Na začátku minulé sezóny jsme se bavili, že se zase vstup do ligy nepodařil. Nyní jedete na vítězné vlně a kralujete skupině. Co se změnilo?
„Po pravdě ani nevím. Nějak nám to prostě začalo šlapat, což jsme odstartovali už prvními zápasy. Navíc hned ve druhém jsme porazili Kladno, které nás minulou sezónu vyřadilo v semifinále. To nám dalo kus sebevědomí. Pak jsme sice dva zápasy zaváhali, ale pak se to zase překlopilo k nám. Myslím, že jsme se také ponaučili, i když tady teď nemáme tak starý tým, jako jsme měli minulou sezónu. Mladí kluci – 2008ky – zase přináší do hry něco nového. Neřekl bych, že ta změna bude o jedné věci – je to všechno se vším.“

Mohlo vám pomoci, že se sestava dříve zúžila, než v předchozích letech?
„Je pravda, že sestava naproti minulým letům byla dříve udělaná. Už vlastně tři měsíce pokračujeme ve stejné sestavě a změn je minimum, což může být jeden z těch bodů. Jsme na sebe víc navnímaní v lajnách a víc si rozumíme, takže to může mít vliv.“

Jak si užíváte aktuální formu a série výher?
„Je to krásné. Určitě se každému hraje jinak, když se vyhrává a jsme první v tabulce. Na druhou stranu je na nás kvůli tomu vyvíjen menší tlak, protože chodíme do zápasů jako favoriti, ale nesmíme se z toho – s prominutím – posrat. Musíme začínat pořád od základních věcí, které po nás trenéři chtějí a které nám přinášely ovoce. Musíme začínat od nuly a pořád pracovat za vítězstvím.“

Zmínil jste roli favoritů před jednotlivými zápasy. Jak se změnil přístup z pohledu psychiky?
„Je to takové volnější, když celý tým vidí, že máme zaslouženě první místo, ale zase nám to nesmí stoupnout do hlavy. Musíme k zápasům přistupovat s pokorou. V minulé sezóně jsme nebyli outsideři, protože se Chomutov vždycky prezentoval dobrou hrou a měl nejvyšší ambice, takže jsme byli favority, i když jsme třeba nebyli na předních příčkách.“

Na čem máte hru postavenou?
„Chceme se prezentovat rychlou hrou, tvrdými přihrávkami a tvrdou hrou, která nám ale zatím moc nejde a moc nám nevoní. Hlavní je, aby pět hráčů hrálo dopředu a pět hráčů hrálo dozadu.“

V čem máte největší sílu?
„To je těžká otázka. Osobně si myslím, že máme sílu v útoku. Máme kvalitní útočníky, což se poslední dobou odráží i ve výsledcích. Prvních pár zápasů se nám nedařilo dát gól, ale teď nám to tam začalo padat a dáváme víc gólů. Určitě jsme dobří bruslaři a dobří na puku, celkově bych řekl dovednosti.“

Pojďme konkretizovat cíle do sezóny…
„V každé sezóně máme stejný cíl a ani tuhle se to nemění – chceme postoupit do extraligy. Vím, že je to odvážné, ale myslím si, že tuhle sezónu na postup máme. Když budeme postupovat, jak postupujeme, hrát, co umíme, poslouchat pokyny trenérů a zlepšovat se každým dnem, je to dosažitelný cíl.“

V předchozích dvou sezónách byla základní část všelijaká, ale pak v play-off se dařilo. Nebojíte se, že by to mohlo být na jaře příštího roku opačně?
„Už jsem o tom přemýšlel. Zatím sezónou trochu – nechci říct proplouváme –, ale je snazší. Tohle si ale nechceme brát nikdo do hlavy. Jdeme zápas od zápasu. Myslím, že pokud si všichni dají do hlavy, že nic není zadarmo, a ke každému zápasu budeme přistupovat stejně, nebude problém.“

Zastavme se ještě u prohraných duelů. Co v nich chybělo?
„Když jsme prohráli, nedali jsme gól, takže se neukázala ta naše síla. Prostě nám to tam nepadlo. Jeden z hlavních důvodů bylo zakončení, protože si nemyslím, že bychom byli horším týmem, ale nevyužili jsme šance a udělali zbytečné chyby. A podle zkušeností, už jsem v juniorce tři roky, tak nikdy není dobré, když dostaneme první gól. Nemáme to moc rádi, protože pak zhasne naše zapálení. Snažíme se proto dávat co nejdříve gól, abychom se dostali dřív na koně. Když otevře skóre soupeř, úplně nám to nevoní.“

I přestože inkasujete první, gólmani vám zatím svými výkony dávají šanci, abyste skóre otočili; souhlasíte?
„Určitě. Ať je tam Cíva nebo Štěrbič, vždycky se na naše brankáře můžeme spolehnout. V důležitých situacích nás podrží, což je strašně důležité, protože se od toho můžeme odrazit a dát gól, který nám hrozně pomáhá. Gólmani tuhle sezónu super.“

Zaměřme se ještě konkrétně na vás, jelikož jste dostal kapitánské céčko. Co pro vás znamená?
„Znamená pro mě hodně a určitě jsem měl radost, že mi trenéři dali důvěru. Na druhou stranu to beru pořád stejně jako minulou sezónu, i když mám tu pozici navíc. Mám větší zodpovědnost, ale snažím se, aby mě nijak nesvazovala. Pořád chci hrát svoji hru.“

Čím jste si céčko vysloužil?
„To je spíš otázka na pana trenéra, protože já upřímně nevím. Minulá sezóna se mi docela podařila, tak možná viděli nějaký potenciál, ale nevím. Musíte na pana trenéra.“

V juniorce byl předchozí roky kapitánem Jan Vostiňák. Snažíte se na něj navázat, nebo jste jiný?
„Jsme jiní. S Vostym se pořád bavím a jsme v kontaktu. Ptám se ho, co třeba zlepšit, protože byl kapitán snad tři sezóny. Snažím se v této roli zlepšovat, takže od něj zjišťuju nějaké informace. Celkově se ale prezentuju jinak. Vosty byl určitě hlučnější kapitán, což já nemám úplně v povaze. Se spoluhráči už jsme si museli něco vyříkat, ale jsem spíš klidný. Snažím se tým klidnit třeba z pohledu nějakých zbytečných faulů a provokování ze strany soupeře, což Vosty dělal taky, ale jinou cestou.“