Lukáš Matoušek (ZČ –
20 zápasů; 1129 odchytaných minut; úspěšnost 91,43 %; průměr 2,6)
Ve čtvrté chomutovské sezóně se v základní části pravidelně střídal s Janem
Strmeněm, který ho však v play-off mezi tři tyče nepustil. Po zisku zlata
s hokejem skončil a začal pracovat v otcově podlahovém centru. K hokeji
se vrátil v sezóně 2017/2018, kdy se postavil do branky rodného Slaného
v krajském přeboru, který chytá doteď. Kromě toho dva roky trénoval právě
ve Slaném děti.
Jan Strmeň (ZČ – 27;
1535; 93,56 %; 1,95 / play-off – 5; 300; 96,97 %; 1,00)
Havířovský rodák působil pod vrcholky Krušných hor prvním rokem, během nějž
chytal ponejvíc za juniory, ovšem připsal si i pět minut v seniorském
A-týmu. V základní části skončil třetí v procentuální úspěšnosti
zákroků, měl druhý nejlepší průměr ze všech gólmanů a vychytal nejvíc čistých
kont. Ve vyřazovacích bojích patřil k základním stavebním kamenům
historického úspěchu, což dokazují prvenství ve třech nejsledovanějších
brankářských statistikách. Na severu Čech vydržel až do roku 2017 a zaznamenal
34 startů v dresu chomutovského áčka, z nichž 27 bylo extraligových.
Do nejvyšší soutěže naskočil i během roční anabáze v Třinci, odkud jezdil
vypomáhat Frýdku-Místku. Na konci druhé sezóny v Českých Budějovicích
oslavil s klubem nedávno návrat mezi tuzemskou elitu, o němž rozhodlo
hlasování zástupců klubů Chance ligy při debatách o ukončení ročníku kvůli
pandemii koronaviru.
Tomáš Bartejs (ZČ –
34/3+16, play-off – 5/0+0)
Jedenáctý nejproduktivnější zadák základní části působil v Chomutově
druhým rokem a už naskočil za A-tým ve všech třech částech sezóny včetně
baráže. Bílomodrý dres, v němž naskočil celkem do téměř dvou stovek
mistrovských utkání, oblékal do roku 2015. Poté, co pomohl k návratu do
nejvyšší seniorské soutěže, nabral směr Bělorusko. Po roční štaci ve Žlobinu se
vrátil do České republiky a vybral si rodnou Třebíč. V prosinci 2016
vyměnili Piráti jeho práva s Kometou Brno za Adama Rašku. Tomáš Bartejs se
v moravské metropoli postupně usadil v základní sestavě a pomohl
Brňanům ke dvěma titulům.
Filip Čížek (ZČ –
35/2+3, play-off – 5/0+0)
Rodák z Veselí nad Lužnicí se v mistrovské sezóně blýskl dvěma góly
začátkem prosince doma proti Zlínu. Po zisku titulu hrál ještě sezónu druhou
ligu v Klášterci nad Ohří, odkud se přes Anglii vrátil na jih Čech. Usadil
se v Českých Budějovicích, kde více než sezónu nastupoval v krajském
přeboru za tamní David servis, než přešel během ročníku 2014/2015 do Českého
Krumlova. To už studoval na Jihočeské univerzitě obor tělesná výchova a sport,
který zdárně dokončil, takže v současnosti učí tělocvik na Střední
zdravotnické škole a Vyšší odborné škole zdravotnické v Českých
Budějovicích. Tamtéž trénuje malé hokejisty Motoru, kteří se shodou okolností
narodili v roce, kdy získal juniorský titul.
David Dobrovolný (ZČ
– 15/1+2)
Třebíčský rodák přišel do Chomutova před mistrovskou sezónou z Jihlavy,
ale vinou zranění kolena stihl jen patnáct utkání základní části. I přes
opakující se zdravotní problémy a další operace kolena ještě dvě sezóny po
titulu pomáhal místním juniorům a naskakoval také v okolních prvoligových
či druholigových týmech, než v roce 2015 s hokejem definitivně
skončil. Další vrcholové sportování by totiž zásadně ohrozilo jeho nohu.
Přesunul se tedy do Prahy, kde chvíli trénoval ve fitness centru, než se vrhnul
na obchod. Nyní obchoduje s realitami kousek od Malé Morávky
v podhůří Jeseníků a hokej sleduje už jen v televizi.
