinále francouzského poháru a na jaře 2019 k postupu do nejvyšší soutěže. Doma pak hájí v inline extralize barvy rodného Hradce Králové.

Filip Ondráček (ZČ – 30/5+9, play-off – 5/0+0)
Rodák ze Zlína strávil v Chomutově jen a právě mistrovskou sezónu 2011/2012, před kterou přišel z Havlíčkova Brodu. V létě zvedl kotvy a vydal se za hranice České republiky. S litevským týmem Baltica Vilnius si zahrál béčkovou juniorskou MHL a ve stejném ročníku si vyzkoušel v té době ještě pouze americkou Western States Hockey League, v níž skončil stříbrný s týmem Bay Arena Seals ze San Jose. Sezóna 2013/2014 znamenala pro odchovance valašského hokeje čtvrtou nejvyšší seniorskou soutěž ve Švédsku. V létě se pak vrátil do rodné vlasti, kde nastupoval dva roky za Vsetín ve druhé lize a vypomohl rovněž Uherskému Brodu v krajském přeboru. Už po návratu ze Švédska začal hrát hokej při práci a ve stavební firmě je zaměstnán dodnes. Momentálně chystá další životní krok, neboť za měsíc a půl se žení. Se smíchem říká, že poté už nebude stíhat ani „srandamače“ jednou týdně.

Miha Pesjak (ZČ – 30/4+3)
Vyslanec slovinského hokeje a tehdy ještě útočník se do českých soutěží vrátil zkraje sezóny 2010/2011 z akademie Salcburku. V mistrovské sezóně zvládl kvůli problémům s imunitním systémem jen 30 soubojů základní části, po oslavách titulu zamířil zpět do Slovinska. Ve své vlasti nastupoval za Olimpiji Lublaň v rakouské mezinárodní EBEL a za rodnou Jesenici v INL. Podobně jako Filip Ondráček si vyzkoušel švédskou Division 2, ovšem po sezóně 2016/2017 zamířil opět do Lublaně. Posledním profesionálním ročníkem byl ten předminulý, v němž oblékl dres francouzského Brestu, odkud se vrátil do Jesenice, kde v létě 2019 ukončil hokej na vrcholovější úrovni s tím, že poslední tři sezóny nastupoval v obraně. Nyní vyrábí ve Švýcarsku vlaky ve společnosti Stadler a hraje hokej pro radost za rakouský tým EHC Montafon.

Josef Ptáčník (ZČ – 5/1+2)
Kolínský rodák přišel na sever Čech v létě 2008 ze Vsetína, ovšem nejprve zamířil do Litvínova, odkud se ještě v téže sezóně přesunul do Chomutova. V mistrovské sezóně působil převážně v Klášterci nad Ohří, ale v rámci výjimky vypomohl v základní části rovněž juniorům Pirátů. Po následující sezóně ukončil aktivní kariéru, kterou obnovil pouze na jediný zápas v dresu Klášterce během sezóny 2015/2016. Mimo hokej pracoval u vězeňské služby a nyní je ve službách policie. Kromě toho se věnuje men’s physique a kulturistice, v níž je mistrem Čech z let 2018 a 2019.

Marek Račuk (ZČ – 37/24+18, play-off – 5/2+3)
Teplický rodák začínal s hokejem v Litvínově, odkud přišel před mistrovskou sezónou. V ní skončil druhý v týmové produktivitě základní části a opanoval ji v rámci klubu v play-off, ve kterém se trefil v závěrečných dvou zápasech. Dokonce byl posledním střelcem celé juniorské sezóny, když v čase 59:05 zpečetil výsledek finále na 3:1 pro Piráty. V chomutovské organizaci vydržel do roku 2017 a stihl 171 utkání za áčko. Následovalo angažmá ve Slavii Praha a dva roky v Prostějově, během nichž se vypracoval v elitní útočníky Chance ligy. Pro sezónu 2020/2021 se dohodl s Kladnem.

Stanislav Škorík (ZČ – 32/4+2)
Rodák z Prostějova přišel před mistrovskou sezónou ze slovenského Zvolenu a během ní si vyzkoušel seniorský hokej v Bílině. Kvůli problémům s třísly nastoupil jen v základní části, po zisku zlata bojoval o místo mezi dospělými v Kadani a Klášterci nad Ohří. Následovaly dvě sezóny ve druhé lize v Hodoníně a Přerově či zkouška v Žilině. Během ročníku 2015/2016 ještě jednou vypomohl Kroměříži v krajském přeboru, to už ale žil v Přerově, kde začal pracovat u policie. Hokeji se nyní věnuje už jen jako člen policejní reprezentace, která přišla kvůli pandemii koronaviru o světový pohár v Liberci. Kromě toho je poloprofesionálním cyklistou v oddíle PSG Cyklosport Chropyně.

×
Dnes v 16:00 | Jun.
VHK ROBE Vsetín
Piráti Chomutov