Ještě v pátek byl hráčem Pardubic, ovšem už v neděli patřil do sestavy Chomutova. Je asi shodou náhod, že ve východočeském dresu nastoupil stejně jako při premiéře proti Zlínu. Jenže zatímco Dynamo Beranům podlehlo, Piráti se radovali z druhé výhry v Tipsport extralize. „Nebylo to lehké. Chtěl jsem udělat dobrý dojem, jak na trenéry, tak na spoluhráče. Bylo to z mé strany trochu nervózní. V přesilovce mi utekl puk, ale jsem strašně rád, že jsme vyhráli. Body do tabulky potřebujeme, ať už člověk hraje kdekoliv. Máme super tři body se Zlínem a je to taková vzpruha do dalších zápasů,“ rozpovídal se odchovanec Litoměřic.

„Určitě jsem nešel do Chomutova, abych hrál nějakého zaďoura. Jak jsem řekl, člověk se chce ukázat v nejlepším možném světle. Doufám, že mi to tam spadne a trochu se uklidním. Doufám, že to bude vzestupná tendence,“ popisoval Tomáš Svoboda dojmy ze svého výkonu v novém prostředí.

Pro jednatřicetiletého hráče je chomutovská organizace neznámou, ovšem kabinu zná minimálně z poloviny hodně dobře. Vždyť patří do bývalé slávistické party. „Určitě to byla velká výhoda, že znám minimálně půlku kluků a trenéra. Musím říct, že systém Růža moc nemění, takže to pro mě nebyl skok do neznáma. O to lépe se dá přechod přijmout,“ odpovídal na další z otázek.

„Tím, že jsem znal polovinu kluků a stejně se zbytek po extralize mění. Takže člověk zná někoho přes někoho jiného nebo ví, jaký to je typ člověka. Nějaký pátek hokej hraji a musím říct, že tu není nikdo, o kom bych řekl, že nevím co od něj čekat. V tomhle to mám jednodušší. Samozřejmě říkám, že je těžké naskočit do jiného týmu a chtít se ukázat. Po začátku sezóny, kdy to v Pardubicích nebylo optimální a teď jsem navíc nedostával ani prostor, co se týče ledu,to bylo těžší, člověk nechce udělat chybu. Hned druhý střídání byla nahrávka nahoru na Štichyho, a ten zlomil hokejku. Oni z toho ujeli na bránu, to byly momenty, které mi úplně nedodaly sebevědomí. Jsem rád, že Luky to perfektně chytil. Pak si myslím, že jsme zápasu, nechci říct, dominovali, ale třetí třetinu jsme Zlín do ničeho nepouštěli,“ rozpovídal se bývalý hráč Pardubic.

Tomáš Svoboda odehrál v chomutovské premiéře 12 minut a 49 vteřin, během kterých čtyřikrát vystřelil na branku

Soubor Vladimíra Růžičky na první vítězství čekal do devátého kola, kdy přehrál Mladou Boleslav. O dva dny později přijel rozjetý Zlín, který taktéž Piráti přibrzdili ba dokonce zastavili. „S každým vítězství roste sebevědomí. V Chomutově je skvělá parta, takže věřím, že půjdeme nahoru. Od doby, kdy jsem přijel, cítím, že nálada není špatná, je bojovná. Je začátek sezóny, takže je dost času. Nesmíme usnout na vavřínech po dvou vítězstvích. Co se týče šatny, tam je vše v naprostém pořádku,“ odhalil karty sto osmadevadesát centimetrů vysoký křídelník.

Chomutovská organizace čeká od Tomáše Svobody kanadské body, které mohl rodák z Litoměřic zaznamenat hned proti Beranům. Nejnovější akvizice Pirátů v jednom momentu byla před odkrytou brankou, ale přišel háček a místo radosti ze vstřeleného gólu hráli Severočeši přesilovou hru. Trenérský tým se už při příchodu zkušeného hráče nechal slyšet, že s ním počítá do početních výhod. „Chomutov mě bral s tím, že trenéři vědí, co ode mě očekávají. Nějaký pátek jsem hrál na Slavii, takže známost tam je. Šancí na body bylo proti Zlínu mraky. Mrzí mě pro můj vnitřní klid, že tam nespadl nějaký gól na 4:1. Věřím, že to přijde, protože šancí bylo dost,“ uklidňoval.

„Jsem hlavně rád, že se do šancí dostávám a že jsem v prostorech, kde bych měl být. Věřím, že to tam spadne co nejdříve a uklidní se to. Pak už to bude tak, jak bychom všichni chtěli,“ doplnil ještě svou odpověď.

V letošní sezóně odehrál hráč se skvělou střelou deset zápasů, v nichž na vstřelený gól stále čeká. „I když jsem byl v Pardubicích, tak jsem věřil, že to přijde. Samozřejmě v Dynamu jsem vypadl z přesilovek a na konci jsem hrál až čtvrtou lajnu. Za sedm minut za zápas je těžké kouzlit něco před brankou. Ale v Chomutově jsem měl prostoru dost a v přesilovkách hraji. Doufám, že to začnu splácet co nejdřív, aby se situace uklidnila, jak ve mně, tak abych splnil, co se čeká,“ uvědomoval si po duelu s Valachy.

Jako rodák z Litoměřic, se poprvé Tomáš Svoboda vrátil do kraje, kde se narodil. Nikdy odchovanec Stadionu neochutnal v tomto kraji extraligovou misi. „První a doufám, že bude nějaké delší. Že to nebude jenom na skok. Je to takové zajímavé, ale prostě tohle je hokej. Pár týmy už jsem prošel, takže jsem to bral s nadhledem. Mě může tohle angažmá jenom posunout,“ prozradil hráč, jenž prošel juniorkou Slavie.

A došlo také na otázky typu dalšího stěhování. Vždyť v posledních třech letech jde o čtvrtou organizaci, kterou si útočník vyzkouší. „Dokud byl člověk sám a neměl rodinu, tak si sbalí jeden kufr, dá nájemníkovi byt a jde o dům dál. Samozřejmě já mám rodinu a děti. V tom je to horší, že už to člověk musí lepit, jak se dá. I z tohoto důvodu doufám, že se uklidním góly a pomohu týmu, jak se očekává. Abychom nemuseli být v lednu ve stresu, že mám jeden gól a bude se ode mě očekávat víc,“ zamyslel se.

„V Litoměřicích už nebydlím, přestěhoval jsem se do Brna. Je to z jednoho kouta do druhého. Hlavně jsem ale chtěl, abychom v mých letech s dětmi měli někde to doma. Aby člověk dával něco do svého, takže jsme se rozhodli takhle. V tu dobu jsem byl ještě v Brně a teď se to trochu komplikuje. Ještěže republika není tak velká a snad D1 nebude hrozná, když pojedu domů,“ ochotně reagoval na závěr.