Radek Havel (ZČ –
6/0+1)
Odchovanec chomutovského hokeje naskočil jako kmenový hráč staršího dorostu jen
do základní části. Následně se podílel na dalších dvou titulech z let 2014
i 2015, přestože ročník 2014/2015 dokončil v barvách Znojma
v rakouské mezinárodní soutěži EBEL. V zahraničí si vyzkoušel ještě
druhou nejvyšší soutěž v Německu, kde oblékal dres týmů Fischtown Pinguins
a EHC Freiburg. Mimo severní Čechy ještě hájil barvy Havířova. Po restartu se
znovu vrátil k Pirátům, jeho statistiky v A-týmu se zatím zastavily
na 89 startech a patnácti bodech.
Ladislav Hlaveš (ZČ –
7/0+1)
Stihl jen sedm utkání základní části, než se vrátil do Jihlavy, kde hrál i
v sezóně předtím. Od roku 2012 hrál až do léta 2019 druhou ligu
v rodném Táboře, kde jednu sezónu trénoval malé děti. Kromě toho
vystudoval stavební inženýrství na ČVUT a jen kousek mu chyběl k účasti na
univerziádě 2017 v kazašském městě Almaty, jelikož vypadl z nominace
jako jeden z posledních. I díky studiím se usadil v Praze, kde pracuje
jako stavbyvedoucí na realizace dopravních staveb u společnosti Strabag a hraje
hokej ve středočeském krajském přeboru za HC Žabonosy.
Daniel Kolář (ZČ –
43/0+8, play-off – 5/0+0)
Odchovanec pražské Hvězdy přišel do Chomutova už v létě 2008 a za juniory
naskočil ještě dvě sezóny po titulu, přičemž během ročníku 2012/2013 byl
dokonce kapitánem nejstaršího mládežnického týmu. Po zisku zlata stále více
naskakoval rovněž v první a druhé seniorské lize. V jeho životopisu
najdete dospělé štace v Bílině, Klášterci nad Ohří, Kadani, Berouně,
Vrchlabí, Havlíčkově Brodě, Pelhřimově, Technice Brno, Hodoníně nebo
Prostějově. Nedávno ukončenou sezónu strávil v Jihlavě, kam přišel
v létě 2019 už s jedním extraligovým startem za Pardubice.
Daniel Kolčava (ZČ –
19/0+2)
Lounský rodák hrál za chomutovskou mládež už v sezóně 2006/2007.
V mistrovské sezóně nastoupil jen v základní části, neboť pravidelně
naskakoval ve druhé lize za Klášterec nad Ohří, s nímž prošel až do
kvalifikace o první ligu. V sezóně po titulu prošel jako kmenový hráč
Kadaně i Bílinou či znovu Kláštercem nad Ohří, ale v létě 2013 nedostal
nabídku nové smlouvy. I pro zachování vztahu zvolil konec profesionální kariéry
a návrat do rodných Loun, kde až do současnosti nastupuje v krajském přeboru.
Přes krátká zaměstnání u celní správy a v papírnách nyní již sedmým rokem
pracuje v oblasti ochrany osob a majetku.
Patrik Kopáč (ZČ –
37/1+5, play-off – 4/1+0)
Autor vítězného gólu ve finále s Kometou přišel před mistrovskou sezónou
ze slovenské Dubnice nad Váhom a juniorům vypomáhal i ve dvou sezónách po
titulu. Nejprve nastupoval za nejstarší mládežnický tým pravidelně, následně si
do něj jen odskočil z Kadaně. V létě 2014 jediný obránce, který
v mistrovském play-off skóroval, odešel na zkoušku do Zvolena, jenže
v přípravě si při přeskoku vysokých překážek poranil páteř. Vyhřezlé
ploténky už jej na led nepustily a po roce léčení se vydal jinou cestou. Zkoušel
studovat IT na vysoké škole, věnoval se marketingu ve stejném oboru, zkusil si
práci bankéře, stihl i dobrovolnou práci na hostelu ve Skotsku nebo pracoval
jako kondiční trenér. V současnosti dělá sádrokartonové stropy a zateplení
společně se svým otcem. V Brně také trénuje bojová umění, běhá a zkouší
triatlon. Hokej si po letech zahrál v zimě 2019 v poloamatérské lize
a rád by jej znovu hrál i výše, ale brzdí ho zdravotní potíže se zmíněnými
ploténkami a koleny.
Karol Korím (ZČ –
44/8+9, play-off – 5/0+1)
Další slovenský zadák přišel do Chomutova už v létě 2010 z Mladé
Boleslavi a v základní části mistrovské sezóny byl s osmi góly pátým
nejčastěji skórujícím bekem celé soutěže. Po titulu hrál za slovenskou dvacítku
v domácí nejvyšší soutěži a na světovém šampionátu byl dokonce jejím
kapitánem. Následně si v dresu Pardubic vyzkoušel českou extraligu a prošel
několika prvoligovými kluby, aby se během ročníku 2016/2017 vrátil do rodné
Nitry, kde doposud hraje mezi elitou našich východních sousedů.
