Stando, jak se vám dařilo ve Finsku po osobní stránce?
„Určitě to mohlo být lepší, bodů jsem moc nenasbíral, což mě upřímně mrzí.
Na druhou stranu jsem měl trochu jinou roli, hrál jsem na křídle a musel jsem
víc bránit, i když jsem zvyklý spíš na centra. Myslím, že jsem tam měl i
hodně dobrých zápasů. Nebylo to špatné, ale mohlo to být lepší. Příští rok
doufám, že se moje výkony budou stupňovat a už to bude takové, jak budu chtít.“
A týmově?
„Týmově jsme hráli dobře, vyhráli jsme skupinu a měli jsme dobrý tým. Měli
jsem tam i kluky, kteří byli draftovaní a šikovní, takže byla radost
s nimi hrát. Týmově to bylo dobré, ale korona nám bohužel nedovolila jít
dál.“
V čem jste se na severu Evropy zlepšil?
„Zlepšil jsem se celkově, ale nejvíce jsem určitě posunul bruslení. Dělal
jsem k bruslení hodně průpravné cviky na suchu, které mi udělal náš skills
kouč, jeden z nejlepších ve Finsku, přímo pro mě. Zároveň jsem s ním
chodil na led, to mi hodně dalo. Sám mi potom ukazoval další detaily – jak si
brousit nože a třeba jaké vůbec mít nože. Určitě jsem se tam naučil hodně věcí
a nabral jsem hodně zkušeností.“
Chcete zmínit něco dalšího, kromě bruslení, kterým jsou Finové
pověstní?
„Zlepšil jsem i obrannou činnost a hodně také mentální stránku, jsem víc vyspělý a v tomhle víc silný. Myslím, že už něco vydržím. Zlepšil jsem třeba střelbu
z jízdy, další drobnosti a různé skills dovednosti. Když jsem tam přišel,
tak jsem zjistil, že některé věci moc neumím. Neuměl jsem pořádně nahrát bekhendem,
vystřelit z jízdy a třeba nahrávat pod hokejkami. Jsou to detaily, které
mě tu pořádně naučili. Určitě to ještě neumím perfektně, ale už je to o hodně lepší, než
to bylo.“
Nakoukl jste i do áčka, viďte?
„Ano, pár měsíců jsem tam byl, což mi taky dost dalo. Mohl jsem tam potkat
možná jedny z nejlepších hráčů v Evropě. Ryan Lasch je opravdu profík
se vším všudy, to jsem ještě neviděl, takže i to mi něco dalo, když jsem se
s ním mohl vídat. Potkávali jsme se a já se od něj mohl učit. Navíc tam
byli i kluci z Česka Rudolf Červený, Filip Chlapík a Patrik Bartošák,
kteří mi také radili. Od nich jsem taky mohl nějaké věci okoukávat.“
Prozraďte něco o finské mentalitě, se kterou jste tam
potkal…
„Všichni to jsou pracovití kluci a jsou trošku roboti, kteří udělají
všechno, co se jim řekne hlavně na ledě. Na suchu se vždycky najde někdo, kdo
to trošku ošulí, ale na ledě to mělo tempo a mělo to prostě úplně všechno, tam
kluci nic nevypustí. Kluci vědí, že pokud neodjedou trénink naplno, nebudou
hrát. Taky se mi líbilo, že tam kluci znají svoje tělo a starají se o něj,
vědí, co jim vyhovuje a co musí udělat. Odpracují si to, jdou domu a
regenerují, není to tak, že by potom hráli do noci na počítači. V tomhle
je ta jejich mentalita jiná, jsou to větší profesionálové. Není pravidlo, že je
to tak u všech, ale většina z nich jo.“
Teď vás čeká reprezentační kemp s dvacítkou. Co pro
vás tahle nominace znamená?
„Nominace pro mě znamená hodně. Vždycky jsem chtěl jezdit na repre srazy a
vždycky chtěl reprezentovat Česko. Moc se na to těším, protože budu zase v Česku,
mezi českými spoluhráči a v české kabině. Doufám, že bude legrace a kemp
si užijeme. Ve Finsku jsou všichni takoví chladnokrevní a sranda v kabině
tolik není. Nejvíc jsem mluvil asi já s Markem Stuchlíkem a ostatní tam
z toho pak měli velkou hlavu, protože pořád poslouchali češtinu. Navíc
jsme seděli přes celou šatnu, protože Marek je gólman, takže jsme to k sobě
měli docela daleko.“
Těšil jste se domů?
„Těšil jsem se hodně na rodinu a na kamarády, které bohužel zatím nemůžu
vidět. Potkám se s nimi až po repre, abych náhodou nechytil covid. Zatím
budu doma, kam jsem se těšil moc i kvůli českému jídlu. (směje se) Těšil jsem
se i na obyčejný rohlík, protože takové věci tam vůbec nejsou. Od malička jsem
chtěl někam ven, ale jak jsem byl venku, zjistil jsem, že doma je doma. Byli
jsme sice celou dobu ve spojení na WhatsAppu, kde jsme si často volali, ale ten
osobní kontakt je něco jiného. Být doma, ve svojí posteli a v tom, co
znám, je lepší.“
Podívejme se ještě na národní tým. Co od srazu očekáváte?
„Čekám, že budeme hodně trénovat a bude to prostě těžký kemp. Každý se bude
chtít ukázat. Zápasy proti osmnáctce budou mít tempo, bude to dobrý hokej a
všichni do toho půjdou naplno, protože se kluci z osmnáctky budou chtít
ukázat, aby udělali nominaci na mistrovství. Ve dvacítce se každý bude chtít ukázat
pro příští sezónu. Doufám, že to všichni přežijeme ve zdraví, nikomu se
v zápasech nic nestane, abychom si to mohli všichni užít a dát do toho všechno.“