O jak speciální zápas se jednalo, protože jste poprvé nastoupil proti bratrovi?
„Speciální byl. Jsem rád, že si brácha zahrál. Trochu jsem se bál, protože do druhé třetiny tam nebyl, ale ve třetí si zahrál. Jsem rád i za něj, protože po dvaceti letech to není sranda. Myslím si, že obstál.“

Vy jste v přestávkovém rozhovoru naznačil, že jste ho k návratu přemluvil. Jak to tedy bylo?
„Hustil jsem do něj dva roky, že je to kraj, a že hrajeme pro chuť na pivo. Po letech řekl, že teda jo, a zapojil se do letní přípravy. Poté se vyklubal můj přestup do Chomutova a on byl jeden z prvních lidí, kterých jsem se ptal, zda sem mám jít, nebo nemám. Řekl mi, abych šel a neohlížel se na něj. Popřál mi štěstí a nyní jsme hráli proti sobě.“

Probíhalo mezi vámi hecování?
„Bylo! Šli jsme se spolu rozběhat a vyměnili jsme si pár názorů, ale žádné velké hecy nebyly.“

Co sázka? Prozradíte něco?
„Ne, to zůstane v rodině.“ (smích)

Jaký byl zápas s Kláštercem? Možná byl pro vás zvláštní, jelikož jste za něj dlouhou dobu nastupoval...
„Zvláštní byl, ale nervózní jsem nebyl. Už jsem dost starý, abych byl nervózní. Všechny tam znám, ale čekal jsem, že to bude vyrovnanější. Dopadlo to tak, jak to dopadlo.“

Co podle vás rozhodlo, že bylo utkání takhle jednoznačné?
„Myslím si, že to bylo tím, že jsme dostali gól. To nás ještě více nakoplo. Řekli jsme si, že musíme dát rychle další góly, abychom se s nimi netrápili jako s Kadaní. To se povedlo a po první třetině se to už v podstatě rozhodlo.“

Může být odveta v Klášterci jiná?
„V Klášterci to bude jiné, je tam o hodně menší hřiště. Soupeř hrál výborně do těla, a tam to bude hodně složité.“

Příště přijedou dosud neporažené Louny. Co očekáváte? Jste jeden z mála, který s nimi má nějakou zkušenost...
„Louny budou hodně nebezpečné. Mají také šikovné hráče, kteří hráli vyšší soutěže. Vždycky, když jsme hráli s Kláštercem proti Lounům, tak to byl boj. Dá se očekávat vyrovnaný zápas. Možná když dáme rychlé góly, tak se můžou taky sesypat. Ale spíš si myslím, že to bude vyrovnané.“

Klášterecký trenér mluvil o tom, že v Chomutově je opravdu velký led. Je opravdu největší v celé krajské soutěži?
„Led je tu hodně široký i dlouhý. V Klášterci se třeba postavíte na buly a zadek máte na mantinelu. Takže určitě je největší a myslím si, že ostatním to dělá problém, protože všechno je daleko. My jsme na to zvyklí a uvidíme, až pojedeme do Klášterce nebo Loun. V Lounech je zimák strašný. Je tam tma a je to bez plexiskel. Do Loun jedete a skoro prohráváte 0:1. A v Klášterci je to malinké a bude to dost kontaktní.“

Může být led v ROCKNET ARÉNĚ tím důvodem, že jste soupeřům v obou dosavadních duelech nasypali dvouciferný počet gólů?
„Myslím si, že jo. Máme tu více místa, navíc tu jsou zkušení a straně šikovní hokejisté. Kluci si umí podržet puk a dát přesnou přihrávku. Spíše uvidíme, jak se s tím popasujeme na menších hřištích.“

Pojďme k vám, protože vy jste předchozí zápas vynechal. Jak jste se tentokrát cítil?
„První třetina byla dobrá. Ve druhé jsem byl v souboji a trochu jsem si tříslo dotáhl. Pak to nebylo úplně ono, ale dalo se to. Nebylo to tak kontaktní, jak jsem si myslel. Doufejme, že bude držet.“

 Kdybyste teď měl říct, zda za týden nastoupíte. Jak by to s vámi bylo?
„Teď v tuhle chvíli bych hrál třeba tři dny v kuse. Uvidíme až se ráno probudím, jak tříslo bude vypadat. Ale doufám, že nastoupím a už nebudu vůbec zraněný.“

 Jak si vůbec užíváte zápasy před tolika diváky? Zažil jste to někdy?
„Zažil jsem to, když jsme hráli s Kláštercem baráž o první ligu. To jsem zažil plný zimák. Tohle je úplně fantastické. Díky lidem je tolik gólů a hecujeme se víc. Hrajeme hlavně pro ně. Chtěl bych jim poděkovat, že chodí. Doufám, že jim budeme dělat jenom radost.“

Takže si po letech užíváte, že na hokej přijde tolik lidí…
„Přesně tak, je to úplně parádní. Hlavně tady je cíl a díky němu hrajeme. Máme o co bojovat a není to jenom na tu žízeň, jak jsem říkal již na začátku. My do toho cíle jdeme a snad ho splníme. Ne snad, my ho prostě splníme. Příští rok už budou fanoušci chodit na druhou ligu. “