Daniel Opalek (ZČ –
39/1+5, play-off – 5/0+0)
Trnavský rodák zamířil pod vrcholky Krušných hor před mistrovskou sezónou ze
Znojma jako úřadující český juniorský šampion. Během ročníku 2011/2012 si
připsal i jeden start za chomutovské áčko, jehož dres už poté
v mistrovském utkání neoblékl. Po třech letech v Kadani zvolil
v létě 2015 návrat na Slovensko, odkud se po jediném roce vydal do nižší
americké profesionální Federal Prospects Hockey League, kde však utrpěl otřes
mozku, který ukončil jeho aktivní kariéru. Následně zakotvil v rodném městě a
pracuje u slovenské policie.
Ondřej Pozděna (ZČ –
30/3+6, play-off – 5/0+0)
Boskovický rodák byl nejstatnějším členem mistrovského kádru, jeho váha jako
jediná začínal jedničkou. Možná i proto si posila z Olomouce vyzkoušela už
během titulového ročníku druhou ligu v Bílině, kde také v létě 2014
završil silový bek aktivní kariéru, neboť chtěl uživit rodinu, což hraním ve
třetí nejvyšší soutěži podle jeho vlastních slov nešlo. Udělal si řidičské
průkazy C a E i zkoušky profesní způsobilosti, takže nyní pracuje
v mezinárodní kamionové dopravě a se svým „tirákem“ brázdí Evropu. Vzhledem
k častým cestám za hranice už sleduje hokej jen jako fanoušek.
Jan Rutta (play-off –
2/0+1)
Odchovanec píseckého hokeje přišel do Chomutova v létě 2008 jako
osmnáctiletý a v následujícím ročníku už naskočil i mezi muži. Není divu,
že v mistrovské juniorské sezóně byl stabilním členem defenzivy A-týmu
Pirátů, kteří se po 38 letech vrátili do nejvyšší soutěže. Mládežnický celek
tak doplnil jen na domácí semifinále se Spartou a finálový duel rovněž doma s Kometou,
v němž pomáhal neutralizovat výpady tří nejproduktivnějších hráčů play-off
v barvách Brňanů. Následně byl jako nejčastěji skórující zadák základní
části součástí týmu, který po sestupu hned vrátil Chomutov mezi tuzemskou elitu.
V ní mu hned v dalším ročníku chyběla jediná trefa ke koruně střelců
mezi obránci i mezi tuzemskou elitou. Na jaře 2017 pak pomohl k historickému
semifinále a posunul počet startů v bílomodrém áčku na 352 utkání. Po parádním
play-off si zahrál na světovém šampionátu, kde i skóroval a po němž podepsal
smlouvu v NHL. Nejslavnější soutěž světa hraje dodnes, jen Chicago vyměnil
za Tampu Bay.
Dominik Tejnor (ZČ –
12/0+2)
Jak starší dorostenec dostal příležitost jen v základní části, v níž
zapsal i dvě asistence. Hned v další sezóně už jako junior nakoukl mezi
dospělé v Kadani, o ročník později pak debutoval v chomutovském áčku
a s juniory vybojoval další mistrovský titul. Na severu Čech setrval až do
léta 2017, ale stabilní místo v A-týmu bílomodrých nezískal, proto zvolil
přesun do Znojma hrajícího rakouskou mezinárodní EBEL. Za dva roky se pod
vrcholky Krušných hor na jednu sezónu vrátil, aby po jejím předčasném ukončení
kvůli koronaviru zamířil opět na jih Moravy k Orlům.
Danko Deveri (ZČ –
42/21+26, play-off – 5/1+1)
Nejproduktivnější Pirát dlouhodobé části přišel před mistrovskou sezónou
z Třince a v play-off skóroval jednou, když ve 35. minutě finále
vyrovnal na 1:1. Už v ročníku 2011/2012 debutoval čtvrtý muž kanadského
bodování juniorské extraligy v chomutovském áčku a o sezónu později byl
kapitánem juniorů, kteří za obhajobou titulu nedokráčeli. Během sezóny
2013/2014 opustil druholigový Klášterec nad Ohří a prošel třemi zahraničními
štacemi. Začal v italském Kalternu, který hrál mezinárodní INL a domácí
druhou nejvyšší soutěž, v další sezóně se přesunul do třetí a čtvrté
nejvyšší německé soutěže. V létě 2015 se vrátil do českých soutěží a dva
roky nastupoval střídavě za Klášterec nad Ohří a Kadaň. Sezónu 2016/2017 třebíčský
rodák z velké části promarodil kvůli problémům s vazy v rameně a
po ní hokej definitivně opustil, protože do ciziny už jít nechtěl. Začal
pracovat v Německu jako svářeč, předává hokejové rady mladšímu bratrovi a
doma v Klášterci nad Ohří mu dělá radost měsíční dcerka.
