Jakube, k poslednímu zápasu jste nastoupili 21. prosince. Mezi tím byly vánoční svátky a až nyní soutěžní střetnutí. Jak těžký byl návrat do zápasového tempa?
„Vypadl jsem ještě před poslední zápasem v Jablonci, takže jsem měl zápasovou pauzu o pár dní delší. Myslím si, že jsme dobře potrénovali, i když to nebylo nic přehnaného, ale tak akorát přes svátky. Po Novém roce jsme měli dva ostřejší tréninky. Od začátku jsme začali dobře, což jsme si hned říkali. Věděli jsme, kdybychom dostali první gól, vypadal by zápas blbě. Tím, že jsme hráli doma, tak z těchto zápasů potřebujeme těžit a musíme do nich mít dobré starty. Dařilo se nám to i proti Písku, i když nějaké výpadky přišly, ale snažili jsme se hrát a nějak utkání dohrát.“

Písek ve třetí třetině přidal na důrazu a z pohodlného zápasu se stal guláš. Jak moc to bylo nepříjemné?
„Začali nás napadat a šli hodně do brány… Myslím si, že by tam měla být nějaká hranice něčeho, co se ještě může a co už ne. K tomu se asi nechci už více vyjadřovat. Ale i přesto jsme se s tím vypořádali a byla z toho klidná výhra.“

Pokud se vrátíme k inkasovaným gólům, tak oba padli po důrazných situacích před brankářem. Poprvé se před branku natlačil Alex Cohen ze strany a podruhé přišel minimálně zákrok na hranici pravidel, kdy byl Richard Běhula atakovaný...
„Při prvním gólu propadl puk za brankovou čáru i s gólmanem. A ten druhý raději znovu nebudu ani komentovat.“

Chvíli po druhém píseckém gólu přišel další atak Jehora Hracholského na brankáře. Vy jste soupeře nejprve odtáhl po ledě k zadnímu mantinelu a následně jste se zachoval jako Zorro mstitel. Co se ve vás odehrávalo?
„Po druhém gólu jsem si zapamatoval číslo toho hráče. Když to byl ten samý a navíc to byla už třetí podobná situace asi za šest minut. Takže se mi trochu strhly klapky a myslím si, že pro něj bylo dobře, že zůstal takhle na zemi. Protože bůhví, jak by to v opačném případě dopadlo.“

Od střetnutí s Děčínem se Richard Běhula v brance neukázal. Výjimkou bylo naskočení v Litoměřicích. Přesto herní praxe mu z důvodu zranění chyběla. Ovšem vůbec to na něm nebylo poznat. Souhlasíte?
„Ríša podal velmi dobrý výkon. V zápase byly pasáže, kdy musel podržet tým, což se mu povedlo. Tyhle zápasy pro gólmany nejsou lehké, protože v nich jsou dlouhé pasáže, kdy my tlačíme a gólman toho moc nemá. Takže o to horší a těžší pro něho pak je, když přijdou záludné střely.“

K dalšímu zápasu zajíždíte do posledního Hronova. Asi se shodneme, že půjde především o to, abyste soupeře nepodcenili, že?
„Přesně tak. Jde o to, abychom to nepodcenili, vyhráli a přijeli všichni zdraví.“