Patnáctiletý maskovaný talent měl tedy čas přemýšlet nad tím, že bude čelit i o čtyři roky starším útočníkům, což jeho hlavu zaměstnalo. „Nevím proč, ale v noci před zápasem jsem skoro nespal. Těžko říct, jestli jsem byl nervózní nebo jsem se tak těšil,“ usmívá se Lukáš Malant.
Určité chvění cítil rodák z hlavního města České
republiky podle vlastních slov v úvodu střetnutí 19. kola turnaje O Pohár
DHL. „Prvních pět minut jsem byl trochu nervózní, ale pak to ze mě spadlo.
Hodně mi pomohli kluci v poli, protože hráli opravdu výborně,“ děkuje
na dálku.
„Byl jsem rád, že jsme dali hned v první minutě gól,
protože bývám klidnější, když vedeme,“ připomíná Pechovu trefu už v jedenácté
vteřině. „Soupeř totiž maximálně srovná, když dostanu gól, který ale
samozřejmě dostat nechci,“ culí se následně.
Ve své dorostenecké kategorii zasáhl do třinácti duelů a
podílel se na devíti výhrách. Nyní zažil premiéru v duelu týmů do 20 let. „Byl
to úplně jiný hokej,“ vypálí bez váhání. „Dorost je stokrát pomalejší,
taky střely jsou v juniorech tvrdší. Bylo to podobné jako zápas
s reprezentací proti Rusku,“ srovnává člen národního týmu do 16 let. „Kluci
hráli hodně zodpovědně dozadu. Mluvili o tom i trenéři před zápasem. Možná i
proto, že jsem 04,“ připojuje ještě.
Lukáš Malant si s Jihlavou připsal třicet úspěšných
zákroků, za jeho záda se dostal jediný puk v 53. minutě. Vychytaná nula
tak nebylo moc daleko. „Vůbec neřeším, že jsem kvůli jednomu gólu přišel o
čisté konto. Důležité jsou tři body a já to aspoň budu mít levnější, i když
kluci zatím nic neříkali, kolik by mě měl stát první zápas v juniorech,“
reaguje se smíchem.
Odchovance hokeje v Letňanech překonal jako jediný
jihlavský Dvořák ve hře čtyři na čtyři po velké skrumáži před brankou. „Chyběl
mi kousek a puk bych měl. Kdybych natáhl druhou ruku, možná bych to chytil,“
ohlíží se. „Soupeř zakončoval z levé strany na moji lapačku, ale trefil
mi pravý beton, takže se puk odrazil na druhou stranu. Já byl mimo bránu, tak
jsem skočil a snažil se puk zastavit vyrážečkou,“ popisuje.
Mladičký brankář se po počáteční nervozitě cítil mezi
juniory podle vlastních slov velmi dobře. „Je to zkušenost, za kterou jsem
moc rád,“ libuje si. „Chytalo se mi líp než v dorostu. Mám to
takhle odmala. Vždycky jsem chytal mezi staršími a cítil jsem se tam líp,“
hlásí gólman, který v aktuální sezóně opět absolvoval jedno dopolední
rozbruslení před zápasem s A-týmem.
Do pole už v turnaji O Pohár DHL naskočila pětice hráčů
ročníku 2004, mezi brankáři je však Lukáš Malant vůbec prvním. „Určitě brzy
budou chytat i další kluci, protože na to mají, takže to neřeším,“ hlásí na
téma primátu, který si připsal.
Jedním z bruslařů ročníku 2004 je i pirátský
útočník Jiří Kulich, s nímž se Lukáš Malant potkal na ledě také během
bitvy s Duklou. „Povzbuzovali jsme se a já mu říkal, ať dá gól. Mně pak
říkal Hynek Petržílka, že si mám dávat dobrý pozor, protože hra je mnohem
rychlejší a střílí se v podstatě ze všech pozic, což se potvrdilo,“ přibližuje
závěrem obdivovatel Jonathana Quicka.