Jiří Fronk (ZČ –
5/1+2, play-off – 1/0+0)
Další ze starších dorostenců, který v průběhu mistrovské sezóny naskočil
mezi juniory, ovšem jako jeden z mála dostal příležitost i
v play-off, neboť nastoupil v prvním čtvrtfinále na Slavii. Rok po
titulu prošel lounský rodák vstupními drafty do kanadské i americké juniorky,
ale ještě rok zůstal v České republice. Díky tomu si s juniory
Karlových Varů vyzkoušel ruskou MHL, takže za chomutovské juniory hrál jen
v základní části a do dalšího zlatého play-off nezasáhl. V létě 2014
si pak vybral tým Cedar Rapids RoughRiders z juniorské USHL. Za dalších
dvanáct měsíců už měl v kapse smlouvu s Manitobou Moose. Klub se
tehdy vrátil znovu na hokejovou mapu a hrál zápasy ve stejné aréně jako Winnipeg
Jets, jehož farmou je až doposud. Pendlování mezi první farmou v AHL a
druhou v ECHL Jiří Fronk ukončil během ročníku 2016/2017, kdy se vrátil do
Evropy a působil střídavě v Mladé Boleslavi a Českých Budějovicích. Po
roce v Havířově prošel německou DEL2, třetí nejvyšší soutěží našich
západních sousedů a druhou nejvyšší soutěží v Itálii během jediné sezóny.
K dalšímu návratu do České republiky zvolil Jihlavu, kde skončil
v ročníku 2019/2020 druhý v týmové produktivitě i pořadí střelců.
Jaroslav Hafenrichter
(ZČ – 2/1+2, play-off – 4/3+1)
Místní odchovanec se před mistrovskou sezónou vrátil do rodného města po letech
v pražské Slavii. Už byl nedílnou součástí A-týmu, proto odehrál minimum
zápasů v základní části. V play-off však vynechal jen úvodní
čtvrtfinále se Slavií a se třemi góly se stal nejlepším týmovým kanonýrem, když
se prosadil v obou semifinále se Spartou. Po postupu áčka do extraligy
nastupoval převážně v první lize za Kadaň, v létě 2013 pak zamířil do
druhé německé nejvyšší soutěže. Za dva roky si vybojoval místo o patro výš, kde
působí dodnes. Jen Hamburk, který zbankrotoval, po roce vyměnil za Augsburg,
odkud během ročníku 2017/2018 nakoukl i do reprezentace našich západních
sousedů.
Jan Hammerbauer (ZČ –
34/5+9, play-off – 5/0+2)
Kadaňský rodák přišel do Chomutova v létě 2009 z Kladna a od té doby
se objevoval v juniorské sestavě, přestože pravidelně nastupoval ještě dva
roky ve starším dorostu. Bílomodrý juniorský dres oblékl rovněž v další
mistrovské sezóně 2013/2014, kdy také debutoval v A-týmu. V něm
naskočil jen jednou, ale doma se Slavií Praha zapsal extraligovou asistenci. V sezóně
2014/2015 párkrát nastoupil ve druhé lize za Klášterec nad Ohří, ale stále byl
kmenovým hráčem Kadaně. O sezónu později už hrál jen druhou ligu a zároveň si
vydělával jako řidič kamionu. Po roce vyhrála práce, kterou po šesti měsících
změnil a stal se na půl roku dozorcem ve věznici. Jenže láska k hokeji
zvítězila, když se naskytla možnost se k němu vrátit. Stalo se tak ve
čtvrté německé nejvyšší soutěži za pomoci kamaráda Michala Žižky a klubu
z Lauterbachu, který mu pomohl získat německé občanství a za nějž
v prosinci 2017 poprvé nastoupil. Následně se posunul o ligu výše a nyní
se po dvou letech v Lindau stěhuje v rámci Oberligy do Selbu, kde
také s manželkou Jitkou bydlí. Po celou dobu v Německu jej hokej
živí.
Filip Hanták (ZČ –
31/2+12, play-off – 3/2+0)
Pražský rodák hrál za chomutovské juniory poprvé už v sezóně 2008/2009. Do
klubu se vrátil před mistrovskou sezónou. V ní nastupoval pravidelně a
dokonce debutoval v mistrovském seniorském utkání v barvách áčka
Pirátů. V juniorském play-off se trefil v obou semifinále do sítě
„své“ Sparty, odkud do Chomutova přišel. Ve druhém případě šlo v závěrečné
minutě dokonce o vítěznou trefu. Pod vrcholky Krušných hor vydržel
v Kadani a Klášterci nad Ohří do roku 2014. Pak ho na sezónu vyřadil ze
hry zlatý stafylokok, kterého porazil a postupně se přes Kobru Praha ve druhé
lize a Litoměřice v první lize vrátil podruhé do Chomutova, kde v polovině
listopadu 2018 premiérově naskočil do Tipsport extraligy a zase u toho byla
„jeho“ Sparta. Ročník dokončil v Prostějově a následně se pro sezónu
2019/2020 přesunul pražského krajského přeboru, kde znovu oblékl dres Hvězdy,
na jejímž stadionu udělal první krůčky na ledě. Jednalo se však jen o
dvouzápasovou epizodu, jinak se více věnoval malému butikovému fitness studiu,
které před čtyřmi roky otevřel v Praze. Stihl však také hokejovou exotiku,
když na jednom turnaji pomohl reprezentaci Kuvajtu k celkovému prvenství
v konkurenci Libanonu, Spojených arabských emirátů, Egypta, Saúdské Arábie
a Bahrajnu.
Darek Hejcman (ZČ –
18/2+3, play-off – 2/0+0)
Také tento chomutovský rodák a odchovanec spadal v mistrovské sezóně
věkově do staršího dorostu, ale mezi juniory dostal hodně prostoru včetně obou
čtvrtfinále se Slavií. O dva roky později už patřil při dalším titulu ke
klíčovým hráčům. V letech 2014 až 2018 nastupoval za Kadaň, odkud ho
trenéři povolali k jednomu extraligovému střetnutí, které je zatím jeho
jediným startem v bílomodrém áčku. Od roku 2018 hájí barvy Přerova.
Nicolas Hlava (ZČ –
2/0+0)
Vyhlášený bojovník a místní odchovanec taktéž patřil věkově do staršího
dorostu, proto naskočil jen do dvou juniorských utkání. O dva roky později už
patřil při cestě za dalším titulem k oporám nejstaršího mládežnického
týmu, v sezóně 2013/2014 navíce debutoval mezi dospělými i
v chomutovském áčku, v jehož kádru vydržel až do roku 2018. Poté
zvolil odchod do Znojma a v rakouské mezinárodní soutěži nasbíral téměř
bod na zápas, což mu vyneslo angažmá v extraligových Karlových Varech,
odkud však už zkraje sezóny 2019/2020 zamířil opět do rodného Chomutova, kde se
zařadil mezi opory mužstva, jež pomáhalo k restartu po sestupu
z tuzemské elity.
Radek Hrabák (ZČ –
43/23+18, play-off – 5/1+0)
Další import z pražské Sparty, který dorazil pod vrcholky Krušných hor už
během ročníku 2008/2009 do tehdejšího staršího dorostu jako reprezentant do 17
let. V základní části mistrovské sezóny byl druhý nejlepším kanonýrem a
třetím nejproduktivnějším hráčem týmu, v play-off zpečetil výhru
v domácím semifinále se Spartou. O ročník později si připsal pět
extraligových startů v barvách chomutovského áčka a na konci října dokonce
otevřel skóre domácího střetnutí s Libercem. Jenže poté jeho kariéru
předčasně ukončily zdravotní problémy. Podstoupil sedm operací levého kolena a
rekonvalescence dlouho omezovala i jeho život po hokeji. Následně se usadil
v Nizozemí, kde už třetím rokem pracuje jako řidič v kamionové
přepravě.
Patrik Huňady (ZČ –
11/0+0)
Chomutovský odchovanec byl na jaře 2012 členem týmu staršího dorostu, takže
v mistrovském juniorském play-off už do hry nezasáhl. Vše si vynahradil
v letech 2014 a 2015, kdy už patřil ke klíčovým postavám dalších dvou
titulů. V seniorech však nastoupil jen za Kadaň a Klášterec nad Ohří, a
tak se v roce 2017 stal vojákem z povolání. Momentálně slouží u minometné baterie v Žatci a hokej už nehraje. Naposledy vyjížděl na led jako aktivní
hráč během ročníku 2017/2018 v německém Chemnitzu v tamní čtvrté
nejvyšší soutěži.
Roman Chlouba (ZČ –
10/4+11, play-off – 5/0+2)
Místní rodák se vrátil do bílomodrých barev v létě 2008 po několika
sezónách v Liberci a hned debutoval i v áčku. Sezónu před prvním
juniorským titulem v historii klubu vyhrál kanadské bodování základní
části nejstarší mládežnické extraligy, během ročníku 2011/2012 už nastupoval za
Kadaň, ovšem vypomáhal i juniorům. V Kadani se postupně vypracoval
v ofenzivní hvězdu Chance ligy a sbíral extraligové starty u Pirátů, jimž
vydatně pomáhal k návratu mezi elitu v sezóně 2014/2015. Když se
rozhodl pro odchod ze severu Čech do Slavie v roce 2017 nebo Prostějova
v létě 2019, pokaždé se předčasně vrátil. V lednu 2020 se
k Pirátům znovu přidal a v áčku rozšířil počet startů na 158 duelů.
David Klouček (ZČ –
42/9+7, play-off – 5/1+1)
Vůbec první střelec mistrovského play-off přišel do Chomutova v létě 2008
z Ústí nad Labem. Hned po titulu ukončil aktivní kariéru a vrátil se do
rodné Prahy, aby začal studovat na vysoké škole, kterou také zdárně dokončil. U
hokeje však zůstal i nadále, neboť píská jako čárový rozhodčí. Sezóna 2019/2020
byla jeho třetí v tuzemské nejvyšší soutěži a o první mezinárodní turnaj
jej připravila pandemie koronaviru, neboť šampionát dospělých divize 3A byl
podobně jako další vrcholné akce zrušen. Mimo led je už tři roky zástupcem
ředitele jedné z pražských středních škol.
Pavel Komma (ZČ –
15/1+0, play-off – 1/0+0)
Rovněž rodák z Aše ukončil aktivní kariéru po zisku titulu. Do Chomutova
přišel už v létě 2010 z Litvínova, ale ročník 2010/2011 strávil v Klášterci
nad Ohří, kde si čtyřikrát zahrál i druhou ligu dospělých. V mistrovském play-off
naskočil jen v úvodním čtvrtfinále na Slavii. Po oslavách zlata nedostal
odchovanec Mariánských Lázní nabídku smlouvy, proto zamířil na vysokou školu.
Fakultu tělesné výchovy a sportu reprezentoval na ledové ploše, ale po roce
studia ukončil a vydal se pracovat do Německa, kde však dostal kvůli pandemii
koronaviru výpověď. I během zaměstnání v kožedělném průmyslu, kde
připravoval vydělané kůže pro sedačky do aut, si chodil strčit hokej
s hobíky. Od sezóny 2018/2019 znovu vypomáhá mateřským Mariánským Lázním v krajském
přeboru.
Jaroslav Kůs (ZČ –
2/2+3)
Druhý hráč ročníku 1990, který do mistrovské sezóny zasáhl, ale tentokrát jen
do základní části, před jejímž zahájením měl na kontě už téměř 50 startů za
chomutovské áčko, v němž místní rodák nakonec zaznamenal přes 100 zápasů.
Nastoupil za Piráty i v nejvyšší soutěži, kterou si vyzkoušel rovněž
v Karlových Varech nebo Litvínově. Nejvíc toho však odehrál v Chance lize,
kde působil i během sezóny 2019/2020 v barvách Kadaně.
Daniel Lehnert (ZČ –
31/2+6, play-off – 5/0+0)
Další z chomutovských odchovanců, který se později podílel i na titulu na
jaře 2014, sbíral zkušenosti mezi juniory už v sezóně před prvním zlatem.
Hokej na ligové úrovni hrál až do roku 2016, přičemž v poslední sezóně
vystřídal Kadaň s Kláštercem nad Ohří, jenže kvůli zranění odehrál jen 18
utkání. Za chomutovské áčko nikdy nenastoupil, ovšem do klubu se v létě
2016 vrátil jako trenér pirátského potěru. Vlastník trenérské licence B
absolvoval během trénování kurzy na Rehabilitation Prague School a dostal
nabídku pracovat v Centru pohybové medicíny věhlasného docenta Pavla
Koláře. Tu v únoru 2018 přijal, ovšem nyní pobývá na Novém Zélandu, kam
vyrazil s přítelkyní poté, co v České republice vše prodali. Po
jazykových kurzech a práci na plantážích kiwi se i u protinožců vrátil
k hokeji, neboť v klubu Dunedin Thunder trénuje mládež.
František Mála (ZČ –
13/6+6)
Do Chomutova přišel v létě 2007 z Jindřichova Hradce jako dorostenec
s dvouzápasovou zkušeností v juniorské extralize a pod vrcholky
Krušných hor pomáhal dorostu k návratu do nejvyšší soutěže. V titulové
sezóně už hrál seniorský hokej v Kadani a juniorům vypomáhal v rámci
výjimky jako o rok starší hokejista. Od zlata až doposud nastupuje strakonický
rodák ve druhé lize, kde prošel Kláštercem nad Ohří, Bílinou a nyní Mostem. Zároveň
pracuje na elektrárně Prunéřov jako operátor PG 350, což sám se smíchem
popisuje jako zaměstnání Homera Simpsona v jaderné elektrárně
z legendárního kresleného seriálu.
Jan Mazánek (ZČ –
13/2+1)
Chomutovský rodák a odchovanec naskočil do zápasů jen v základní části. Po
jednom střetnutí totiž odjel do nemocnice, aby zjistil, zda nemá nalomená
žebra, jenže vyšetření odhalila problémy se srdcem, které jej na tři měsíce
vyřadily ze hry. Za místní juniory hrál ještě o sezónu později, ale v létě
2013 aktivní kariéru ukončil a naplno se vrhnul na golf, jemuž se věnuje od
roku 2008. Postupně se propracoval až k handicapu 1 a přes sérii turnajů
Raiffeisenbank Czech Golf Amatuer Tour se posunul mezi profesionály do Moneta
Czech PGA Tour. Zároveň studuje školu PGCA, díky které může golf trénovat. Ze
Zelené u Málkova v současnosti vyráží za klienty nejčastěji do golfového
klubu Bitozeves.
Jakub Mužík (ZČ –
4/0+4)
Lounský rodák přišel do Chomutova v sezóně 2008/2009 z Kladna jako
osmnáctiletý junior, který zapsal i pět startů v místním áčku. Už
z toho je patrné, že v rámci mistrovské sezóny nastoupil několikrát
na výjimku, neboť pravidelně hrál za Klášterec nad Ohří, s nímž postoupil
až do kvalifikace o první ligu. Po titulu odešel do zahraničí. Čtyři roky
strávil v Bělorusku (Brest a Žlobin), dva roky hrál alpskou ligu za nyní
zaniklý klub Neumarkt/Egna a poslední dvě sezóny obléká dres německého Schongau
ve čtvrté nejvyšší soutěži. Ve zhruba dvanáctitisícovém bavorském městě během
sezóny 2019/2020 trénoval i děti jako další zdroj příjmů.
Jakub Novák (ZČ –
42/11+16, play-off – 5/2+2)
O pět minut mladší královéhradecké dvojče se blýsklo zejména ve čtvrtfinále se
Slavií. V obou zápasech totiž vstřelilo vítězný gól, přičemž doma bylo
dokonce jediným střelcem celého duelu. Oba bratři pak v červenci 2012
oslavili další juniorské zlato, tentokrát se tak stalo na mistrovství světa
inline hokeje v Kolumbii. Jakub na rozdíl od bratra Lukáše za chomutovský
A-tým nikdy nenastoupil. Společné putování hokejovým životem oba na chvíli
rozdělilo v sezóně 2015/2016, kdy Lukáš působil ještě v Kadani a
Jakub kvůli zranění hrál až v Trutnově. Doma na východě však oba záhy skončili
a vyrazili do Francie, kde se živí jako profesionální inline hokejisté. Nastupují
za Predateurs Vierzon, což je tým ze zhruba pětadvacetitisícového města ve
středofrancouzském departementu Cher.
Lukáš Novák (ZČ –
43/12+16, play-off – 5/1+1)
Čtvrtý nejlepší týmový střelec základní části mistrovské sezóny se
v play-off prosadil jen jednou, když ve 36. minutě prvního semifinále na
Spartě zpečetil výsledek 3:0 z pohledu mladých Pirátů. Jediný start za
áčko zapsalo starší z dvojčat 6. února 2014 na ledě Pardubic. Jeho kariéra
kopíruje bratrovu, takže i on nyní čtvrtým rokem hraje inline hokej za Vierzon.
Oba Východočeši pomohli Predateurs jednou do semifinále francouzského poháru a na
jaře 2019 k postupu do nejvyšší soutěže. Doma pak hájí v inline
extralize barvy rodného Hradce Králové.
Filip Ondráček (ZČ –
30/5+9, play-off – 5/0+0)
Rodák ze Zlína strávil v Chomutově jen a právě mistrovskou sezónu
2011/2012, před kterou přišel z Havlíčkova Brodu. V létě zvedl kotvy
a vydal se za hranice České republiky. S litevským týmem Baltica Vilnius
si zahrál béčkovou juniorskou MHL a ve stejném ročníku si vyzkoušel v té
době ještě pouze americkou Western States Hockey League, v níž skončil stříbrný
s týmem Bay Arena Seals ze San Jose. Sezóna 2013/2014 znamenala pro
odchovance valašského hokeje čtvrtou nejvyšší seniorskou soutěž ve Švédsku.
V létě se pak vrátil do rodné vlasti, kde nastupoval dva roky za Vsetín ve
druhé lize a vypomohl rovněž Uherskému Brodu v krajském přeboru. Už po
návratu ze Švédska začal hrát hokej při práci a ve stavební firmě je zaměstnán
dodnes. Momentálně chystá další životní krok, neboť za měsíc a půl se žení. Se
smíchem říká, že poté už nebude stíhat ani „srandamače“ jednou týdně.
Miha Pesjak (ZČ –
30/4+3)
Vyslanec slovinského hokeje a tehdy ještě útočník se do českých soutěží vrátil
zkraje sezóny 2010/2011 z akademie Salcburku. V mistrovské sezóně
zvládl kvůli problémům s imunitním systémem jen 30 soubojů základní části,
po oslavách titulu zamířil zpět do Slovinska. Ve své vlasti nastupoval za
Olimpiji Lublaň v rakouské mezinárodní EBEL a za rodnou Jesenici
v INL. Podobně jako Filip Ondráček si vyzkoušel švédskou Division 2, ovšem
po sezóně 2016/2017 zamířil opět do Lublaně. Posledním profesionálním ročníkem
byl ten předminulý, v němž oblékl dres francouzského Brestu, odkud se
vrátil do Jesenice, kde v létě 2019 ukončil hokej na vrcholovější úrovni
s tím, že poslední tři sezóny nastupoval v obraně. Nyní vyrábí ve
Švýcarsku vlaky ve společnosti Stadler a hraje hokej pro radost za rakouský tým
EHC Montafon.
Josef Ptáčník (ZČ –
5/1+2)
Kolínský rodák přišel na sever Čech v létě 2008 ze Vsetína, ovšem nejprve
zamířil do Litvínova, odkud se ještě v téže sezóně přesunul do Chomutova.
V mistrovské sezóně působil převážně v Klášterci nad Ohří, ale
v rámci výjimky vypomohl v základní části rovněž juniorům Pirátů. Po
následující sezóně ukončil aktivní kariéru, kterou obnovil pouze na jediný
zápas v dresu Klášterce během sezóny 2015/2016. Mimo hokej pracoval u
vězeňské služby a nyní je ve službách policie. Kromě toho se věnuje men’s
physique a kulturistice, v níž je mistrem Čech z let 2018 a 2019.
Marek Račuk (ZČ –
37/24+18, play-off – 5/2+3)
Teplický rodák začínal s hokejem v Litvínově, odkud přišel před
mistrovskou sezónou. V ní skončil druhý v týmové produktivitě základní
části a opanoval ji v rámci klubu v play-off, ve kterém se trefil
v závěrečných dvou zápasech. Dokonce byl posledním střelcem celé juniorské
sezóny, když v čase 59:05 zpečetil výsledek finále na 3:1 pro Piráty.
V chomutovské organizaci vydržel do roku 2017 a stihl 171 utkání za áčko.
Následovalo angažmá ve Slavii Praha a dva roky v Prostějově, během nichž
se vypracoval v elitní útočníky Chance ligy. Pro sezónu 2020/2021 se
dohodl s Kladnem.
Stanislav Škorík (ZČ
– 32/4+2)
Rodák z Prostějova přišel před mistrovskou sezónou ze slovenského Zvolenu a
během ní si vyzkoušel seniorský hokej v Bílině. Kvůli problémům s třísly
nastoupil jen v základní části, po zisku zlata bojoval o místo mezi
dospělými v Kadani a Klášterci nad Ohří. Následovaly dvě sezóny ve druhé
lize v Hodoníně a Přerově či zkouška v Žilině. Během ročníku 2015/2016
ještě jednou vypomohl Kroměříži v krajském přeboru, to už ale žil
v Přerově, kde začal pracovat u policie. Hokeji se nyní věnuje už jen jako
člen policejní reprezentace, která přišla kvůli pandemii koronaviru o světový
pohár v Liberci. Kromě toho je poloprofesionálním cyklistou v oddíle
PSG Cyklosport Chropyně.